Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Příklady z praxe

Ženy v politice

1. Účast žen v politice
2. Zastoupení žen na úrovni volených orgánů
3. Postavení žen v politických stranách
4. Aktivity neziskového sektoru
5. Ženy v evropské politice
6. Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice
7. Vyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejných a parlamentních výborech
8. Některá fakta a data
9. Bibliografie

Některá fakta a data

• zapojení obou pohlaví do rozhodovacích procesů vede k rozhodnutím, která lépe odrážejí potřeby a zkušenosti občanů a občanek, respektují je, a podporují tak mj. kvalitnější alokaci veřejných zdrojů
• vzhledem k tomu, že ženy tvoří polovinu občanů, a tedy daňových poplatníků, měly by být stejně zastoupeny na pozicích, kde se přijímají politická rozhodnutí; včetně rozhodování o využívání veřejných financí
• členské státy Evropské unie se mnohokrát zavázaly k prosazování genderové rovnosti na národní i evropské úrovni
• genderová rovnost se vztahuje k základům je jedním z pilířů sociální spravedlnosti a lidských práv
• genderová rovnost je zásadním předpokladem demokracie a udržitelného ekonomického rozvoje i rozvoje lidských zdrojů
• genderová vyrovnanost vede k nastolení opomíjených nebo úplně nových témat mezi témata politické agendy

Doporučení Rady EU 96/694/EC o vyvážené účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech z 2. prosince 1996:

• vyvážená účast žen a mužů na rozhodování je základní součástí a podmínkou demokracie
• nedostatečné zastoupení žen je považováno za ztrátu pro společnost
• vyvážená účast žen a mužů v politice znamená „cestu k rozšiřování idejí, hodnot a chování, jejímž výsledkem má být větší míra spravedlnosti a rovnosti pro muže a ženy ve všech oblastech života společnosti, a cestu k plnému využití lidského potenciálu“
• členské státy mají přijmout ucelené integrované strategie zaměřené na podporu vyvážené účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech a vytvoření vhodných (legislativních, regulačních, stimulačních) opatření, která by vedla k dosažení tohoto cíle
• podstatnou roli hraje přesné definování kvantitativních cílů a specifických indikátorů a jejich vyhodnocení.

Indikátory k hodnocení genderové rovnováhy v politickém rozhodování schválené Radou EU 22. října 1999:

• podíl žen v národním parlamentu
• podíl žen v regionálních zastupitelstvech/parlamentech
• podíl žen v obecních zastupitelstvech
• opatření zaměřená na podporu vyrovnané účasti ve volbách
• podíl žen v národní vládě a v Evropské komisi
• zastoupení žen a mužů na ministerských postech
• zastoupení žen a mužů na a postech náměstků a vrchních ředitelů
• podíl žen a mužů mezi vysoce postavenými státními úředníky podle sfér působnosti
• podíl žen na nejvyšších soudech a v Evropském soudním dvoře.

Rezoluce EP o ženách v rozhodovacích procesech č. 399Y076(01), 2. března 2000

• odsouhlasila používání kvót jako přechodné opatření k dosažení zvýšeného zastoupení žen v politickém rozhodování
• vyzvala Evropskou komisi k povzbuzování vlád jednotlivých států (včetně orgánů a delegací zapojených do rozšiřovacího procesu) k implementaci politik a programů zaměřených na budování genderové rovnováhy
• vymezila genderovou vyváženost hranicí min. 40% pro každé pohlaví ve všech oblastech politiky
• prostřednictvím článku 13 se obrací na vlády všech zemí, kde je politické zastoupení žen nižší než 30%, a vyzývá je, aby zhodnotily různý dopad volebních systémů na politické zastoupení žen ve volených orgánech, zvážily reformu volebního systému a zavedly legislativní opatření (formální kvóty), nebo aby doporučily politickým stranám zavést kvótní systém, či jiná opatření na podporu vyvážené účasti.

Česká republika: v Poslanecké sněmovně je 34 žen, tj. 16,5%, v Senátu je pouhých 11% žen. V krajích je 12 žen (z celkového počtu 129 radních), tj. zhruba 10%; na postu hejtmanů jsou však zastoupeni výhradně muži. V ústavním soudu pracují tři soudkyně. Do Evropského parlamentu bylo zvoleno celkem 5 žen z 24 českých poslanců.

Evropská unie: mezi lety 1991 a 1999 vzrostl počet žen ve všech významných evropských institucích: V Evropském parlamentu z 19% na 31%, V Evropské komisi z 10% na 25%, ve vládách členských států z 11% na 23%. Po volbách do EP v červnu 2004 je ženami obsazeno 30,33% z celkových 732 míst. Nejúspěšnějšími státy z 10 nových členských zemí jsou Litva (6 poslankyň z 13 litevských zástupců) a Slovinsko (3 ženy z celkového počtu 7 poslanců). Z celkového počtu 24 českých poslanců je v EP celkem 5 žen (20,8%). Pouze tři ženy jsou v čele parlamentních výborů: sociální demokratka Perevench Beres z Francie (hospodářského výbor), Italka Luisa Morgantini za konfederaci evropské levice (rozvojový výbor), a křesťanská demokratka Anna Záborská ze Slovenska (výbor pro práva žen a rovnost pohlaví).

[Účast žen v politice] [Zastoupení žen na úrovni volených orgánů] [Postavení žen v politických stranách] [Aktivity neziskového sektoru] [Ženy v evropské politice] [Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice] [Vyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejných a parlamentních výborech] [Některá fakta a data] [Bibliografie]