 Občan v EU
Obecné zásady a minimální standardy konzultací Evropské komise
Základní pravidla pro konzultace, které vede Evropská komise se zainteresovanými stranami - tedy např. organizacemi občanské společnosti, stanoví metodika „Obecné zásady a minimální standardy pro konzultace Evropské komise se zainteresovanými stranami“ (Sdělení č. 704/2002 - Toward a reinforced culture of consultation and dialogue – general principles and minimum standards for consultations of interested parties by the Commission). Sdělení bylo přijato 11.12.2002. Platí od roku 2003.
Je dobrovolně používána všemi pracovišti Evropské komise. Jak název napovídá, obsahuje základní pravidla pro průběh a zajištění konzultačních procesů.
Jejím smyslem je zajistit, aby byly konzultovány skutečně všechny zájmové skupiny - nejen organizované mocné, ale také menší a rozptýlené skupiny. Dále má metodika dát Komisi příležitost rozhodnout mezi konkurenčními požadavky a prioritami. Umožňuje také stanovit kritéria pro identifikaci skupin, se kterými má být konzultováno.
Komise v metodice stanoví seznam oblastí, účastníků, principů a standardů, které je třeba při konzultacích zohlednit a brát v úvahu.
Principy:
Spoluúčast (participace)
Konzultace má být co nejširší – od vytváření koncepce až po implementaci např. politik či legislativních návrhů.
Otevřenost a zodpovědnost
Proces konzultací musí být pro okolní svět, tedy ty, kteří se přímo účastní, i pro širokou veřejnost, viditelný a transparentní. Musí být proto jasné:
- o jaká témata se jedná
- jaké mechanismy jsou pro konzultaci použity
- s kým je konzultováno a proč
- co rozhodnutí učiněná v průběhu vytváření politiky ovlivnilo
Otevřenost a odpovědnost by měly dodržovat všechny strany – tedy i organizace, které se chtějí do procesu zapojit. Musí proto být zřejmé: čí či jaký zájem tyto organizace zastupují, jak silné a reprezentativní toto jejich zastoupení je. Tyto informace mají být k dispozici buď prostřednictvím databáze CONECCS nebo prostřednictvím speciálních informačních listů. Pokud tyto informace nebudou poskytnuty, příspěvek v konzultaci bude považován za příspěvek jednotlivce a ne organizace.
Poznámka: Reprezentativnost nevládních organizací se mění případ od případu. Mnoho organizací přímo zastupuje NNO nebo občany. Některé z nich vedou přímo členové cílových skupin (např. lidé s postižením), další zastupují lidi, kteří nemají příležitost vyjádřit své zájmy (organizace prosazující lidská práva). Řada organizací zastupuje konkrétní zájmy, myšlenky, problémy nebo veřejné hodnoty (např. ekologické organizace). Pro tuto různorodost však nelze stanovit jediný seznam norem pro reprezentativnost, který by se dal použít na všechny nevládní organizace.
Efektivnost
Konzultace musí začít co nejdříve, takže zainteresované skupiny mohou ovlivnit i hlavní cíle, metody doručování, průběh či indikátory konzultací. Může být také požadováno více kol konzultací. Při výběru metody a rozsahu konzultace musí být respektován princip proporcionality – je tedy nutné přihlížet k tomu, jaký vliv bude mít návrh na daný subjekt, se kterým je konzultováno.
Souvislost (konzistence)
Konzultační proces musí obsahovat mechanismus pro zpětnou vazbu, hodnocení a revizi. Komise podporuje skupiny, aby si vytvořily i své vlastní mechanismy pro monitorování procesu.
Minimální standardy:
Jasnost obsahu diskuse a všech materiálů.
Materiály mají obsahovat všechny potřebné informace (např. obsah, shrnutí obsahu, kontaktní údaje, termíny, vysvětlení procesu).
Definování cílových skupin před zahájením konzultace a zajištění, že tyto mají příležitost se vyjádřit.
Do procesu mají být zahrnuty skupiny, které: budou politikou či návrhem zasaženy, budou se podílet na jeho realizaci a dále orgány, které vyjádřily zájmy, které se přímo dotýkají politiky.
Zveřejnění a publikace - komunikační kanály by měly vycházet z potřeb všech zainteresovaných skupin.
Aniž by byly jiné způsoby vyloučeny či opomenuty, informace o veřejné konzultaci musí být vždy zveřejněna na internetu a oznámena včetně potřebné dokumentace na tzv. jednotném přístupovém bodu (single access point) – kterým je stránka Your Voice in Europe. Mezi další způsoby oznámení je třeba uvažovat například využití mailing listů či vydání tiskové zprávy, případně vydání dokumentů v alternativních formátech pro lidi s postižením.
Stanovení časového limitu konzultace.
Musí být dostatek času pro plánování, odpovědi na pozvánky (oznámení alespoň 20 pracovních dní předem), písemné příspěvky (alespoň 8 týdnů pro jejich příjem). Komise uvádí důvody, které mohou vést k prodloužení doby pro příjem připomínek na více než 8 týdnů – např. potřebu evropských či národních organizací konzultovat návrh se svými členy, některé existující závazné nástroje (např. v případě WTO smluv), specifičnost či komplexnost předloženého návrhu, období prázdnin.
Potvrzení přijetí připomínek a zpětná vazba.
Potvrzení přijetí může být individuální (e-mailem nebo potvrzovacím lístkem) nebo kolektivní odpověď (e-mailem nebo na internetové stránce – jednotném přístupovém bodu – pokud je zde příspěvek vystaven do 15 pracovních dnů od přijetí, je to bráno jako potvrzení o jeho přijetí.
Jak probíhají a jak se zapojit do veřejných konzultací EK se dozvíte v sekci Jak komunikovat s EU.
|
OBČAN V EU
