Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    OBČAN V EU
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Občan v EU

Jak EU rozhoduje

Základní „institucionální trojúhelník“ EU je Rada Evropské unie, Evropský parlament a Evropská komise. „Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a podávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.“ (článek 249 Maastrichtské smlouvy). V zákonodárném procesu hraje roli také Evropský soudní dvůr.

Návrhy nových právních předpisů má právo zpracovávat pouze Komise. Dělají to většinou její generální ředitelství - Directorate General (DG).

Zákonodárný proces se v průběhu času výrazně změnil. Dlouho hráli při rozhodování hlavní roli představitelé vlád členských zemí – tedy Rada EU, a používala se procedura konzultace. Důvodem bylo to, že EU vznikla a za své uspořádání vděčí členským státům, ne tedy lidu.

Přesto byl ale v průběhu vývoje posilován demokratický prvek v rozhodování prostřednictvím posilování postavení Evropského parlamentu. Původní procedura, kdy byl EP v legislativním procesu pouze konzultován, byla doplněna o proceduru spolupráce EP s Radou a konečně také o spolurozhodování EP s Radou. Amsterodamská smlouva povýšila spolurozhodování na obecné legislativní pravidlo.

Smlouva o ES stanoví, která procedura se pro hlasování o opatřeních v jednotlivých oblastech politiky ES použije.

Procedura spolurozhodování (Codecision procedure) - (čl. 251 Smlouvy o ES)

http://europa.eu.int/comm/codecision/index_en.htm

Spolurozhodování je v praxi nyní nejvýznamnější – nejčastěji využívanou procedurou rozhodování.

Jak vypadá zákonodárný proces v případě Spolurozhodování:

  1. Komise předloží návrh předpisu – Radě a EP, příp. i Hosp. a soc. výboru a Výboru regionů ke konzultaci.
  2. EP k tomuto návrhu přijme v prvním čtení stanovisko (opinion), obvykle zahrnující návrhy změn. Výbory mohou sdělit své stanovisko. Pokud EP nepředloží žádné pozměňovací návrhy, nebo pokud Rada všechny návrhy EP přijme – právní akt je přijat již v této fázi.
  3. Na základě návrhu Komise, vlastního názoru, stanoviska EP a stanoviska Výborů přijme Rada tzv. společný postoj (common position).
  4. Komise předloží své stanovisko ke společnému postoji.
  5. Druhé čtení v EP se musí konat ve lhůtě 3 měsíců. Možnosti akcí:
    • EP schválí společný postoj, nebo se ve lhůtě 3 měsíců nevyjádří - předpis je přijat.
    • EP odmítne společný postoj jako celek (nutná absolutní většina členů EP) – návrh není přijat a proces je ukončen.
    • EP navrhne změny společného postoje. Rada musí reagovat:
  6. Rada musí ve lhůtě tří měsíců navržené změny schválit nebo odmítnout:
    • Pokud Rada schválí všechny navržené změny, je předpis po konzultaci s komisí přijat.
    • Pokud je rada neschválí, zahájí se smírčí proces.
  7. Předseda Rady po dohodě s předsedou EP svolá do 6 týdnů Smírčí výbor složený rovnoměrně ze zástupců Rady a EP. Jeho cílem je ve lhůtě 6ti týdnů nalézt kompromis a sblížit stanoviska Rady a EP. Poté:
    • Dojde k dohodě o společném textu a po jeho schválení ve třetím čtení EP a Radou je předpis přijat.
    • K dohodě nedojde a žádný předpis přijat není.

Takto je právní akt přijat Evropským parlamentem a Radou a je to jasně vyjádřeno i v jeho názvu – např. Nařízení EP a Rady.

EP i Rada mají v tomto legislativním procesu poprvé rovnoprávné postavení.

Přijatý právní akt je vypracován ve všech úředních jazycích EU, poté podepsán předsedou Rady a zveřejněn příp. označen “těm, jimž je určen” (čl. 254 Smlouvy o ES).

Procedura konzultace (čl. 254 Smlouvy o ES)

Je nejpůvodnější formou rozhodování. Komise navrhuje, Rada předkládá návrh ke konzultacím dalším institucím ES – povinně EP a dále Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (povinné jen v některých případech. EP i Výbory pak předloží svá stanoviska. Tato stanoviska nejsou pro Radu závazná, stanovisko EP má však značnou politickou váhu. V Radě je nejdříve právní akt posouzen Výborem stálých zástupců vlád (Coreper) a zde je připraven k přijetí Radou. Rada jej pak již bez projednání schválí. Pokud však existují rozdílné názory v Coreper, Rada o návrhu jedná a přijme rozhodnutí.

Dnes je používána pouze v případech, které nejsou výslovně podřízeny proceduře spolupráce nebo spolurozhodování. Jde např. o rozhodování v oblasti daní a ročních přímých plateb podle Společné zemědělské politiky

Procedura spolupráce (čl. 252 Smlouvy o ES)

Tato procedura oproti konzultaci posiluje možnosti EP v rozhodovacím procesu. Zavádí do legislativního procesu především druhé čtení v EP a Radě. Návrh Komise je zaslán Radě a také EP. Rada může své rozhodnutí, pokud je přijato jednohlasně, prosadit navzdory stanovisku EP.

