Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Zákony

Spolkový zákon o přístupu k informacím o životním prostředí (rakouský)

Zákon byl novelizován v roce 2005 pod číslem BGBl. I Nr. 6/2005.
Text nového zákona najdete na stránkách rakouského ministertstva životního prostředí: http://recht.lebensministerium.at/article/articleview/29583/1/5615/

(v angličtině)

BGBl. Nr. 495/1993

Národní rada rozhodla:

Cíl zákona
§1

Cílem tohoto spolkového zákona je informování veřejnosti o životním prostředí, zejména úpravou volného přístupu k údajům o životním prostředí, které jsou k dispozici u orgánů správy, a zveřejňováním údajů o životním prostředí.

Údaje o životním prostředí
§2

Údaje o životním prostředí jsou informace zachycené na nosičích dat, a to o:

1.stavu vod, vzduchu, půdy, světa zvířat a rostlinstva a o přírodním životním prostředí a jeho změnách nebo zatížení hlukem;

2.úmyslech nebo činnostech, které vyvolávají nebo mohou vyvolat nebezpečí pro člověka nebo poškozují či mohou poškodit životní prostředí, zejména emisemi, přiváděním nebo uvolňováním chemikálií, odpadů, nebezpečných organismů nebo energie včetně ionizujících paprsků do životního prostředí, nebo hlukem.

3.vlastnostech, množství a účincích chemikálií, odpadů, nebezpečných organismů, uvolněné energie včetně ionizujících paprsků nebo hlukem.

4.existujících nebo plánovaných opatřeních k udržení, ochraně a zlepšení kvality vod, vzduchu, půdy, světa zvířat a rostlinstva a přírodního prostředí, ke snížení zatížení hlukem, a opatření k předcházení škod a k vyrovnání nastalých škod, zejména též ve formě správních aktů a programů.

Orgány správy
§3

(1) Orgány správy ve smyslu tohoto zákona jsou

1.správní úřady, které provádějí úkoly přenesené na ně spolkovými zákony v oblasti ochrany životního prostředí, a

2.ostatní orgány správy, které plní takové úkoly pod věcným dozorem správního úřadu, s výjimkou orgánů veřejné bezpečnostní služby.

(2) Nařízením příslušného spolkového ministra mohou být z důvodu účelnosti nebo úspornosti označeny orgány správy ve smyslu odst. 1 až 2, pro které musí správní orgány příslušné pro vedení věcného dozoru plnit oznamovací povinnost (§ 5).

Volný přístup k údajům o životním prostředí
§4

(1) Právo na volný přístup k údajům o životním prostředí, které mají k dispozici orgány správy při plnění úkolů přenesených na ně spolkovými zákony, se zaručuje každému bez prokázání právního nároku nebo právního zájmu podle následujících ustanovení.

(2) Volnému přístupu podléhají vždy údaje o

1. stavu vod, vzduchu, půdy, světa zvířat a rostlinstva, o přírodním životním prostředí nebo zatížení hlukem;

2.spotřebování přírodních zdrojů, vody, vzduchu nebo půdy v agregované nebo statisticky zachycené formě;

3.emisi látek nebo odpadů ze zařízení do životního prostředí (voda, vzduch, půda) v časově agregované nebo statisticky zachycené formě;

4.překročení mezních hodnot emisí.

(3) Jiné údaje, než jsou uvedené v odst. 2, se musí sdělit, pokud jejich utajení není nařízeno v převažujícím zájmu zachování veřejné bezpečnosti, rozsáhlé obrany země nebo stran. Zájem strany na utajení obchodního a provozního tajemství podléhá ochraně jen tehdy, když uveřejněním údajů o životním prostředí může být obchodní nebo provozní tajemství přímo nebo nepřímo vyzrazeno možností zpětných závěrů a tím může nastat větší hospodářská škoda vlastníka obchodního a provozního tajemství. Pokud tato škoda spočívá pouze na důvodu zmenšení vážnosti strany u veřejnosti v důsledku uveřejnění činností zatěžujících životní prostředí, neexistuje žádný zájem hodný ochrany utajením.

(4) Vůči zájmům na utajení uvedeným v odst. 3 je nutno přihlížet zejména k zájmům na ochraně následujících právních statků:

1. ochrana zdraví;

2. ochrana před trvalým nebo závažným zatížením životního prostředí;

3. ochrana práv a svobod jiných.

Oznamovací povinnost
§5

(1) Žádost o sdělení údajů o životním prostředí může být podána písemně, telegraficky, dálnopisně nebo jiným technicky srovnatelným způsobem. Pokud je žádost o sdělení zaměřena na aktuální denní hodnoty měření, může být podána i ústně nebo telefonicky. Pokud z podané žádosti nevyplývá dostatečně obsah nebo rozsah požadovaného sdělení, může být osobě požadující informaci během lhůty nepřesahující dva týdny uloženo písemné upřesnění žádosti.

(2) Orgány správy musí - bez újmy odst. 5 - sdělovat údaje o životním prostředí, které mají k dispozici při provádění úkolů na ně přenesených spolkovými zákony v oblasti ochrany životního prostředí, a k jejichž utajování jsou povinny podle §4 odst. 3 a 4, v co nejobecněji srozumitelné formě.

(3) Požadované sdělení se uděluje v takové formě, která je v jednotlivém případě účelná. Údaje o životním prostředí, které existují v písemné podobě, se na požádání sdělují nahlédnutím nebo předáním opisů nebo fotokopií. Údaje o životním prostředí uložené na elektronických, vizuálních nebo akustických nosičích dat se sdělují na požádání prostřednictvím výtisků, videozáznamů nebo zvukových nahrávek. Údaje týkající se osob, které zasluhují ochrany, které nejsou zahrnuty do informačních zájmů, se přitom nesmí nikdy sdělovat.

(4) Sdělení mají být zásadně bezplatná. Kupní ceny nebo ochranné poplatky za publikace tím zůstávají nedotčeny. Za sdělení, která vyžadují větší náklady, musí spolková vláda stanovit nařízením paušální náhradu nákladů.

(5) Spolková policejní ředitelství mohou žádost o sdělení údajů o životním prostředí, pokud jim tyto údaje o životním prostředí byly předány jinými orgány správy, předat těmto orgánům bez zbytečného průtahu nebo odkázat osoby požadující informace na tyto orgány.

(6) Žádosti je nutno vyhovět bez zbytečného průtahu, nejpozději však do osmi týdnů. Pokud tato lhůta nemůže být ze zvláštních důvodů dodržena, je vždy nutno informovat osobu požadující informaci. Pokud žádosti není vyhověno, je to nutno odůvodnit ve vyrozumění.

Omezení sdělení
§6

(1) Údaje o životním prostředí mohou zůstat nesděleny, když se žádost o informace vztahuje na předání vnitřních sdělení a tím by bylo zákonné rozhodnutí nemožné nebo by bylo podstatně ztíženo.

(2) U zjevně zneužívajících žádostí o informace mohou údaje o životním prostředí zůstat nesděleny.

Zacházení s obchodním a provozním tajemstvím
§7

(1) Pokud existuje důvod k domněnce, že by sdělením požadované informace mohlo být dotčeno obchodní a provozní tajemství zasluhující ochranu ve smyslu §4 odst. 3, orgány správy musí informovat vlastníka (vlastníky) obchodního a provozního tajemství o žádosti o informaci a požádat, aby do dvou týdnů sdělil, zda skutečnosti, které mohou podléhat požadovanému sdělení, mají být utajeny. V tomto případě musí vlastník (vlastníci) možného obchodního a provozního tajemství odůvodnit zájem na utajení.

(2) Pokud se postižený vyjádřil proti sdělení a požadované informace byly po přezkoumání odůvodnění zájmu o utajení a provedení zvážení zájmu podle §4 odst. 3 a 4 sděleny, je nutno písemně uvědomit postiženého o jejich sdělení žadateli o informace.

Právní ochrana
§8

(1) Pokud požadované údaje o životním prostředí nebyly sděleny nebo nebyly sděleny v požadovaném rozsahu, je o tom na žádost žadatele o informace nutno vydat rozhodnutí. O stejně směrovaných žádostech je možno rozhodnout najednou.

(2) Jako procedurální řád, podle něhož se vydává rozhodnutí, platí Zákon o všeobecném správním řízení z roku 1991 (AVG), pokud se pro věc, v níž se uděluje informace, nepoužije jiný procedurální zákon.

(3) Orgán správy ve smyslu §3 odst. 1 řádka 2, který není oprávněn k vydávání rozhodnutí, musí předat žádosti ve smyslu odst. 1 bez zbytečného odkladu správnímu úřadu příslušnému pro vedení věcného dozoru nebo odkázat žadatele na tento úřad.

(4) O odvolání rozhoduje nezávislý správní senát spolkové země, v níž má sídlo orgán správy, který vydal rozhodnutí (čl. 129 a odst. 1 řádek 3 B-VG).

(5) Nezávislý správní senát spolkové země, v níž má sídlo orgán správy, který sdělil požadované údaje o životním prostředí, rozhoduje o stížnostech postižených, kteří tvrdí, že byli sdělením poškozeni na svých právech.

(6) Nezávislé správní senáty rozhodují o odvolání podle odst. 4 a stížnostech podle odst. 5 prostřednictvím komor, které se skládají ze tří členů. V ostatním platí §67 c až 67 d AVG s tím, že ústní projednání může zůstat nerozhodnuto, pokud se stav věci v souvislosti s písemným odvoláním nebo stížností jeví jako vyjasněný ze stavu spisu.

Zveřejnění údajů o životním prostředí
§9

Orgány správy mohou uveřejnit vhodným způsobem údaje o životním prostředí, které mají k dispozici při provádění úkolů, jež na ně byly přeneseny spolkovými zákony v oblasti ochrany životního prostředí a o něž má veřejnost zájem z důvodu ochrany životního prostředí, pokud tomu neodporuje povinnost utajení.

Katalog údajů o životním prostředí
§10

(1) Za účelem informování veřejnosti o existenci, druzích a rozsahu údajů o životním prostředí, které mají k dispozici orgány správy při provádění úkolů, jež na ně byly přeneseny spolkovými zákony v oblasti ochrany životního prostředí, musí spolkový ministr pro životní prostředí, mládež a rodinu zřídit katalog údajů o životním prostředí. Údaje, které podléhají povinnosti utajení, se nesmí zahrnovat do katalogu údajů o životním prostředí.

(2) Volný přístup ke katalogu údajů o životním prostředí se musí zajistit všem. Údaje zachycené v katalogu údajů o životním prostředí se mohou uveřejnit ve vhodné formě.

(3) K zajištění úplnosti a aktuálnosti katalogu údajů o životním prostředí musí orgány správy poskytovat ministrovi pro životní prostředí, mládež a rodinu v pravidelných intervalech informace o údajích o životním prostředí, které mají k dispozici ve smyslu odst. 1, zejména o druhu, rozsahu a prostorovém a časovém ohledu údajů o životním prostředí, včetně příslušných informačních míst, případně osob informátorů, a oznamovat příslušné aktualizace.

Předávací povinnost
§11

Na požádání musí orgány správy bezplatně předat údaje o životním prostředí, které mají k dispozici při provádění úkolů, jež na ně byly převedeny spolkovými zákony v oblasti ochrany životního prostředí, orgánům federace, spolkových zemí nebo obcí k provádění úkolů, kteréna ně byly ze zákona převedeny v oblasti ochrany životního prostředí. Z toho jsou vyňata spolková policejní ředitelství s ohledem na ty údaje o životním prostředí, které získaly od jiných orgánů správy.

Ohlašovací povinnost
§12

Spolkový ministr pro životní prostředí, mládež a rodinu může ve shodě s věcně příslušným spolkovým ministrem stanovit nařízením, že vlastníci určitých typů zařízení podléhajících schvalování podle předpisů spolkových zákonů musí hlásit určité údaje o životním prostředí spolkovému ministerstvu pro životní prostředí, mládež a rodinu, které jsou nezbytné pro posouzení účinků zařízení na životním prostředí při normálním provozu nebo v případě poruchy (§ 82 a odst. 3 Živnostenského řádu z roku 1973). Ostatní zákonné oznamovací povinnosti zůstávají nedotčeny.

Oznamování údajů o emisích
§13

(1) Ten, kdo je na základě předpisů spolkových zákonů nebo na nich založených úředních nařízení povinen měřit emise ze svého provozního zařízení a vést o tom záznamy, musí na obecně snadno přístupném místě oznamovat v obecně srozumitelné formě záznamy existující za poslední kalendářní měsíc a poslední kalendářní rok. Tyto záznamy mohou být k zachování skutečností zasluhujících ochranu (§ 4 odst. 3) zobrazeny ve formě hromadných průběžných údajů o měřených složkách škodlivin v kg/měsíc a kg/rok nebo z důvodů přehlednosti nebo účelnosti v souhrnné formě s uvedením nejnižší a nejvyšší naměřené hodnoty v období oznámení.

(2) Ten, kdo provozuje provozní zařízení schvalované podle spolkových zákonných předpisů, musí neprodleně písemně sdělit podnikové radě úkoly a podmínky udělené podle těchto předpisů sloužící zábraně nebo snížení zatížení životního prostředí.

Informace o nebezpečí poruchy
§14

(1) Vlastník (vlastníci) zařízení se sklonem k nebezpečí ve smyslu odst. 2, která podle spolkových zákonných předpisů podléhají schvalovací povinnosti musí bez vyzvání v pravidelných intervalech, které nepřekročí dva roky, informovat vhodným způsobem veřejnost případně postihnutelnou poruchou (§ 82 a odst. 3 Živnostenského zákona z roku 1973) a věcně příslušný úřad (úřady) o nebezpečí a účincích poruch a o nezbytných opatřeních pro chování v případě poruchy.

(2) Zařízení se sklonem k nebezpečí ve smyslu tohoto spolkového zákona jsou zařízení, u nichž existuje nebezpečí poruch z důvodu používání strojů nebo přístrojů, skladování, používání nebo výroby chemikálií, odpadů nebo nebezpečných organismů, z důvodu způsobu provozu, vybavení nebo jinak.

(3) Informace podle odst. 1 musí obsahovat následující údaje:

1.označení (název, firma) zařízení a uvedení stanoviště;

2.uvedení kontaktní osoby a míst mimo provoz, u nichž je možno získat bližší informace;

3.popis zařízení, zejména dílů zařízení významných z hlediska bezpečnosti a činnosti, která se provádí na stanovišti;

4.údaje o nebezpečí, která ze zařízení činí zařízení náchylné k nebezpečí, zejména faktory, které mohou způsobit poruchu;

5.informaci o možných zdrojích nebezpečí a předpokladech, za nichž může nastat porucha;

6.obecnou informaci o druhu nebezpečí, která mohou vycházet z poruchy, a o účincích na život nebo zdraví osob nebo životní prostředí;

7.informace o opatřeních pro chování postiženého obyvatelstva při výskytu poruchy a

8.informace o opatřeních, která má provést vlastník na stanovišti zařízení v případě poruchy, se zahrnutím opatření k dohodě s úřady a zařízeními příslušnými pro obecnou pomoc při katastrofách.

(4) Dodržování informační povinnosti podle odst. 1 musí v pravidelných intervalech kontrolovat úřady, které je nutno informovat v případě poruchy (odst. 1).

(5) Spolkový ministr pro životní prostředí, mládež a rodinu musí v souhlase s věcně příslušným spolkovým ministrem do šesti měsíců po vstoupení tohoto spolkového zákona v platnost přesněji určit nařízením zařízení náchylná k nebezpečí podle odst. 2, jakož i způsob informování o nebezpečí poruchy, včetně součinnosti úřadů, které mají být informovány o nebezpečí poruch (odst. 1).

Určení trestů
§15

Pokud čin netvoří skutkovou podstatu trestného jednání, spadajícího do příslušnosti soudů, dopustí se správního přestupku a obvodní správní úřad jej potrestá

a)peněžitou pokutou do 50.000,- ATS, v případě opakování do 100.000,- ATS ten, kdo

1.nesplní ohlašovací povinnost v rozporu s nařízením vydaným podle §12 nebo

2.nesplní povinnost oznámení údajů o emisích podle §13, nebo

b)peněžitou pokutou do 100.000,- ATS, v případě opakování do 200.000,- ATS ten, kdo nesplní informační povinnost o nebezpečí poruch podle §14.

Kolkovné a svoboda poplatků
§16

Žádost o sdělení a sdělení údajů o životním prostředí podle tohoto spolkového zákona nepodléhají povinnosti odvodu kolkovného federace a spolkových správních poplatků.

Provádění
§17

Prováděním tohoto spolkového zákona je pověřen spolkový ministr pro životní prostředí, mládež a rodinu, pokud odst. 2 až 6 nestanoví nic jiného, co se týče nařízení vydaných podle §12 a §14 odst. 5 v souladu s věcně příslušným spolkovým ministrem.

(2) Co se týče nařízení vydaných podle §3 odst. 2, je příslušný vždy věcně příslušný spolkový ministr.

(3) Co se týče nařízení vydaných podle §5 odst. 4, je příslušný vždy věcně příslušný spolkový ministr.

(4) Prováděním §16 je ve věci kolkovného pověřen spolkový ministr financí.

(5) Provádění tohoto spolkového zákona přísluší zemským vládám potud, jak se vztahuje na informaci o údajích o životním prostředí, v nichž je provádění věcí spolkové země. To neplatí pro vydávání prováděcích nařízení.

(6) Informace o údajích o životním prostředí podle tohoto spolkového zákona obstarávají ve vlastní oblasti působnosti obce a jiná zařízení samosprávy potud, pokud v rámci záležitostí vlastní oblasti působnosti provádějí úkoly přenesené na ně spolkovými zákony v oblasti ochrany životního prostředí.

Platnost zákona
§18

(1) Tento spolkový zákon vstupuje v platnost s výjimkou §10 odst. 2 k 1. červenci 1993. §10 odst. 2 vstupuje v platnost 1. ledna 1995.

(2) Nařízení na základě tohoto spolkového zákona mohou být vydána již před jeho vstoupením v platnost; vstupují v platnost nejdříve okamžikem označeném v odstavci 1.

Klestil

Vranitzky