Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Jak využívat práva vědět v Evropské unii

Kam a jak se obracet pro informace v EU

• písemně (dopis, e-mail, fax)
• hledáním ve veřejně přístupném registru dokumentů dané instituce - podle Směrnice 1049/2001 musí Parlament, Rada a Komise mít veřejný registr, který je přístupný v elektronické podobě a je neustále obnovován.
• návštěvou webových stránek instituce

Evropský parlament

EP je instituce složená z poslanců, přímo volených občany členských států EU. Předpokládá se tedy, že tito poslanci budou zastupovat zájmy své země. Úřad vám může poskytnout své oficiální dokumenty a informace, zejména pak zápisy z jednání EP a přijaté zákony.

Na internetové stránce EP je veřejnosti přístupný Registr dokumentů evropského parlamentu. Registr umožňuje vyhledávání dokumentů EP na internetu. Uživatel si může dokument prohlédnout na internetu, nebo si ho nechat na požádání zaslat.

O informaci lze žádat buď vyplněním internetového formuláře na stránce registru, nebo klasicky poštou na této adrese:
European Parliament, Register Department, MON 3S008, Rue Wiertz, B-1047 Bruxelles, Belgium
Žádost lze poslat také faxem: +32 2 284 39 49

Žadatel by neměl zapomenout uvést v dopise své jméno, adresu a telefon, aby bylo možné jeho žádosti vyhovět.

Evropská komise

http://europa.eu.int/comm/

Evropská komise je výkonný orgán EU, má na starosti inicializaci vzniku legislativy, evropskou úsavu, rozpočet EU a jednotlivé resorty. Základním principem je, že jednotliví komisaři v EK nezastupují primárně svou zemi, ale resort, který jim přísluší. Resorty - tzv. DG - Directorate General víceméně odpovídají ministerstvům – existuje např. DG pro vědu, sport, životní prostředí, vzdělávání, informační společnost, zemědělství atd.

Přístup a informace o dokumentech Komise - http://europa.eu.int/documents/comm/index_en.htm

Od komise můžete žádat oficiální dokumenty týkající se jednotlivých resortů, zápisy ze zasedání EK, bílé a zelené knihy, zákony a nařízení, podklady k rozhodování.

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general
Secretariat-General of the European Commission
Unit SG/C/2 "Europe and the Citizen 1", N-9, 2/11
Rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Bruxelles, Belgium

Rada Evropské unie

Rada EU, neboli Rada ministrů rozhoduje o otázkách integrace a jednotliví zástupci v ní reprezentují své členské státy. Rada se neschází v pevném složení: k jednotlivým projednávaným problémům se vždy scházejí ministři členských zemí daného resortu.

Veřejný rejstřík dokumentů Rady - http://register.consilium.eu.int/ (také v ČJ)

Dokumenty je možné hledat buď na stránce Rejstříku nebo o ně písemně požádat na této adrese:
Secretary-General of the Council of the European Union
Rue de la Loi 175, B-1048 Brussels, fax: 32 - (0)2 - 285 63 61
nebo e-mail: access@consilium.eu.int.

Úřad má na odpověď 15 dnů, popřípadě ji může prodloužit o dalších 15 dnů. V případě odmítnutí poskytnutí dokumentu se může žadatel ve lhůtě 15 dnů odvolat.

Dokumenty se zpřístupňují nahlédnutím na místě, zhotovením kopie, nebo kopie v elektronické podobě, vždy s ohledem na přání žadatele.

http://register.consilium.eu.int/utfregister/frames/introfsEN.htm
The Secretary-General, Council of the European Union
175 rue de la Loi, B-1048, Bruxelles, Belgium
e-mail: access@consilium.eu.int

Evropská legislativa

Přístup k informacím v rámci EU ošetřují 3 směrnice:

Dvě směrnice definují postupy úřadů a institucí EU:
• Směrnice číslo 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise (viz níže)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES ze dne 17.11.2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (viz níže)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí pak stanoví minimální standardy, které by měly být respektovány v právních řádech členských zemích. (O této směrnici se dočtete v sekci Právo na informace o ŽP v EU)

Směrnice číslo 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise

Vznik směrnice

Směrnice číslo 1049/2001 nahradila starší směrnici z roku 1993. Důvodem vzniku byla snaha odstranit nedostatky směrnice předcházející. Měla by odrážet snahu institucí EU o větší otevřenost vůči veřejnosti a o průhlednější rozhodovací proces. Jejím účelem je poskytovat občanům EU co největší záruku svobodného přístupu k informacím a přesně stanovit podmínky, za jakých mohou úřady žadatelům přístup k požadovaným dokumentům zapovědět.

Na co se můžete ptát

Dokumentem se rozumí informace uložená na jakémkoliv nosiči: v papírové podobě, v elektronické, popřípadě audiální či audiovizuální záznam. Obecně by občané měli mít přístup (téměř – výjimky viz dále) ke všem dokumentům, které se týkají Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise, které pojednávají o chodu těchto institucí, které obsahují údaje o jejich činnosti a jejichž autorem je některá ze zmíněných institucí: to znamená usnesení přijatá institucemi, směrnice a nařízení, záznamy a zápisy z jednání.

Co se naopak nedozvíte

Výjimek je v této směrnici dost – jen si vybrat.

• Instituce by neměly zpřístupňovat informace mimo jiné v případech, kde by tím ohrozily veřejné zájmy (bezpečnost, mezinárodní vztahy, vojenské zájmy, nebo monetární politiku společenství nebo jednotlivých členských států).
• Důvodem odmítnutí dále může být ohrožení obchodních zájmů jednotlivce nebo právnických osob, porušování práv k duševnímu vlastnictví.
• Instituce nejsou povinny zveřejnit informace vyprodukované pro vlastní potřebu nebo tam, kde hrozí narušení rozhodovacích procesů v rámci instituce.
• Pokud se požadovaný dokument týká třetí strany, nesmí instituce poskytnout informace ke zveřejnění bez jejího souhlasu.
• Informace týkající se členských států by neměly být puštěny do oběhu bez jejich souhlasu.
• Pokud se některá z těchto výjimek týká pouze určité části dokumentu, není důvod žadateli neposkytnout alespoň zbývající části.

Speciální režim platí také pro citlivé dokumenty: tedy pro ty, které jsou klasifikovány jako

• PŘÍSNĚ TAJNÉ – TOP SECRET
• TAJNÉ – SECRET
• DŮVĚRNÉ – CONFIDENTIEL

K těmto dokumentům má žadatel poněkud komplikovanější přístup: poskytnout mu je může jen osoba, která má speciální povolení s těmito dokumenty nakládat a je plně odpovědná za jejich zpřístupňování.

Jak na to – poprvé

Žádost je třeba úřadu podat v písemné formě: ať už v papírové podobě, nebo elektronicky. Nikdo není povinen svou žádost odůvodňovat. Dotaz by měl být formulován pokud možno co nejpřesněji, aby to instituci umožnilo co nejpřesnější identifikaci požadovaného dokumentu – když se to žadateli nepodaří dodržet, úřad jej kontaktuje a požádá o specifikaci žádosti, popřípadě občanovi pomůže dotaz optimálním způsobem zformulovat. V případě, kdy je výsledkem dotazu dokument velkého rozsahu nebo velké množství dokumentů, lze najít po dohodě s občanem jiné, neformální řešení. Nemá-li instituce dokument k dispozici, měla by žadatele odkázat na místo, kde je možné požadovaná data obdržet.

Úřad se začne žádostí zabývat pokud možno co nejdříve po obdržení – to by měla žadateli potvrdit. Informace nemají k žadateli dorazit později, než po 15 dnech od obdržení dotazu. Může se samozřejmě stát, že úřad tento termín není schopen dodržet (požadovaných dokumentů je mnoho, apod.), v takovém případě to musí žadateli oznámit (a odůvodnit) před vypršením 15ti denní lhůty.

Dokumenty lze žadateli doručit jako kopie, v elektronické podobě, nebo může být vyzván, aby si je přijel prohlédnout na místo (to ale není zcela standardní postup); vždy by ale forma měla reflektovat přání žadatele. Úřad si může vyúčtovat náklady na poskytnutí informací, ale pouze v reálné výši – cena za kopírování, poštovné…

Jak na to - podruhé

Pokud jste nebyli úspěšní napoprvé, informace jste nezískali a jste dostatečně vytrvalí, pravděpodobně bude následovat druhá, potvrzující žádost o informace (odvolání). Druhá žádost má být vyřízena do 15 pracovních dnů: buď bude vyřízena kladně, nebo žadatel musí písemnou odpověď s odůvodněním postupu úřadu. Ve chvíli, kdy se žadatel cítí nespokojen s vyřízením své žádosti, má právo obrátit se stížností na evropského Ombudsmana. Důvodem pro opakovanou žádost může být:

• Úřad ignoroval první žádost o informace
• Úřad nereagoval včas
• Nebyly poskytnuty všechny požadované dokumenty, nebo nebyly úplné
• Informace neodpovídaly dotazu

Informace povinně zveřejňované

Kromě informací, na které mají občané právo, ale musí o ně žádat ještě existuje skupina informací, jež mají úřady povinnost zveřejňovat ze zákona: sem patří například

• Dokumenty legislativního charakteru: zákony, vyhlášky….
• Výroční zprávy týkající se chodu instituce

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17.11.2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru

Proč byla směrnice vytvořena?
Tato směrnice má vhodným způsobem doplňovat 2 směrnice, které se využíváním informací veřejného sektoru nezabývají a neřeší ani opakovaný přístup k těmto informacím. EP považuje informace veřejného sektoru za důležitý materiál pro produkty a služby elektronického obsahu. Zejména se jedná o informace z oblastí:

• Sociální
• Hospodářské
• Zeměpisné
• Meteorologické
• Turistické
• Podnikání
• Patentů
• Vzdělávání

Státy by měly na základě této směrnice alespoň zčásti harmonizovat pravidla a postupy pro opakované použití dokumentů veřejného sektoru. Opakovaným použitím se rozumí šíření v digitální a elektronické podobě.

Je třeba zajistit spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky pro opakovaný přístup k informacím. Směrnice tím ovšem nezakládá povinnost opakované použití informací umožnit. Subjekty veřejného sektoru by měly být podporovány, aby poskytovaly opakovaný přístup k informacím – a aby tímto způsobem zpřístupňovaly všechny dokumenty, které mají v držení.

Směrnice se týká jak evropských institucí, tak úřadů v členských zemích. Umožní proto využívání dokumentů veřejného sektoru na mezinárodní úrovni neboť např. zjednoduší přístup k národním informacím zájemcům v jiné zemi.

Na které dokumenty se směrnice nevztahuje

• Dokumenty, jejichž poskytování nespadá do oblasti veřejných úkolů institucí, které je mají v držení
• Dokumenty, ke kterým má někdo práva duševního vlastnictví
• Dokumenty, které nejsou přístupné podle režimu jednotlivých států (např. z důvodu ochrany národní bezpečnosti, obchodního tajemství…)
• Dokumenty držené organizacemi pro veřejnoprávní vysílání
• Dokumenty vlastněné vzdělávacími, výzkumnými a kulturními institucemi

Jak žádat o zpřístupnění dokumentů?
Lhůta pro vyřízení žádosti je 20 dnů od přijetí žádosti – u rozsáhlých žádostí lze lhůtu výjimečně prodloužit o dalších 20 dnů. Žadatel ale musí být informován o tom, že k prodloužení lhůty došlo a proč. Tam, kde je to možné, měly by být dokumenty zpřístupněny elektronicky. Odmítnutí poskytnutí opakovaného přístupu je nutno odůvodnit. Pokud je žadateli odmítnut přístup k dokumentům, ke kterým má jiná osoba právo duševního vlastnictví, měl by být na tuto osobu odkázán.

Poplatky za zpřístupnění dokumentů
Poplatky za zpřístupnění by neměly přesáhnout skutečné náklady s tím spojené. V každém případě musí být stanoveny předem a musí být zveřejněné.

Právní úprava práva na informace ve vybraných zemích EU: Francie, Maďarsko, Slovensko, Švédsko, Velká Británie

Francie

• Zákon č. 78-753 ze 17. července 1978 týkající se různých opatření ke zlepšení vztahů mezi správními úřady a veřejností a různých ustanovení administrativního, sociálního a daňového charakteru
• Zákon č. 79-587 z 11. července 1979 týkající se odůvodnění správních aktů a zlepšení vztahů mezi správními úřady a veřejností

Jak lze informace získat:

• Konzultací přímo na místě - děje se bezplatně
• Zhotovením kopie dokumentu - žadatel uhradí náklady na zhotovení kopie

Jde o informace obsažené v těchto dokumentech:

• Spisy, zprávy, studie, referáty
• Protokoly, oběžníky, nařízení, rozhodnutí, popisy administrativních řízení
• Zvukové, vizuální dokumenty a výsledky automatizovaného zpracovávání informací

• Zachování tajemství o rokování vlády a odpovědných úředních orgánů spadajících pod výkonnou moc Zachování tajemství národní obrany, zahraniční politiky
• Měny a veřejné důvěry, bezpečnosti státu a veřejné bezpečnosti
• Průběh řízení probíhajících v soudnictví nebo výkonů předcházejících těmto řízením, s výjimkou schválení vydaného kompetentním orgánem
• Zachování tajemství soukromého života, osobních nebo lékařských spisů
• Zachování tajemství v obchodní nebo průmyslové oblasti
• Vyšetřování v oblasti porušení daňových nebo celních zákonů prováděné příslušnými orgány
• A nebo všeobecně, zachování tajemství chráněných zákonem

Maďarsko

Jak žádat o informace?
Žadatel se může na úřad obracet jak písemně, tak ústně. Povinností úřadu je poskytnout informace v co nejsrozumitelnější podobě.
Na požádání je úřad povinen žadateli sdělit cenu za poskytnutí informace. Poplatek nicméně nesmí přesáhnout skutečné náklady (například na pořízení kopií)

Zamítnutí žádosti Přístup k informacím lze omezit v případě, že by byl v rozporu se zájmy:

• národní obrany
• národní bezpečnosti
• vyšetřování a prevence kriminality
• monetární a měnové politiky státu
• mezinárodních vztahů a vztahů k mezinárodním organizacím
• průběhu vyšetřování

Slovensko

Zákon definuje povinné osoby, tedy ty, kdo jsou povinni poskytovat občanům informace. Jsou to:

• Státní orgány
• Obce
• Právnické a fyzické osoby, kterým byla svěřena pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech jiných osob
• Právnické osoby zřízené státem, nebo zákonem
• Osoby, nakládající se státními financemi nebo s majetkem státu

• Způsob vzniku, pravomoci a kompetence právnické osoby, organizační strukturu
• Podmínky, za kterých lze v organizaci získat informace
• Informace o tom, jak podávat žádosti, náměty, stížnosti apod.
• Přehled všech předpisů, vyhlášek, nařízení a dalších dokumentů týkajících se chodu dané instituce
• Sazebník správních poplatků vybíraných za jednotlivé úkony

Povinná osoba vám může informace poskytnout ústně, písemně, nahlédnutím do spisu, můžete si udělat kopii nebo opis, můžete je dostat v elektronické podobě – e-mailem, nebo na nosiči dat.

Žadatelem je pro potřeby tohoto zákona jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která žádá o poskytnutí informací. Žadatel není povinen udávat důvod, proč o informace žádá.

Jak žádat o informace?
O informace můžete žádat ústně, písemně, faxem, nebo elektronickou poštou. Je důležité, definovat v žádosti přesně, jaké povinné osobě je žádost určená, kterých informací se žádost týká a jakou formou si přejete obdržet odpověď. Dále pak lze uvést maximální náklady, které jste za podání informace ochotni vydat.

Když některou z těchto věcí ve své žádosti opomenete, měl by Vás úřad kontaktovat, vyžádat si doplnění, popřípadě vás poučit a pomoci vám se správnou formulací žádosti. Pokud svou žádost na výzvu neupřesníte, může ji úřad odložit.

Pokud se se svým dotazem obrátíte na nesprávnou osobu, je tato osoba povinna vaší žádost postoupit osobě (úřadu), který se Vaším problémem zabývá. Neví-li to, může vaši žádost odmítnout. V každém případě vás ale musí o svém postupu informovat.

Jak dlouho to bude trvat? Úřad by měl žádost zpracovat nejpozději do deseti pracovních dnů od podání žádosti (nebo od doplnění). Může dojít k situaci, že povinná osoba v této lhůtě vyhovět nemůže. V takovém případě je třeba, aby vás o prodloužení lhůty informovala. Lhůtu si může prodloužit nejvýše o dalších deset dnů.

Odmítnutí poskytnutí informace
Úřad může odmítnout žadateli přístup k informacím pokud:

• žádost je v rozporu s ochranou osobnosti a osobních údajů
• žádost je v rozporu se státním tajemstvím
• žádost je v rozporu s obchodním tajemstvím (obchodní tajemství se ale nevztahuje na informace, týkající se zdraví obyvatel, životního prostředí, informace získané z veřejných prostředků a informací o státní pomoci)
• jde o informace poskytnuté osobou, které zákon informování veřejnosti neukládá, pokud tato osoba oznámí, že se zveřejněním nesouhlasí.
• bylo by ohroženo duševní vlastnictví
• týká se orgánů činných v trestním řízení
• týká výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů a je nebezpečí, že by byly poškozovány nebo ničeny

Rozhodnutí o zamítnutí vaší žádosti musí mít úřad zanesené ve spisu. Zamítnutím se rozumí, že vám úřad sdělí, že vám informaci neposkytne, ale i to, když ve stanovené lhůtě nevydá informaci, rozhodnutí o zamítnutí, ani informaci o prodloužení lhůty na vydání.

Odvolání
Nejste-li spokojeni s rozhodnutím úřadu, který vám odmítl poskytnout informaci, můžete se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Lhůta na odvolání je 15 dnů od vydání rozhodnutí. Odvolání se podává instituci, která vydala zamítavé rozhodnutí. O odvolání rozhoduje nadřízený povinné osoby, která měla rozhodnutí vydat. Odvolací orgán má na posouzení žádosti také 15 dní.

Úhrada nákladů
Informace se zpřístupňují bezplatně, úřad pouze může žádat náhradu nejnutnějších nákladů na zhotovení kopií, odeslání žádosti a použití technických nosičů dat.

Švédsko

Zákon o svobodě tisku

Občané mají právo uveřejnit jakoukoliv písemnost bez předchozího schválení ze strany úřadů. Zároveň mají právo opatřovat si zprávy a informace o jakékoliv věci za účelem zveřejnění. Švédský lid má právo na přístup k úředním dokumentům.

K omezení tohoto práva může dojít, pokud jsou ohroženy:

• Bezpečnost království nebo vztahu k cizímu státu
• Centrální finanční plány a monetární, nebo zahraniční kurzovní politiky království
• Úkony státních úřadů za účelem inspekce, kontroly, nebo dozoru
• Prevence a vyšetřování trestných činů
• Veřejný hospodářský zájem
• Ochrana soukromí nebo ekonomických podmínek soukromých osob

Podmínky zveřejnění dokumentů:

• Informace je zveřejněna v sídle úřadu, který je jejím držitelem
• Zpřístupnění je bezplatné, pouze uživatel může být požádán o úhradu nejnutnějších nákladů
• Dokumenty se zveřejňují každému na požádání
• Žadateli má být umožněno udělat si kopii
• Pokud dokument obsahuje nezveřejnitelné informace, zpřístupní úřad dokument po vyjmutí těchto informací

Právo na anonymitu
Autor dokumentu nemá povinnost uvádět svou totožnost. Také nesmí být nucen zveřejnit jméno v případech týkajících se přečinů proti svobodě tisku. Potrestat lze toho, kdo uvede jméno informátora bez jeho souhlasu, nebo uvede jakou autora někoho, kdo autorem není. Ke stíhání není možné přistoupit bez stížnosti poškozené osoby.

Zákon o svobodě projevu

Zákon o svobodě projevu dává svobodu vyjadřovat veřejně myšlenky a názory –i v médiích. Občan m právo předávat informace tvůrcům dokumentů. Po identitě autora nebo informátora nesmí úřad pátrat, pokud se informace netýká vyšetřování trestných činů. Jestliže se informace týká trestné činnosti, lze po autorovi pátrat, ale je třeba zachovávat mlčenlivost.

Velká Británie

• Zákon o volném přístupu k informacím (platný od 1.1.2005)
• Nařízení o informacích týkajících se životního prostředí (také platné od 1.1.2005)
• Zákon o ochraně osobních údajů (k 1.1.2005 novelizován)

Žádat o informace lze písemně, e-mailem, nebo faxem. V žádosti by zároveň mělo být uvedeno, jakým způsobem si žadatel přeje informaci obdržet. Například jestli si žádá dokument prohlédnout osobně, zda si přeje zhotovit kopii, nebo opis.

Kontakt na pracovníka, který Vám za organizaci poskytne informace, by měl být zveřejněn na internetu.

Žadatel může požadovat jakoukoliv zaznamenanou informaci, bez ohledu na datum vzniku.

Na vyřízení žádosti o informace má úřad 20 pracovních dní. Ve výjimečných případech lze lhůtu o dalších 20 pracovních dní. Sem patří případy, kdy občan žádá informace například ze školy v době školních prázdnin, jedná-li se o informace z Národního archivu, informace ze zámoří, nebo informace od vojáků činných ve službě.

Poskytování informací je zdarma. Žadatel může nést pouze nejnutnější náklady na poskytnutí informace (náklady na kopírování apod.) Časová náročnost na vyhledání a poskytnutí informace by neměla přesáhnout 3,5 pracovního dne. Pokud k tomu dojde, nemá úřad povinnost informaci zpřístupnit.

Úřad může odmítnout poskytnout informaci v případech, kdy by to ohrozilo:

• Národní bezpečnost
• Mezinárodní vztahy
• Obchodní zájmy
• Ekonomiku
• Osobní údaje dalších osob
• Výzvědné služby

 
Použité zdroje:
Otevřená společnost. [online]. Cit. 5.4.2005. Dostupné z: http://www.otevrete.cz/index.php?akce=web&rubrikaid=&webid=53. 2004
Overview of member states´national legislation concerning access to documents. Commission Européenne. Citováno 25.4.2005. http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgc/acc_doc/docs/apercu_en.pdf

Za správnost: Petra Levá

 Použitá a doporučená literatura

Související dokumenty:
Axberger, Hans-Gunnar. Přístup veřejnosti k úředním dokumentům ve Švédsku.
Bannisar, David. Freedom of Information and Access to Government
Frankel, Maurice. Freedom of Information: Some International Characteristics. 2001.
Právo vědět ve vybraných zemích: Filipíny, Japonsko, Bulharsko

Související odkazy:
Evropská komise: Openness and access to documents
Evropský parlament: Veřejný rejstřík dokumentů EP
Freedom of Information Advocates Network - FOIA
Freedom of Information Laws (soubor odkazů)
Freedominfo.org
Infozakon.sk: Prístup k informáciám - Čo nie tajné, je verejné
Právo na informace v katalogu odkazů Kormidlo
Rada EU: Přístup k dokumentům - Veřejný rejstřík
Statewatch: Freedom of information in the European Union

Související zákony:
Aarhuská úmluva - o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Charta základních práv Evrospké unie
Nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise
Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru
Směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí
Zákon o slobodnom prístupe k informáciám (slovenský)
Zákon o volném přístupu k informacím o životním prostředí (německý)


Související zprávy:

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

3. 9. 2003   Jindřich Více směrnic