Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI - Dobře vychovaná žena změní dějiny málokdy!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Reklama a rovnost pohlaví

  1. Reklama a sexismus
  2. Samoregulace reklamy v České republice
  3. Konkrétní kauzy a jejich řešení
  4. Komu si můžeme stěžovat?
  5. Regulace reklamy v zahraničí
  6. Související literatura

Komu si můžeme stěžovat?

Sexistické postupy při zobrazování žen, popř. mužů se jen zřídka stávají předmětem mediálních debat a námětem samostatných pořadů. Jeden z dílů seriálu "Za dveřmi je A. G." s moderátorem Arnoštem Goldflamem, vysílaný kolem roku 2000, se věnoval etice reklamy. Navzdory očekáváním pořad neotevřel téma snižování důstojnosti žen prostřednictvím reklamy. Dokonce v něm nevystoupila jediná žena, která by se byla mohla vyjádřit ke způsobu používání ženského motivu v reklamě. O bilboardu "Ty naše kozičky české" se zdůrazněným motivem ženského poprsí se vyjádřil na obrazovce člen AK RPR jako o "mírně lechtivém". Vadilo mu na něm, že není spotřebiteli zcela srozumitelný: vždyť má propagovat kosmetiku, nikoli kozí sýry.

Rozhovor s jiným hostem pořadu, autorem kontroverzních bilboardů, přinesl znepokojivý poznatek: nejhodnotnější je ta reklama, která je okamžitě zakázána. Jako příklad zdařilého díla uváděl kreativec, jak jej označoval titulek, vlastní návrh bilboardu s nahou ženou ležící na státní vlajce, zasypanou modely autíček. Zákaz podle něj svědčí o tom, že taková reklama "není na okraji zájmu", "takže ta reklama nebyla špatná". Za "skutečně nemravné" byly hosty pořadu označeny bilboardy s klamavými sliby typu "Zhodnotíme vaše finance o 40%". Člen RPR si posteskl, že právě na ně nejsou registrovány stížnosti ze strany veřejnosti.

Diskriminace na základě pohlaví je v České republice zakázána § 2 odst. 3 zákona č.138/2002 Sb., kterým se mění zákon č.40/1995 Sb. Reklama podle něj nesmí „obsahovat jakoukoli diskriminaci z důvodu rasy, pohlaví“, „ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie“. Stížnosti lze adresovat přímo zadavateli nebo zpracovatelské agentuře, je-li známa. Dále by se měly stížnostmi na diskriminaci žen popř. mužů zabývat:

  • Rada pro reklamu;
  • Rada České televize;
  • Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání;
  • stálá parlamentní komise pro sdělovací prostředky;
  • Komise pro etiku Syndikátu novinářů České republiky.

Citlivost vůči diskriminaci žen a vstřícnost k řešení ženských otázek je mj. záležitostí personálního složení rozhodujících orgánů z hlediska pohlaví. V případě rozhodování lze těžko spoléhat na muže, že „to odhlasují za ženy“, neboť zájmy obou pohlaví, jak je nastavuje současný život, bývají dokonce protichůdné – nelze např. očekávat, že muži odhlasují co nejpřísnější zákony, upravující situaci žen po rozvodu. Také pohled na to, co je sexistické a co ne, se u mužů a žen značně liší. V tomto směru se jeví prozíravou politika Evropské unie, zvaná gender mainstreaming, která spočívá také v systematickém a důsledném dosazování dostatečného počtu žen do všech rozhodovacích orgánů na všech rozhodovacích úrovních. Je známo, že vliv určité části skupiny se začíná projevovat až tehdy, je-li v daném souboru zastoupena nejméně jednou třetinou. Stávající zastoupení žen a mužů ve výše uvedených institucích je následující:


Název instituce Počet členstva Z toho žen Počet žen v %
AK RPR 13 2 15,4
Rada České televize 15 4 26,7
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 11 2 18,2
Stálá komise pro sdělovací prostředky 17 6 18,2
Komise pro etiku Syndikátu novinářů ČR 8 1 12,5


Českým ženám citelně schází masarykovská chvála a podpora jejich občanské angažovanosti, z níž mohou vzejít politicky zdatné osobnosti. V Česku navíc vládne nedůvěra vůči síle a vlivu veřejného mínění, jež ve vyspělých zemích sesazuje či vede k vlastní abdikaci ekonomicky, politicky a mravně zkompromitovavší se politiky, účinně kontroluje a napravuje věci, ba pomáhá předcházet jevům, které si člověk nebo firma ve slušné společnosti prostě a priori nedovolí. Reklama v demokratických zemích je znatelně méně sexistická; diskriminací žen či mužů a propagací násilí (Chcete, aby vám zobala z ruky aj.) by firmy přišly o důvěru klientely, a tím také o značné zisky. Finanční újma českých firem bude v ekonomicky náročném prostředí Evropské unie bohužel zřejmě nejspolehlivějším impulsem k zanechání diskriminačních praktik, nad nimiž dnes zůstává rozum stát.

[Reklama a sexismus] [Samoregulace reklamy v České republice] [Konkrétní kauzy a jejich řešení] [Komu si můžeme stěžovat?] [Regulace reklamy v zahraničí] [Související literatura]



Za správnost textu odpovídá Kateřina Machovcová. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz