Příklady z praxe
Není porod jako porod
- Úvod do problému
- Není porod jako porod
- Autentické porodní příběhy
- Autentické porodní příběhy
- Autentické porodní příběhy
- Shrnutí zkušeností z osobních příběhů
- Jak vybírat porodnici
- Několik slov pro nastávající otce
- Jak se rodí v zahraničí a v ČR
- Porod jako výzva a volba
- Použitá a doporučená literatura:
Jak se rodí v zahraničí a v ČR
V České republice je v současné době situace v porodnictví značně napjatá. Probíhající transformace stávajícího porodnického systému v sobě odráží stoupající poptávku českých žen po rozšířených možnostech porodnické péče, která by byla v souladu s normami jiných vyspělých demokratických zemí, a to zejména zemí Evropské unie, i napětí mezi lékaři a porodními asistentkami v souvislosti s budoucím vymezením jejich profesních kompetencí.
Dle průzkumu agentury STEM, uskutečněného v r. 2000, upřednostňovala přirozený porod, a tedy i možnost výběru perinatální péče poskytované kvalifikovanými porodními asistentkami, celá čtvrtina českých rodiček s předchozí porodní zkušeností. V celorepublikovém anketním šetření, které provedlo sdružení Aperio v letech 2000 – 2001, se pro změny v českém porodnictví směrem k možnosti svobodné volby poskytovatele péče vyslovilo přes 70% žen.
Přestože v naší zemi patří povolání porodní asistentky k tradiční profesi, doba totalitního režimu ji z praxe i povědomí lidí téměř vymazala. Za socialismu se z porodní asistentky stala tzv. ženská sestra a mnohé její původní kompetence převzali lékaři. Ti ovšem nejsou schopni postihnout celý rozměr porodní asistence. Jako odborníci školení na patologie při porodu nejsou vybaveni dostatečnou trpělivostí, empatií a schopností poskytnout ženě při porodu onu výše zmíněnou sociální péči, kterou mají poskytovat právě porodní asistentky.
V Evropské Unii je porodní asistentka samostatným zdravotnickým pracovníkem s přesně vymezenými kompetencemi a právní zodpovědností, podobně jako např. psycholog či farmaceut. Omezování výkonu povolání porodních asistentek lékařským dohledem i ve sférách spadajících do jejich plné kompetence (komplexní péče o ženu a dítě během fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí) je v rozporu nejen se směrnicemi EU - a tedy právě s těmi směrnicemi, kvůli nimž je nyní česká legislativa přepracovávána, nýbrž v neposlední řadě též s úmluvami o lidských právech, jejichž podepsáním se Česká republika zavázala k respektování práva svých občanů na svobodný výběr zdravotnických služeb.
Ve vyspělých demokratických zemích světa mají nastávající rodiče při volbě místa porodu vedle porodnice běžně k dispozici i tyto další možnosti:
- Porodní domy - představují jakýsi přechod mezi klasickou porodnicí a domácností rodičky. Nabízejí rodičům vlídné zacházení a příjemné domácké prostředí, ale zároveň disponují - pro případ nečekaného zádrhele - nejdůležitějšími prostředky odborné zdravotnické pomoci. Ty ale na první pohled nebývají vidět a jsou ukryty ve skříních či ve zvláštní místnosti. Bezpečnost pro případ větších komplikací je zajištěna smluvním vztahem s blízkou nemocnicí, a tedy možností rychlého převozu na porodní či operační sál.
- Malá porodní centra - od porodních domů se liší zejména podstatně menším počtem personálu a skromnějším technickým vybavením. Nebývá výjimkou, že centrum vede jen jedna porodní asistentka, která nese plnou odpovědnost za porody i za včasné přivolání lékaře nebo přepravu do nemocnice, nastanou-li komplikace. Rodičky v těchto centrech navazují s personálem mimořádně osobní vztah a absolvují pečlivou předporodní přípravu. Porody tu probíhají ve velmi intimní atmosféře.
- Porodní praxe - patří k vzácnější variantě alternativního porodnictví. Vznikají přímo při gynekologických ordinacích a zajišťují maximálně individuální kontakt porodníka s nastávajícími rodiči.
- Porody doma - představují vyvrcholení snah o to, aby byl porod intimní rodinnou záležitostí probíhající v naprosto uvolněné atmosféře. Bezpečnost je zajištěna přítomností zkušené porodní asisentky a možností rychlého převozu do nemocnice.
- Ambulantní porody - jde o jakýsi kompromis mezi přáním ženy dodržet nejpřísnější bezpečnostní požadavky při porodu, avšak záhy po něm pobývat v důvěrně známém domácím prostředí. Žena porodí v porodnici pod dohledem lékařů, ale záhy (nejčastěji do 24 hodin) odchází, takže veškerá poporodní péče je jí i novorozenci poskytována doma v podobě návštěv dětské sestry, lékaře - neonatologa a lékaře - porodníka. Telefonická konzultace je možná kdykoliv. Při vyhovující organizaci je možno všechny případné problémy řešit včas.
Žádná z těchto variant není v České republice prozatím běžná. Pozvolna u nás přibývají pouze tzv. centra aktivního porodu, v zahraničí označovaná též jako „family rooms“ nebo „birth centers inside hospitals“. Jde o alternativní porodní pokojíky, v nichž na první pohled nic nepřipomíná nemocnici a vše je připraveno pro přirozený porod. Na první pohled se tato možnost jeví jako ideální, problémem však bývá neschopnost lékařů respektovat tato centra jako výsostná území zdravě rodících matek, o něž pečují výhradně porodní asistentky, duly a rodinní příslušníci. Neustálé spory mezi lékaři a porodními asistentkami se pak na celkové atmosféře odrážejí. Z tohoto pohledu se jeví možnosti porodu mimo nemocnici, ale zároveň v její bezprostřední blízkosti, jako více vyhovující.
První porodní dům „U Čápa a vrány“ byl v Praze založen v loňském roce. Prozatím nabízí pouze předporodní a vzdělávací aktivity. To, kdy se tu narodí první dítě záleží nejen na možnosti dokončit stavební úpravy, ale zejména na navázání funkčních vztahů s blízkou porodnicí, která by byla ochotna přijímat porody s patologickým průběhem.
Porody doma u nás nepatří k standardnímu způsobu zrození, nicméně vyskytují se řádově v desítkách ročně. Hlavním problémem zůstává jejich legislativní a organizační nezajištění.
V Parlamentu ČR právě probíhá schvalování nových zdravotnických zákonů, které mají do budoucna m.j. vymezit též pracovní kompetence českých porodních asistentek. V navrhované podobě však nové zákony podřizují činnost porodních asistentek předchozí indikaci lékařů, což by v praxi autonomii profese „porodní asistentka“ zásadně omezilo a českým ženám by byla možnost individuální, na míru ušitá péče při tzv. přirozeném porodu znepřístupněna.
[Úvod do problému]
[Není porod jako porod]
[Autentické porodní příběhy]
[Autentické porodní příběhy]
[Autentické porodní příběhy]
[Shrnutí zkušeností z osobních příběhů]
[Jak vybírat porodnici]
[Několik slov pro nastávající otce]
[Jak se rodí v zahraničí a v ČR]
[Porod jako výzva a volba]
[Použitá a doporučená literatura:]
|