Jak na to Zákony Odkazy

Jak komunikovat s EU

Evropská unie komunikuje s veřejností a zainteresovanými skupinami především následujícími způsoby. Jsou to základní možnosti, jak se mohou občané a občanská společnost zapojit do rozhodování v EU a jak mohou ovlivnit evropskou politiku:

• Veřejné konzultace Komise s jednotlivci a organizacemi, tedy zainteresovanými stranami k připravované legislativě, strategiím, politikám, zeleným knihám apod.
• Komunikace prostřednictvím Evropského parlamentu, který je jediný přímo volený orgán EU, a zastupuje tedy přímo občany členských států ES.
• Neformalizované přímé kontakty zainteresovaných skupin se zástupci evropských institucí, lobbying
• Práce ustavených orgánů Evropské komise – především Hospodářského a sociální výboru a Výboru regionů.

Kde najít informace na internetu

Evropská komise a občanská společnost - The European Commission and Civil Society

Your Voice in Europe

Vaše Evropa - Your Europe

Veřejné konzultace Evropské komise

Kromě voleb poslanců do Evropského parlamentu a voleb svých národních zástupců, mají evropští občané možnost ovlivnit evropskou politiku prostřednictvím konzultací, které instituce EU vedou s organizovanou občanskou společností i s jednotlivci.

Konzultace vede jako předkladatel legislativních návrhů a politik EU především Evropská komise. Konzultacím přikládá Komise velký význam zejména proto, že jsou výchozím bodem při utváření jejích návrhů - právních předpisů a dalších dokumentů.

Konzultace Komise vede k návrhům politik, bílým i zeleným knihám, aktuálním tématům (jako je například evropská ústava, zjednodušení acquis...). Komise nyní klade důraz především na zelené knihy, kde jsou různé názory shromažďovány před podáním návrhu zákona a slyšeními.

Způsobů, kterými konzultace mohou probíhat, je celá řada - například otevřené konzultace, slyšení, poradní výbory.

Základní pravidla pro konzultace stanoví metodika „Obecné zásady a minimální standardy pro konzultace Evropské komise se zainteresovanými stranami“ (COM(2002)704), která platí od roku 2003. Je dobrovolně používána všemi pracovišti Evropské komise. Jak název napovídá, obsahuje základní pravidla pro průběh a zajištění konzultačních procesů.
Více o principech a obecných zásadách konzultací obsažených v metodice se dočtete zde.

Dialog a konzultace s externími subjekty jsou zásadně organizovány podle sektorů.

Přehled konzultací – právě probíhajících i již skončených - najdete na stránce Your Voice in Europe - Consultations.
Na hlavní stránce najdete vybrané aktuální i skončené konzultace, ke všem konzultacím se pak dostanete přes témata, která jsou jako navigace na stránce vlevo. Odkazy z témat vedou vždy na stránku s konzultacemi příslušného ředitelství Komise (DG), pod které dané téma spadá. Zde pak najdete většinou zvlášť aktuální a skončené konzultace, podkladové informace k danému návrhu a také elektronický formulář, přes který můžete své připomínky zaslat. Najdete zde samozřejmě také poštovní adresu, kam je možné připomínky poslat poštou.

Při konzultaci se rozlišuje, zda připomínky a podněty zasílá jednotlivec nebo organizace. Buď jsou připraveny dva zvláštní formuláře, nebo je součástí formuláře otázka na toto téma.
Aby byly připomínky považovány za názor organizace, musí být zřejmé: čí nebo jaký zájem organizace zastupuje a jak silné a reprezentativní toto zastoupení je. Je proto užitečné, aby organizace, která chce připomínky poslat, byla registrována v databázi CONNECCS, která na tyto otázky odpovídá. Není to ale podmínkou, Komise si ovšem vyhrazuje právo si tyto informace vyžádat. Souvisí to s principem otevřenosti a zodpovědnosti, který uvádí v metodice Obecné zásady a minimální standardy pro konzultace.

Komunikace prostřednictvím Evropského parlamentu

Evropský parlament je jediný orgán EU volený přímo občany členských států ES a občany tak přímo zastupuje. Základní možností, jak parlament ovlivnit, jsou tedy volby do EP (viz Volby v EU).

EP je také jediným orgánem Společenství, který se schází a rokuje veřejně. Rozpravy, názory a usnesení jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve dvaceti oficiálních jazycích Evropské unie.

V současné době se Parlament skládá ze 732 europoslanců, kteří se scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání ve Štrasburku - oficiálním sídle. Mezi plenárními zasedáními zasedají poslanci ve dvaceti stálých výborech (každý poslanec je členem alespoň jednoho výboru), které se schází v Bruselu. Kromě stálých výborů mohou být vytvořeny ještě podvýbory, dočasné výbory či vyšetřovací výbory.

Poslanci se sdružují do klubů podle politické příslušnosti; v současné době v EP působí sedm frakcí a skupina nezařazených.

Vedle voleb může občan v Evropskému parlamentu:

• Podávat petice, které vyřizuje Petiční výbor EP. (Jak podávat petice se dočtete v sekci Petice v EU.)
• Kontaktovat svého poslance v Evropském parlamentu a předkládat mu návrhy, doporučení, stanoviska. Poslance je dobré oslovovat například s pozičními dokumenty či tiskovými zprávami k problematice, kterou se zabývají a kterou mohou např. jako členové výboru, který se tím zabývá, ovlivnit. Hledáte-li tedy správného poslance pro vaši věc, je dobré se zaměřit na členy výboru, který se daným tématem zabývá. (Více se dozvíte také níže v kapitole Neformalizované přímé kontakty.)
• Účastnit se různých veřejných slyšení a projednáváním legislativních návrhů ve výborech EP. Neziskové organizace jsou navíc přímo vybízeny a zvány k účasti. Expertní znalosti a zkušenosti přímo „z terénu“ jsou neocenitelnou pomocí v práci EP a často slouží pro vyvážení názorů a tlaků ostatních zájmových skupin a nebo i Evropské komise (EK). (Více se dozvíte také níže v kapitole Neformalizované přímé kontakty.)
• Dotazovat se na věci, které jej z oblasti působnosti EP zajímají - Korespondenci s občany má na starosti Odbor pro korespondenci s občany. Na stránkách najdete připravený formulář pro dotazy, žádosti o informace, návrhy a podněty. Podle informací na stránkách budou "dotazy zodpovězeny během přiměřené doby. Pokud se dotaz vztahuje ke složitějšímu předmětu, tazatel obdrží obratem elektronickou poštou dopis, který ho bude informovat, že odpověď obdrží později."

Poslanci EP také často zprostředkovávají kontakty občanů a neziskových organizací s jednotlivými zástupci Evropské komise. Někteří se i poté živě zajímají o to, jak se pracovníci EK staví k občanům a veřejnosti celkově. EP takto funguje jako „hlídací pes“ Evropské komise, k čemuž má k dispozici i celou řadu pák (např. každoroční schvalování rozpočtové uzávěrky předkládané Komisí).

Stránky Evropského parlamentu mají sekci Portál pro občany - kde najdete vstup k vybraným základním informacím a formulářům pro komunikaci s EP, které by občan mohl potřebovat. Vedle formuláře pro petici a pro podání dotazu (viz výše) je zde odkaz na Rejstřík dokumentů Evropského parlamentu - součástí je také elektronický formulář pro žádost o dokument; a odkaz na oficiální dokumenty EP - na stránce je i vysvětlení ke každému druhu dokumentu.

(Přehled získáte také z mapy stránek EP.)

Neformalizované přímé kontakty zástupců evropských institucí se zainteresovanými stranami

Při ovlivňování zástupců evropských institucí, využívají jednotlivé zájmové skupiny vedle zapojení se do veřejných konzultací také další prostředky. Jsou to především:

Evropské instituce jsou nyní více otevřené názorům a připomínkám veřejnosti a NNO. Poskytují prostor pro prezentaci názorů, zveřejňují kontakty na své jednotlivé představitele a zaměstnance. Evropské instituce sami používají před oficiálním jednáním především prostřednictvím svých sekretariátů konzultace se zastoupením zájmových skupin. Například poslanci EP i parlament jako takový potřebují pro svoji práci podklady, podněty a informace přímo „z terénu“. To vhodně nabízejí neziskové organizace. Poslanci EP se také snaží být v kontaktu s voliči a občanskou společností, neboť se jim přímo zodpovídají. Oficiální jednání pak vychází z těchto konzultací.

Základem jsou vždy osobní kontakty.

