Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI - Dobře vychovaná žena změní dějiny málokdy!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy

Genderově pozitivní výuka - Jak na to

Genderově pozitivní výuka




V tomto textu autorky Lucie Jarkovské vám nabízíme zamyšlení nad rolí genderu ve výuce. Součástí jsou i zkušenosti z praxe a inspirace pro změnu přístupu. Rozšířenou verzi publikovalo pod názvem Rovné příležitosti chlapců a dívek ve vzdělaní občanské sdružení Nesehnutí, projekt Ženská práva jsou lidská práva: zenskaprava.ecn.cz


1. Důsledky genderově stereotypní výchovy

2. Genderová specifika výuky ve škole

3. Několik příkladů diskriminace ve školách

4. Zásady generově pozitivní výuky

5. Výuka gender

6. Shrnutí

7.Doporučená literatura

Genderově pozitivní výuka


Součástí výchovy k demokracii, toleranci a občanské společnosti je také výchova k rovnosti mezi ženami a muži. V naší současné společnosti je idea rovnosti pohlaví brána za samozřejmost a již se téměř nesetkáváme s viditelnými překážkami, které by jednomu pohlaví zamezovaly přístup k určitým činnostem, vzdělání či profesím. Přesto stav ideální rovnosti mužů a žen nenastal a musíme neustále vědomě o tuto rovnost usilovat a ochraňovat výdobytky předchozího snažení.

Zjednodušeně řečeno, existují dva způsoby pohledu na podstatu obou pohlaví. Zastánci jednoho mají za to, že ženy jsou od přírody jiné než muži, a každé pohlaví má jisté vlastnosti a předpoklady k výkonu určitých rolí i povolání. Zastánci druhého poukazují na to, že rozdíly nejsou ani tak mezi muži a ženami jako skupinami, ale spíše mezi jednotlivci. Tedy že jsou na světě ženy, které mají daleko mužštější vlastnosti než někteří muži, a obráceně mnoho mužů se chová tzv. více žensky než některé ženy. Toto tvrzení vychází z představy, že lidský charakter mužů i žen je velmi plastický a všichni disponujeme všemi schopnostmi. Záleží jen na tom, kterým dáme příležitost se rozvíjet a které jsou potlačeny. Jeví-li se pak ženy jako odlišné od mužů, je to především důsledkem výchovy, která podporovala jedince určitého pohlaví jen v některých oblastech. Dále za touto představou stojí také naše neschopnost vidět rozmanitost charakterů mužů i žen, protože by to nabourávalo zažitý systém rozdělení světa na dvě pohlaví. A tak kdykoli se muži projevují tzv. žensky a ženy tzv. mužsky považujeme to raději za výjimku než za důkaz toho, že není možné vynášet obecné soudy o vlastnostech jednoho či druhého pohlaví.

Ať však zastáváme kterýkoli z uvedených názorů, musí pro nás být zásadní svobodná volba. Tzn. musíme při výuce bedlivě sledovat potřeby dětí a dávat přednost využití impulsů vzešlých od nich samých před prosazováním vlastních představ.

Důsledky genderově stereotypní výchovy

  • Špatné výsledky: Obecně se má za to, že dívky jsou slabší v předmětech jako je matematika a fyzika. Pokud vyučující trpí tímto předsudkem, může přehlédnout nadanou dívku. Neocení ji, vyzdvihne např. spíše výsledky jejího stejně nadaného spolužáka, a tím může způsobit, že dívka ztratí motivaci a bude své studijní úsilí směřovat jinam.
  • Dívčí a chlapecké obory: Dovolíme-li si jisté zobecnění, dívky jsou často vedeny k humanitním oborům a chlapci k technickým. Zvolí-li si studující školu netradiční pro jeho/její pohlaví, bývá často zrazován svými vyučujícími. Už samotné vědomí toho, že některý obor je považovaný za mužský či ženský, může zájemce či zájemkyni odradit. Záleží proto na vyučujících, aby vystihli zájmy a schopnosti svých žákyň a žáků a podpořili je i v netradičních rozhodnutích. Pokud to totiž budou dělat, je pravděpodobné, že pro další generaci už stejné rozhodnutí nebude vůbec netradiční.

Genderová specifika výuky ve škole

Škola může a měla by výrazně přispět k uplatňování politiky rovných příležitostí. K účinnému a spokojenému uplatňování rovných principů samozřejmě patří vzdělávat se v problematice gender, citlivě ošetřit genderová specifika chlapců a dívek, která se při výuce projeví, a reflektovat vlastní genderově stereotypní uvažování. Vyučující, kteří se domnívají, že genderovou perspektivu pro svou výuku nepotřebují, se lehko stanou obětí genderově stereotypního myšlení a nevědomky budou reprodukovat nerovnost.

  • Pozornost vyučujících a školní výsledky: Dale Spender zkoumala vliv výuky na utváření ženské osobnosti, na základě nahrávek svých kolegyň a kolegů zjistila, že vyučující věnují o jednu třetinu času více chlapcům. Chlapci bývají častěji vyvoláváni či pověřováni složitějšími úkoly, aby byla zvládnuta jejich neposednost a zamezilo se jim ve vyrušování. Rozdílně jsou posuzovány také výsledky chlapců a dívek. Panuje představa, že dívky jsou ve škole pečlivější, snaživější a hodnější. Pokud se však ve třídě vyskytne dívka, která vyrušuje, je neposedná nebo projeví např. agresivitu, dostává se jí důraznějšího napomenutí a větších trestů než by se ve stejném případě dostalo chlapci. O chlapci, který má špatné známky na střední škole, se předpokládá, že ještě dospěje, že se vzpamatuje později a ještě má šance vystudovat vysokou školu.
  • Absence různorodých vzorů v učebních textech: Děti se učí, že očekávání společnosti se liší podle genderu, a protože to, co se jim ve škole předkládá, se může zdát jako jediná platná společenská norma, berou si to za vlastní a přizpůsobují se. Úkolem genderově citlivé výuky samozřejmě není vyvrátit tradiční hodnoty, ale spíše je modifikovat, aby si všechny děti mohly svůj budoucí život uspořádat co nejsvobodněji. Snaha o podporu rovnosti např. nenapadá mateřství, které je v mnoha učebnicích vyzdvihováno na úkor pracovní kariéry žen, ale zdůrazňuje i podíl otců na výchově a péči o děti. Více se tomuto tématu věnujeme v: (odkaz)

Několik příkladů diskriminace ve školách

Na několika příkladech, do nichž se dívky a chlapci na středních a základních školách dostali, si můžeme ukázat, jak mohou fungovat rozdílně nastavená měřítka pro jednotlivá pohlaví. Jde o skutečné příběhy dnešních mladých lidí, kteří opustili lavice středních škol nedávno a dá se předpokládat, že se od příběhů dnešních náctiletých zásadně neliší.

Třída se rozdělovala do volitelných předmětů. Studenti a studentky si mohli vybrat mezi literárním a informatickým seminářem. Do informatického semináře se přihlásilo příliš mnoho lidí, a proto byly dívky požádány, aby přešli do semináře literárního, protože to pro ně nebude tak nepříjemné, jako by to bylo pro kluky.

Tento příklad ukazuje, že u dívek se stále předpokládá, že se zajímají o humanitní předměty a technické jsou jim cizí, ačkoli samy vyjádří jiné přání. Nejen, že je jim zamezen přístup do některých oblastí, ale není respektována jejich vůle (není jim dopřán vlastní hlas), a předpokládá se, že to budou ony, kdo se přizpůsobí nepříznivým podmínkám, nikoli chlapci nebo vyučující.

Do volitelného předmětu etika na jednom nejmenovaném gymnáziu na Královéhradecku se přihlásily samé dívky a jeden chlapec. Na první hodině si učitel povzdechl, že je mu líto, že vidí jen skoro samé dívky, protože etika je předmětem spíše mužským, stejně jako filozofie.

Někdy vyučující kladou na to pohlaví, o kterém se domnívají, že nemá na jejich předmět od přírody talent, nižší nároky, a tak se tato skupina naučí skutečně méně. Dívky z jedné brněnské školy uváděly tento výrok svého učitele fyziky: ”Chlapci to pochopí, děvčata se to naučí nazpaměť.”

Na stejném královéhradeckém gymnáziu si dívky stěžovaly, že učitel biologie se chová přívětivěji k atraktivním dívkám a pokud si oblečou minisukni a nechají se vyzkoušet, zkouší je pan učitel velmi krátce a dostanou jedničku. Třídní učitelka, na kterou se obrátily, řekla: ”Ale děvčata, to určitě přeháníte.”

Pokud se samy dívky pokusí diskriminaci řešit, může být jejich zkušenost zlehčována a mnoho se pro řešení problému neudělá. Dívky se tak učí, že jejich problémy jsou nedůležité, že diskriminace je vlastně přirozená a že bojovat tzv. ženskými zbraněmi, jako jsou minisukně a velké výstřihy, je v pořádku, dokonce se to snad od nich očekává. U chlapců může být problém sice respektován, ale zameten pod koberec výroky typu: ”Jste přeci chlapi, tak se s tím nějak poperete a nebudete si chodit stěžovat jako baby.” A tak se chlapci učí, že mají problémy hrdě vydržet, neřešit je a hlavně se nevyjadřovat o svých pocitech.

Zásady generově pozitivní výuky

Vyučující

  • se snaží reflektovat svůj odlišný přístup k dívkám a chlapcům
  • respektuje rozdíly mezi pohlavími, ale a priori je nepředpokládá
  • usiluje o rovný přístup k chlapcům i dívkám, avšak k specifikům pohlaví, která se v jeho hodinách projeví, se snaží přistupovat citlivě a tak, aby podpořil/a chlapce či dívky tam, kde se cítí být nejistí/é
  • vyvaruje se genderově stereotypních výroků jako:
  • ”Na dívku je to slušný výkon.” ”Kluci jsou prostě takoví.” ”Přeci se, Michale, nenecháš zahanbit holkou.” ”No je pravda, Haničko, že tohle u plotny potřebovat nebudeš.” apod.
  • vyhledává genderově nestereotypní učební materiály
  • pokud v používaných učebních materiálech objeví genderové stereotypy, mluví o nich s dětmi, zpochybní jejich samozřejmost
  • vyhledává alternativní genderové vzory pro chlapce i dívky, např. ženy kosmonautky, muži na rodičovské dovolené apod., kterými rozšíří dětem možnost volby vlastní budoucnosti
  • nezadává genderově stereotypně rozdělené úkoly, např. holky vyšívají, kluci zatloukají hřebíky, či na školních výletech holky uklízejí a kluci jdou do lesa na dříví

U některých předmětů se osvědčila oddělená výuka chlapců a děvčat. Jedná se především o technické předměty, ve kterých se dívky cítí nejistě a neodvažují se příliš projevovat, aby neudělaly chybu a nebyly zesměšněné.

Výuka gender

  • Diskuse: jsou základem výuky genderu. Podnětem pro ně mohou být citáty či texty, a to jak feministek či feministů, tak i autorů či autorek zaměřených proti feminismu či podporujících nerovnost a biologizující přístup k rozdílům pohlaví. Studentky a studenti se zamyslí nad tím, jak danému textu porozuměli, zda s ním souhlasí či nikoli a jak se obsah textu slučuje s tím, co znají ze své zkušenosti, co mohou teď i v budoucnosti udělat pro změnu, pokud článek vypovídá o skutečnosti, která se jim nelíbí.
  • Všichni musí dostat prostor: má být zřejmé, že názor každého studenta a každé studentky má právo zaznít. Proto je vhodné třídu rozdělit do menších skupin. Skupiny mohou být vytvořeny na základě rozdílných pohledů na určitou problematiku (pro feminismus vs. proti feminismu, upozorňující na nerovné příležitosti vs. popírající nerovnost příležitostí) nebo jako týmy připravující dílčí podtémata k tématu hodiny. Aby měl opravdu každý a každá prostor k vyjádření svého názoru, může být studujícím zadán citát či otázka a ponecháno několik minut na to, aby na papír zaznamenali, co je k danému tématu napadne. Anonymní odpovědi může vyučující vybrat a vyhodnotit, v případě potřeby může požádat, aby bylo na papíře uvedeno pohlaví odpovídající/ho. Nebo může některé ze studentů a studentek, popřípadě všechny, vyzvat, aby svou odpověď prezentovali.
  • Domácí úkoly: pro prohloubení diskuse je vhodné iniciovat aktivity studujících předem. Vyhlásit téma příští diskuse s týdenním předstihem, doporučit a zapůjčit literaturu, ze které lze čerpat, vyzvat studentky a studenty k tomu, aby se zaměřili genderovýma očima na některou z oblastí každodenního života a udělali si poznámky ke svému pozorování (např. Sledujte televizní noviny, v kolika příspěvcích vystupovaly ženy a v kolika muži? Jakých témat se tyto příspěvky týkaly? nebo Kolik času denně věnuje odpočinku a svým zálibám matka a kolik otec? Je tato doba odlišná od toho, co by si oni sami představovali? Jak to zdůvodňují?). Zajímavé bývají také ankety, kdy se studující mohou ptát svých vrstevníků a vrstevnic, sourozenců, rodičů, ostatních vyučujících na genderová témata, která je zajímají.

Shrnutí

Genderově citlivý přístup podpoří děti v tom, aby si za svá budoucí povolání vybraly to, co je opravdu baví a pro co mají vlohy, a nikoli to, co se jejich okolí jeví vhodné pro dívku nebo chlapce. Výuka, která nevyostřuje rozdíly mezi pohlavími a nezdůrazňuje odlišné vlastnosti, chování a způsob myšlení, dopomáhá také k porozumění chlapců a dívek v pozdějších partnerských vztazích. Učí-li se děti např. ze stereotypně pojatých příběhů, které ve škole čtou tomu, že muži jsou přirozeně ješitní, nepláčou a neumí se starat o děti a domácnost, a že ženy zase pláčou až moc, jsou někdy nesmyslně hádavé a nemají smysl pro dobrodružství, mohou to později považovat za dané a nezvratné jevy. Setkají-li se ale v průběhu výuky s různorodými vzorci chování v partnerských vztazích a v péči o děti a domácnost, budou si vědomi toho, že život si mohou uspořádat podle svého a nemusí se smiřovat s nespravedlnostmi či problémy, které je potkají.

Mnohdy může být užitečné podporovat chlapce a dívky právě v tom, co se zdá být pro ně netypické. Může to přispět k jejich větší samostatnosti (dívky – finančně se zabezpečit, chlapci – umět se o sebe postarat, vyprat si a uvařit) a také k úspěšné komunikaci mezi muži a ženami v partnerských vztazích i mimo ně.

Doporučená literatura

Aspekt 1/2000

Hoppe, S. a H. (2001). Sociálně psychologické hry pro dospívající. Rozvoj pohlavní identity, prevence agresivity a zneužívání. Portál.

Linková, M. (2000). Nenápadné potírání diskursu. In Gender, rovné příležitosti, výzkum 1/2000. Sociologický ústavu AV ČR.

Lukeš, D.. Člověk žena. Lidové noviny 16.2.2002.

Radimský, J. (2001). Genderové stereotypy v českých učebnicích. In Gender, rovné příležitosti, výzkum 1-2/2001. Sociologický ústav AV ČR.

Šrámková, M.. Slabikář: k čemu jsou holky na světě. Lidové noviny 10.1.2003.

Valdrová, J. (1999). Mužské zaměření výchovy a výuky z pohledu lingvistiky. In Společnost žen a mužů z aspektu gender. Open society fund.

Juráňová, J. (1999). Iba baba. Aspekt.


VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

   19. 9. 2003 Emma
Skepse
 
   24. 1. 2004 lubob
Skepse
 
   10. 5. 2005 EW
Skepse
 
   25. 11. 2005 Jindrich
trefny postreh
 
   25. 2. 2007 kascha
Skepse
 
   15. 4. 2010 eva
Skepse
 
   16. 12. 2003 m
test
 
   19. 3. 2004 Lída
Asi jsem divná
 
   29. 10. 2007 Jana
Asi jsem "normální"
 
   25. 4. 2008 
Asi jsem divná
 
   25. 4. 2008 margue
Asi jsem divná
 
   25. 4. 2008 margue
asi jsem normální
 



Za správnost textu odpovídá Kateřina Machovcová. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz