Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Příklady z praxe

Ženy v politice

1. Účast žen v politice
2. Zastoupení žen na úrovni volených orgánů
3. Postavení žen v politických stranách
4. Aktivity neziskového sektoru
5. Ženy v evropské politice
6. Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice
7. Vyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejných a parlamentních výborech
8. Některá fakta a data
9. Bibliografie

Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice

Belgie

Od února 2002 belgická ústava výslovně stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů, a legitimizuje politiku pozitivních akcí. Článek 10 ústavy uvádí, že „rovnost žen a mužů je zaručena“, zatímco článek 11b stanovuje, že „zákony, nařízení či předpisy, na něž odkazuje článek 134, zaručují ženám a mužům rovné požívání jejich práv a svobod, a zejména stanovuje jejich rovný přístup do volených a veřejných funkcí.“ Dodatečné ustanovení rovněž uvádí, že vlády složené pouze ze zastupitelů jednoho pohlaví jsou neústavní na všech úrovních rozhodování. Ústavní změna vedla k přijetí několika zákonů, jež podporují ustanovení zákona z 24. května 1994 k uplatňování rovnováhy mužů a žen na volebních kandidátkách. Podle tohoto zákona nesmí být počet kandidátů téhož pohlaví vyšší než dvě třetiny celkového počtu volených míst. Nové zákony (přijaté 17. 6. a 18. 7. 2002) stanovují paritu pohlaví na kandidátkách do evropských, federálních a místních voleb, přičemž na prvních dvou místech seznamu musí být uvedeni kandidáti různého pohlaví. Střídání ženských a mužských kandidátů je důležité v poměrném volebním systému, protože místo na kandidátce hraje důležitou úlohu ve volbě kandidátů.

Francie

Ústavní zákon z 8. července 1999 zavádí zásadu rovného přístupu žen a mužů do volených úřadů a funkcí. Článek 3 ústavy uzákoňuje odpovědnost prosazování rovného přístupu, zatímco článek 4 stanoví, že „politické strany musí usilovat o prosazování této zásady.“ Reforma byla začleněna do zákona z 6. června 2000, podle kterého ve volbách nesmí být na kandidátních listinách rozdíl v počtu mužských a ženských kandidátů větší než jedna. V jednomandátových volbách (evropských volbách a volbách určitého počtu senátorů) musí být ženy a muži uváděny střídavě v celém seznamu, zatímco ve dvoukolových volbách (obecní a regionální volby a volby do korsického shromáždění) musí každá skupina šesti kandidátů v pořadí na kandidátce zahrnovat stejný počet žen a mužů. V parlamentních volbách (jednomandátové, většinové dvoukolové) jsou zavedeny peněžité pokuty pro strany, mezi jejichž kandidáty je méně než 50% žen. Pokud rozdíl v počtu kandidátů každého pohlaví jmenovaných stranou přesahuje 2%, je strana pokutována. Státní příspěvek podle počtu hlasů získaných v prvním kole parlamentních voleb (asi 11 centimů za hlas) je snížen o takové procento, jež se rovná polovině rozdílu mezi počtem ženských a mužských kandidátů vyjádřených jako procento z celkového počtu kandidátů.

Obecní volby 11. a 18. 3. 2001, jež byly první zkouškou zákona v praxi, ukázaly, že se jedná o účinný prostředek prosazování rovnosti. Více než 38 000 žen bylo zvoleno do městských rad měst s více než 3 500 obyvateli (právě jich se zákon týká), což činí 47,5% zvolených zastupitelů. Šlo o významný krok vpřed, protože je to téměř dvojnásobek počtu z roku 1995 (27,5%). Na druhé straně výsledky parlamentních voleb z června 2002 podobné výsledky nepřinesly. Bylo zvoleno pouze 71 žen (12,3%) do 577 tříčlenného parlamentu. Byl to malý nárůst oproti roku 1997 (10,9%). Ženy tvořily 38% kandidátů (22% v roce 1997) a pouze čtvrtina z nich byla zvolena.

Spojené království

V únoru 2002 zavedla vláda Spojeného království zákony umožňující politickým stranám přijímat pozitivní opatření k omezení nerovnosti počtu mužů a žen zvolených v místních, celostátních a evropských volbách. Zákon umožňuje politickým stranám používat pozitivní akce. Zákon obsahuje klauzuli zajišťující, že platnost ustanovení vyprší ke konci roku 2015. Do té doby proběhnou nejméně troje volby do každého orgánu, kterého se zákon týká (Dolní sněmovna, Národní shromáždění pro Wales, Severoirské shromáždění, Evropský parlament a volby do místních zastupitelstev). Klauzule rovněž umožňuje rozšíření ustanovení zákona následným zákonem, pokud jej bude v roce 2015 třeba.

Španělsko

Ve Španělsku kvóty poprvé uvedla PSOE v roce 1988 a nastavila je na 25%. Kvóty pro kandidátní listiny byly od té doby uplatňovány PSOE a Partido Popular a měly výrazný dopad na počet žen zvolených do parlamentu. Ženy předtím byly obvykle umisťovány na konec kandidátních listin. V prvních volbách následujících po zavedení kvót došlo k 89% nárůstu v počtu žen zvolených do národního parlamentu. Nejaktuálněji se nový španělský premiér, José Luis Rodriguez Zapatero, přihlásil k prosazování genderové rovnosti v praxi a nominoval paritní vládu, která byla schválena 18. dubna 2004, čímž vytvořil druhou genderově vyrovnanou vládu (první z nich je ve Švédsku). Ve Španělsku a Německu sice nejdříve kvótní systém přijaly levicové strany, ale pod tlakem dosáhnout podobných úspěchů jako ony, podobný přístup aplikovaly i pravicové konzervativní strany.

[Účast žen v politice] [Zastoupení žen na úrovni volených orgánů] [Postavení žen v politických stranách] [Aktivity neziskového sektoru] [Ženy v evropské politice] [Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice] [Vyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejných a parlamentních výborech] [Některá fakta a data] [Bibliografie]