Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI - Dobře vychovaná žena změní dějiny málokdy!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Rodičovská dovolená a země Evropské unie

Podobně jako nenajdeme dvě stejné děti, nejsou ani zákony týkající se péče o děti v zemích Evropské unie totožné. Jedno ale mají společné – už to není zdaleka jen žena, kdo je zodpovědný za výchovu dětí a za péči o ně, když jsou malé. Čím více matek pracuje na své kariéře, tím více otců pečuje o děti. Genderová rovnost v rodinné a ve veřejné sféře, to jsou spojené nádoby. Informace o rodičovské dovolené ve státech EU zpracovala Klára Kubíčková. (červen 2005)

  1. Rodičovská, mateřská či otcovská dovolená?
  2. Dětem přátelská pracovní místa
  3. Krátká nebo dlouhá rodičovská dovolená?
  4. Čeští otcové na rodičovské dovolené

Rodičovská, mateřská či otcovská dovolená?

Zákoníky jednotlivých zemí Evropské unie preferují pojem rodičovské dovolené oproti dovolené mateřské. Ostatně Elizabeth Badinter ve své knize Mateřská láska navrhla už před pětadvaceti lety používat na místo mateřství a otcovství pojem rodičovství, který je více neutrální a rodičům nepodsouvá stereotypní „mateřské“ (citlivé, instinktivní, pečující, laskavé) a „otcovské“ (autoritativní, drsné, přísné, trestající) vlastnosti. Institut rodičovské dovolené je vlastně nástrojem, jak zabránit, nebo naopak posílit genderovou diskriminaci. Možností, jak skloubit rodinu a zaměstnání je přitom několik. Podle skandinávského sociologa O.G. Holtera je možné tyto strategie rozdělit na tři typy – egalitární model, model jednoho plného a jednoho částečného úvazku a chlebodárcovský model.

Model úplné rovnosti je nejspravedlivější a z ekonomického hlediska nejvýhodnější. Oba partneři budou pracovat a dítě svěří na hlídání někomu třetímu. Část jejich platů půjde na placené hlídání, také přijdou o státní příspěvky, přesto je tento model výhodný, zejména pro rodiče, kteří se oba chtějí dál věnovat své kariéře. Nevýhody, kromě těch finančních, jsou jasné – rodiče nebudou mít dostatek času věnovat se svému dítěti, sobě navzájem a také domácnosti.

Model jednoho plného a jednoho částečného pracovního úvazku je méně spravedlivý, stále ale umožňuje jednomu z rodičů pracovat na plný úvazek a druhému na poloviční úvazek. Proč je to obvykle žena, kdo přijme práci na částečný úvazek, zatímco muž zůstane pracovat naplno? Ženský plat je i v zemích Evropské unie obvykle nižší než plat mužský, proto je výhodnější pro rodinný rozpočet snížit už beztak nízký příjem ženy než žít z nízkého ženina příjmu a ještě nižšího mužova polovičního úvazku. Ruku v ruce s tím jde ale zpětné posílení stereotypu. Při práci na částečný úvazek je mnohem méně pravděpodobný kariérní postup a profesní růst, takže je to opět žena, kde je v pracovním postavení v nevýhodě. I zde přitom platí, že rodina pravděpodobně přijde o státní příspěvky a stejně bude muset platit hlídání pro dítě.

Proto je stále většina rodin, které s narozením dítěte volí chlebodárcovský model, tedy model, kdy jeden z rodičů zůstává s dítětem doma a druhý zajišťuje rodinu finančně. Proč se chlebodárcem ve většině případů stává otec? Ze skandinávských výzkumů vyplývá, že plat muže roste, pokud má ženu a děti. Naproti tomu plat ženy se zmenšuje, pokud se jí narodí dítě. Dokonce i ve Skandinávii ženy s dětmi vydělávají o sedm procent méně než bezdětné ženy, zatímco muži s rodinou vydělávají o pět procent více než bezdětní muži. Ženatí muži s dětmi se totiž zaměstnavatelům/zaměstnavatelkám jeví jako mnohem stabilnější pracovní síla. Přestože mnoho skandinávských rodin sklouzne oproti původním plánům a přáním od prvního či druhého modelu k modelu muže chlebodárce, spolu se společenskými změnami a se změnami zákonů směrem k genderové rovnosti se mění i tato tendence. Jakkoli není ani ve skandinávské společnosti úplná genderová rovnost, jsou tyto země ve srovnání s českou společností mnohem více nakloněny změně v oblasti mužské péče o děti a ženské chlebodárcovské roli.

[Rodičovská, mateřská či otcovská dovolená? ] [Dětem přátelská pracovní místa] [Krátká nebo dlouhá rodičovská dovolená?] [Čeští otcové na rodičovské dovolené]



Za správnost textu odpovídá Klára Kubíčková. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz