Informační společnost

Současnou formu demokracie je třeba nějak oživit. Ale jak? Alvin Toffler, cyberlibertariáni, Al Gore a další vidí šanci v internetu. Gore sní o nové éře athénské demokracie, kuté na kovadlinách informační infrastruktury, jiní vyzdvihují možnosti, jaké internet nabízí v zabezpečení jejich práva vědět a 'dát o sobě vědět' - prostřednictvím petic, referend či kyberaktivismu posilovat svůj hlas tak, aby vystoupal až do nejvyšších pater moci …
Skutečně se zdá, že internet je svojí podstatou demokratické médium - o tom svědčí paranoia, s jakou se jej marně snaží osedlat či zkrotit autoritativní režimy v Číně či některých jiných zemích jihovýchodní Asie. Internet ale může nadělat stoupencům občanské společnosti i mnohé vrásky. Předpokladem práva vědět není pouze volný přístup k informacím (v době internetu naplňovaný měrou vrchovatou), ale také schopnost rozlišit důvěryhodné od nedůvěryhodného, rozumné od zcestného. Obraz světa, který si vytváříme z dostupných poznatků, se ve dnešní době informační záplavy nezpřesňuje, ale rozmazává. Čemu věřit a čemu ne? Jaký dokument vznikl veden snahou o co nejlepší vyjádření porozuměnému a jaký vznikl z legrace, mocenských či ekonomických záměrů? Hoaxes - smyšlené historky kolující internetem jsou pouze nejkřiklavější případ. Můžeme ale věřit třeba novinám? Zpravodajství? Pokud ano, tak jakému?
Konečně, ještě jeden aspekt. K občanské společnosti nepochybně patří i občanská angažovanost. Nelze si ji dost dobře myslet v prostředí uctívačů vlastního pupku, jejichž obzor zahrnuje pouze vlastní blaho. Internet je ale veliké šidítko. Nabízí skvělý způsob jak strávit svůj volný čas klábosením o ničem na chatech či pobíjením virtuálních skřetů v počítačových hrách. V blízké době se i do našich končin rozšíří MUDs - virtuální graficky orientované světy, ve kterých si každý může zvolit svoji identitu a saturovat sociální neúspěchy v reálném světě. Nestanou se pro mnohé z nás virtuální světy lákavější, než nedokonalá realita? Trochu se obávám, že už tomu tak je. Mezi informační a občanskou společností může být rovnítko, ale také nemusí. Nakonec, posuďte sami.

Klasici o informační společnosti a virtualitě

Albert Gore

"Globální informační infrastruktura ... obkrouží planetu informačními superdálnicemi, na kterých budou cestovat všichni lidé. Tyto dálnice ... nám dovolí sdílet informace, spojovat se a domlouvat jako globálnímu společenství. Z těchto kontaktů získáme masivní a udržitelný ekonomický růst, silnou demokracii, lepší řešení globálních i lokálních environmentálních výzev, zlepšení zdravotní péče a - konečně - větší smysl pro sdílené správcovství naší malé planety. (...) Globální informační infrastruktura rozšíří participační demokracii. V jistém slova smyslu může být globální informační infrastruktura metaforou pro demokracii jako takovou. (...) Vidím vznikat nový věk athénské demokracie, vykovaný na fóru globální informační infrastruktury."

Gilles Deleuze

Jean Baudrillard

Václav Bělohradský