Organizace občanské společnosti jsou jednou z významných zájmových skupin. Sdružování se v těchto organizacích i vytváření jejich asociací a sítí působících na evropské úrovni patří mezi základní práva občanů EU – říká to článek 12 evropské Charty základních práv EU.
(Více o organizacích občanské společnosti v EU)

Také nevládní neziskové organizace (NNO) získávají síťováním a sdružováním silnější hlas a postavení. Na evropské úrovni proto působí řada sítí NNO, které mají svá pracoviště v Bruselu či Štrasburku, do kterých se mohou národní organizace zapojit a získat tak příležitost ovlivňovat evropskou politiku, nebo i mezinárodní úmluvy konvence.

Nejčastěji přijdou NNO do kontaktu s Evropskou komisí. Ať již půjde o otázky politiky, zavádění legislativy, evropské administrativy či evropské finance - především evropské programy a granty. Slovo Komise má dvojí význam - v oficiálním - právním smyslu to je 25 komisařů, kteří společně konají - např. schvalují dokumenty týkající se politik EU, navrhují legislativu, předkládají případy k řešení Evropskému soudnímu dvoru a mají konečné slovo o povinných položkách rozpočtu. V obecném slova smyslu je Komisí míněna celá struktura Ředitelství (Directorates General - DGs) a služeb, které jsou odpovědné jednotlivým komisařům.
Více se dozvíte také na jejích stránkách o Komunikaci se zainteresovanými skupinami.

(Přehled komisařů, ředitelství a oblastí aktivit a služeb Komise najdete na Mapě stránek Komise;
kontakty na jednotlivé osoby v komisi a jejím sekretariátu najdete v Adresáři EK - European Commission Directory.)

Lobbying

Slovo lobbying má své kořeny v britské parlamentní tradici. „Lobby“ je místnost před jednacím sálem dolní sněmovny britského parlamentu. Je to prostor, kde se členové komory potkávají s veřejností, která se je zde snaží přesvědčit či vysvětlit jim svůj postoj s cílem, aby bylo téma při hlasování zamítnuto či podpořeno.

Lobbying je dnes významný způsob jak mohou zájmové a nátlakové skupiny ovlivnit politické rozhodování. Pokud soutěž mezi jednotlivými zájmy zůstává otevřená pro všechny, může to demokracii v EU posílit.

Brusel je hned po Washingtonu druhým největším místem co do počtu lobbyistů. Je jich zde více než 12 000, zaměstnaných na plný úvazek.

Každá z evropských institucí se na lobbying dívá trochu jinak:

Rada EU se spíše orientuje na národní zájmy.

Evropská komise lobbying aktivně podporuje. Více se dozvíte na jejích stránkách o Komunikaci se zainteresovanými skupinami.

Roli Evropského parlamentu nyní posiluje spolurozhodovací procedura, takže význam lobbyingu zde vzrůstá a je zde silný. Poslanci EP denně dostávají na stůl řadu materiálů a podkladů od různých organizací. Další vhodnou skupinou zástupců EP jsou jednotliví asistenti poslanců, pracovníci stranických sekretariátů či jednotlivých parlamentních výborů. Také oni potřebují pro svoji práci podklady předkládané širokým spektrem organizací a institucí.
EP si vede seznam akreditovaných lobbyistů. Jde o lobbyisty z různých organizací – firem, NNO, odborů..., kteří pak mají také propustku pro vstup do EP.

Obecně lze říci, že bruselští úředníci podněty a názory asociací a platforem organizací vítají, protože vědí, že tyto sítě a asociace jsou mnohem blíže skutečnému stavu věcí, než mnozí ministerští úředníci či politici, a jsou schopny poskytnout fundované analýzy z prostředí vlastního oboru. Je ale důležité umět se dostat k těm správným lidem.

Nejdříve je ovšem třeba začít lobovat na národní úrovni, tedy v českém parlamentu, upozornit na sebe, vyjádřit své potřeby. Nejdříve musí být silná pozice NNO v jednotlivých zemích EU, podílet se také na politických a ekonomických rozhodnutích daného státu. Následně mohou mnohem efektivněji spolurozhodovat na evropské úrovni.

Dále je dle evropských zkušeností důležité vytvořit národní sítě NNO a zapojit se do evropských sítí.

10 praktických rad, jak se stát lobbyistou na evropské úrovni

Právo lobbovat mají stejně jako další skupiny i NNO a společnost očekává, že tak budou činit ve veřejném zájmu. Následující text je souborem užitečných rad pro každého, kdo plánuje ovlivňovat věci na evropské úrovni.

1. Zapojte se do dobře fungující evropské sítě nebo asociace NNO. Tyto evropské organizace představují pro evropské instituce přirozeného partnera, na kterého se obracejí při konzultacích a žádostech o informace. (Více informací o evropských nevládních organizacích.)
2. Specifikujte jasně a realisticky své cíle.
3. Zamyslete se nad tím, zda je nutné vaši záležitost řešit na evropské úrovni, zda nebude efektivnější řešit danou situaci na národní nebo regionální úrovni. Snahy o ovlivnění evropské politiky by měly začínat doma - na národní úrovni prostřednictvím kontaktů a vazeb na české politiky, europoslance.
4. Vymezte si na lobbying dostatečné finanční prostředky (cestovné, telefony, poplatky za členství v síti,…)
5. Připravte si věcnou a cílenou argumentaci pro vaše požadavky (studie, statistiky, vyjádření odborníků,…).
6. Naplánujte si načasování začátku vaší lobovací akce v dostatečném časovém předstihu a udělejte vše pro to, abyste ji dokončili.

   Načasování vašeho lobbyingu vždy záleží na tom, co je jeho cílem. Pokud budou vaším cílem například změny v evropském rozpočtu, pak by vaše lobistické akce měly předcházet zasedání rozpočtového výboru EP a samozřejmě tématicky zaměřeného výboru. V příslušném výboru jsou projednávány návrhy jeho členů, které jsou po schválení předkládány výboru rozpočtovému. Ten pak předkládá legislativní návrhy na změny v rozpočtu (amendments) plenárnímu zasedání EP.
   Odborníci z praxe odhadují takovouto lobistickou akci na 1 rok.

7. Kontaktujte správným způsobem ty správné lidi a ve správný čas:

   Např. v přehledu Kdo je kdo v Evropském Parlamentu najdete poslance s jejich politickým zaměřením, jejich asistenty, lobbyisty. V elektronickém adresáři IDEA - Electronic Directory of the European Institutions pak najdete kontakty na všechny evropské instituce - jejich organizační jednotky, představitele atd.

   Začít můžete například tím, že členům Evropského parlamentu, kteří se zabývají vaší problematikou - tedy jsou například členy příslušných výborů parlamentu - dáte do poštovních schránek váš poziční dokument a tiskovu zprávu. Načasování takové hromadné akce má smysl v období, kdy proběhne plenární zasedání parlamentu. Informace se dočtete na stránkách Evropského parlamentu: Activities/Plenary Session/Calendar 2004 apod. (Poštovní schránky členů parlamentu se nacházejí v obou jeho sídlech - ve Štrasburku 1. parto, v Bruselu 3. patro). Do sídla EP se dostanete buď jako turista a nebo vám vstup do parlamentu umožní jeho člen. Je tedy nutné nejdříve přesvědčit některého člena parlamentu o potřebnosti vaší agendy.

   Dalším krokem může být vaše účast na veřejně přístupných projednáváních výborů parlamentu, kde můžete členy výboru informovat o vašich stanoviscích. Všechny kroky by měly doprovázet různé osobní schůzky apod. Termíny a místa zasedání výborů najdete na stránkách EP: Activities/Commitees – home pages/Committee .../Calendar of meetings and agendas.

   Neměli byste podceňovat ani takové společenské události, jako jsou recepce, vernisáže, kterých se zúčastňují i členové EP, zástupci Komise atd.

8. Vyhledejte spřízněné novináře a promyslete si, jak informovat tisk a získat veřejnou podporu (organizace tiskových konferencí, psaní tiskových zpráv, organizace přednášek, konferencí, veřejných debat,…).

   (Jedním z nejčtenějších týdeníků je European Voice.)

9. Vyhledejte spojence se stejnou oblastí zájmu a identifikujte své “nepřátele”.
   (Vaši spojenci vám mohou pomoci vytvořit dostatečně reprezentativní hlas; také se můžete podělit o náklady na lobbying apod.)
10. Rozmyslete si předem, na jaké kompromisy jste ochotni při vyjednávání přistoupit. Jaké je minimum vašich požadavků a jaké požadavky protistrany jste schopni akceptovat.

(Zdroje:
- Milieu Kontakt Oost-Europa - Lobbying
- O. Čepelka - Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie, II.díl
- Závěrečná zpráva ze studijní cesty zástupců českých NNO do Bruselu, 10.-12. červen 2003
- Desatero praktických rad, Evropské středisko pro občanskou akci - ECAS, překlad a komentář Lenka Míkovcová
- Evropská brána)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV, EESC)

Výbor je nepolitická instituce EU a funguje jako poradní orgán dalších evropských institucí – především Evropské komise, dále Rady a Evropského parlamentu. Často je nazýván mostem mezi Evropou a organizovanou občanskou společností. Zasedají v něm zástupci různých skupin hospodářského a společenského života (zaměstnavatelé, zaměstnanci, zemědělci, dopravci, obchodníci, řemeslníci, svobodná povolání, manažeři malých a středních podniků, spotřebitelské organizace, ochránci životního prostředí, další nevládní organizace) rozdělení do tří skupin:

• zaměstnavatelé jako I. skupina
• zaměstnanci – II. skupina
• další organizace občanské společnosti - III. skupina

Evropská komise má podle Smlouvy o ES povinnost s tímto výborem konzultovat legislativní návrhy ve vybraných oblastech. Jedná se hlavně o otázky sociálně-ekonomické, například volný pohyb služeb a pracovních sil, zemědělská politika, sociální politika, zaměstnanost, ochrana spotřebitele, hospodářská soudržnost či životní prostředí.

Výbor má celkem 317 členů, kteří jsou jmenováni na 4 roky s možným opakováním. Fakticky EHSV pracuje stejným způsobem jako parlament (hlasování, práce v sekcích či výborech).

Každý člen EHSV si musí zvolit minimálně jednu z 6 tematických sekcí:
hospodářská (ECO), jednotný trh (INT), zaměstnanost a sociální věci (SOC), doprava, energetika, informační společnost (TEN), zemědělství a životní prostředí (NAT), zahraniční vztahy (REX).
V rámci EHSV působí také Poradní komise k průmyslovým změnám (Consultative Commission on Industrial Change) a Observatoř jednotného trhu (Single Market Observatory) – která je součástí INT.

Čeští zástupci v EHSV

Česká republika má v EHSV 12 zástupců (podobně jako ve Výboru regionů), kteří jsou rovnoměrně rozmístěni ve třech výše uvedených skupinách. Všechny zástupce jmenovala vláda ČR na návrh organizací působících v těchto třech oblastech (zaměstnavatelé, zaměstnanci, další občanské organizace). Mandát stávajících členů EHSV končí 20. září 2006.

České nevládní organizace v EHSV - III. skupině v současné době reprezentují a působí v sekci:
- Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) – David Stulík - NAT (REX – jako druhá volba)
- Stálá Komise oborové konference (SKOK) - Ivana Plechatá - SOC
- Koalice občanských spotřebitelských aktivit (KOSA) - David Šmejkal – INT
- Čtvrtým českým zástupcem ve III. skupině je Ludvík Jírovec z Agrární komory.
(Prakticky žádná jiná členská země EU není ve III. skupině zastoupena takto velkým podílem nevládních organizací.)

Čeští zástupci nevládních organizací deklarovali v prohlášení po svém jmenování, že jejich snahou bude co nejširší reprezentace názorů a stanovisek českých (NNO) v EHSV, bez ohledu na jejich oblast či sektor působnosti. Budou se také snažit udržovat maximální kontakt se všemi nestátními neziskovými organizacemi, které projeví o jejich činnost nebo o práci EHSV zájem. Mezi místy možných pravidelných setkání s NNO označili například Výbor pro spolupráci s EU Rady vlády pro nestátní a neziskové organizace, Pracovní skupinu „NNO a regionální rozvoj“ při Ministerstvu pro místní rozvoj, dále to mohou být speciálně připravené konference a semináře.
Řadu témat konzultují s odborníky z řad českých NNO, ale i univerzit či výzkumných center.

O novinkách od zástupců NNO v EHSV o tom, co výbor projednával nebo se projednávat chystá a jak se k tomu vyjádřit se v současné době můžete dočíst na Evropské bráně, na stránkách Centra pro komunitní práci věnujících se regionálnímu rozvoji - www.cpkp.cz/regiony, v Bulletinu koalice NNO působících v sociální oblasti - SKOK.

Stanoviska EHSV

EHSV vypracovává svá stanoviska (opinions) k jednotlivým legislativním návrhům Evropské komise, Evropské Rady či Evropského parlamentu. Může také přijímat vlastní stanoviska k aktuálním otázkám také z vlastní iniciativy. Jednotlivá stanoviska a vyjádření Výboru z vlastní iniciativy zpracovávají a připravují tzv. studijní skupiny, které vznikají v rámci tématických specializovaných sekcí. V průměru EHSV vydá za rok 170 doporučení a stanovisek, z nichž je cca 15% vydáno z vlastní iniciativy.

Stanoviska jsou publikována v Úředním věstníku EU. Stanoviska od ledna 1990 najdete také na internetové stránce EHSV (stanoviska jsou v angličtině).

Stanovisko EHSV není pro další instituce EU právně závazné, ale vypovídá o názorech a náladách organizací občanské společnosti v členských zemích EU.

Stanoviska EHSV nejsou lobbyistickým materiálem. EHSV by měl naopak hledat kompromisní řešení přijatelné pro všechny skupiny (ekonomické, sociální, NNO) ve Výboru zastoupené.

Související dokumenty:
Obecné zásady a minimální standardy konzultací Evropské komise
Občanská společnost na evropské úrovni, registr CONECCS
Jakými způsoby EU rozhoduje

Související odkazy:
Civil Society Contact Group
Coalition for Sustainable EU Funds
CONCORD - Evropská konfederace NNO pro humanitární pomoc a rozvoj
CONECCS - Database for Consultation, the European Commission and Civil Society
Consultations - Veřejné konzultace Evropské komise
ECAS - European Citizen Action Service
EEB - European Environmental Bureau
EFAH - European Forum for the Arts and Heritage
ETUC - European Trade Union Confederation
European Anti-Poverty Network European Anti Poverty Network - EAPN
European Foundation Centre - EFC
Evropská brána - Nevládní organizace a Evropská unie
Evropská komise a občanská společnost - The European Commission and Civil Society
Evropský hospodářský a sociální výbor (ECOSOC, EHSV)
Evropský parlament - Portál pro občany
Human Rights and Democracy Network
Lobbying - focus EU (stránky Milieu Kontakt Oost-Europa)
Social Platform
SOLVIT - Efektivní řešení problémů na vnitřním trhu
Váš hlas v Evropě - Your Voice in Europe
Vaše Evropa - Your Europe

Související zákony:
Charta základních práv Evrospké unie
Obecné zásady a minimální standardy konzultací Evropské komise


Související zprávy:

18.10.2006 - Nová příručka pomůže při podávaní stížností na porušení evropského práva
Organizace CEE Bankwatch Network v těchto dnech představila veřejnosti příručku pro občany EU při podávání stížností. Dokument vychází ze zkušeností nevládních organizací a podrobně vysvětluje, jak postupovat při stížnostech na porušení evropského práva. Vedle Evropského parlamentu se stížnostmi občanů zabývá Evropský ombudsman, Evropská komise, Evropský soudní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům – OLAF.
kategorie: Občan v EU

4.8.2006 - Jak bude vypadat evropská energetika?
Občané České republiky se mohou až do 24. září vyjádřit k návrhu budoucí evropské energetické koncepce. Evropská komise jej předložila k veřejné diskusi pod názvem „Zelená kniha - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“.
kategorie: Účast na rozhodování-Občan v EU

9.5.2006 - Nevládní organizace kritizují návrh EK ohledně lobbingu v evropských institucích
V rámci Iniciativy pro transparentnost (European Transparency Initiative – ETI) zveřejnila Evropská komise v listopadu 2005 Zelenou knihu o ETI, která má v této oblasti podpořit diskusi a nastartovat proces konzultací. Podle Alliance for Lobbying Transparency and Ethics Regulation (ALTER-EU) však návrh Komise představený v Zelené knize nečiní lobbing ovlivňující rozhodování EU transparentnější a nijak nezvyšuje důvěru veřejnosti v instituce EU. Konzultační proces, v rámci kterého může veřejnost a organizace zasílat připomínky a návrhy, trvá od 3. května do 31. srpna 2006.
kategorie: Občan v EU

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.