Dnes se využívá pouze pro rozhodování v oblasti hospodářské a měnové unie.

Procedura souhlasu

Jde o nejsilnější formu účasti EP v rozhodování. Právní akt může vzniknout jen tehdy, pokud získal souhlas EP. EP však nemůže navrhovat žádné změny, ani je nemůže při této proceduře prosadit.

Využívá se např. pro vstup nových států do EU, uzavření asociačních a dalších dohod se třetími zeměmi, jmenování členů Komise a jejího předsedy.


O rozpočtu Unie, a tím i o regionálních, strukturálních a kohezních fondech rozhoduje EP. Schvalování probíhá podle zvláštní procedury.


Ve věcech Společné zahraniční a bezpečnostní politiky dbá Rada EU o to, aby byly názory Parlamentu brány v úvahu.

 

Nezávazné právní akty – především doporučení a stanoviska Rady a Komise

Komise je může vydávat vždy, když to považuje za nutné, Rada pouze ve Smlouvou vyjmenovaných případech. Jsou vydávány v tzv. Zjednodušené proceduře. Pro zahájení legislativního procesu při ní není třeba návrhu Komise.

Kontrolní pravomoci Parlamentu:

EP vyslovuje souhlas se jmenováním předsedy a členů Evropské komise a vyslovením nedůvěry může Komisi donutit k rezignaci. Komise je navíc povinna předkládat Parlamentu řadu zpráv různého charakteru. Poslanci mohou Komisi klást písemné nebo ústní otázky (právo interpelace).

Vůči Radě EU je kontrola EP především kontrolou politickou. Předseda Rady předkládá na začátku svého předsednictví program činnosti Rady a na závěr funkčního období zprávu o své činnosti. Informuje Parlament o výsledcích každého zasedání Evropské rady a o záležitostech Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie. Předseda EP na začátku každého zasedání Evropské rady předkládá stanoviska k otázkám, o nichž se má jednat.

EP volí Evropského ombudsmana. Ombudsman každororočně předkládá EP zprávu o své činnosti.


Při každé změně smluv ES / EU dochází k posílení pravomocí Parlamentu.


http://www.cenpo.org/laws.htm

Hlavní fáze rozhodovacích procesů mezi Komisí a ostatními orgány sleduje a monitoruje databáze PreLex.

Čtyři rozhodovací procedury v grafické podobě - stránky CENPO.

Související zprávy

7.6.2007 - Veřejnost má možnost sdělit svá stanoviska k nové podobě směrnice IPPC
Na webových stránkách Evropské komise byl zveřejněn dotazník spolu s odbornými studiemu k reviznímu procesu směrnice EU č. 96/61/ES.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování-Občan v EU

18.10.2006 - Nová příručka pomůže při podávaní stížností na porušení evropského práva
Organizace CEE Bankwatch Network v těchto dnech představila veřejnosti příručku pro občany EU při podávání stížností. Dokument vychází ze zkušeností nevládních organizací a podrobně vysvětluje, jak postupovat při stížnostech na porušení evropského práva. Vedle Evropského parlamentu se stížnostmi občanů zabývá Evropský ombudsman, Evropská komise, Evropský soudní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům – OLAF.
kategorie: Občan v EU

16.10.2006 - Návrhy operačních programů 2007-2013 k připomínkám
Minulý týden byly Ministerstvem pro místní rozvoj předloženy do rozšířeného meziresortního připomínkovacího řízení (vč. krajů) návrhy operačních programů na léta 2007-2013. Výsledné dokumenty by měly být projednány vládou na přelomu října a listopadu. K návrhům operačních programů můžete zasílat připomínky do pátku 20. října na adresu miroslav.parvo­nic(at)cpkp­.cz. Přestože neziskové organizace nejsou oficiálním připomínkovacím místem, předáme došlé připomínky řídícím orgánům s žádostí o vypořádání.
kategorie: Účast na rozhodování-Občan v EU

4.8.2006 - Jak bude vypadat evropská energetika?
Občané České republiky se mohou až do 24. září vyjádřit k návrhu budoucí evropské energetické koncepce. Evropská komise jej předložila k veřejné diskusi pod názvem „Zelená kniha - Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“.
kategorie: Účast na rozhodování-Občan v EU

29.5.2006 - Připojte se k Evropské občanské iniciativě
Cílem European Citizen Iniciative (Evropské občanské iniciativy) je nasbírat 1 milion podpisů evropských občanů, kteří souhlasí se zavedení této iniciativy, tedy zákonodárné iniciativy občanů EU. Podstatou je, že podepíše-li nějaký návrh 1 milion občanů EU, musí zákonodárné orgány unie (Komise a Parlament) tento návrh projednat.
kategorie: Účast na rozhodování-Občan v EU


Komentáře k textu

   31. 10. 2009 Honza
Lisabonská smlouva
 




-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz