Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    OBČAN V EU
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Strategické plánování - hierarchie a příklady strategických plánů

  1. Strategické plánování na mezinárodní úrovni
  2. Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády
  3. Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů
  4. Strategické plánování na úrovni krajů
  5. Strategické plánování na úrovni obcí
  6. Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce

Strategické plánování na úrovni obcí

Strategické plánování obcí a měst může být v celé hierarchii koncepčních rozvojových dokumentů potenciálně nejúčinnější z hlediska prosazování principů udržitelného rozvoje v běžné praxi. Je to dáno podstatně jednoduššími vazbami a úzkými vztahy mezi fyzickými osobami (jednotlivými obyvateli dané obce/města), právnickými osobami (firmami sídlícími na administrativním území dané obce/města) a orgány veřejné správy, než jaké existují na mezinárodní úrovni, na úrovni státu a, koneckonců, i na úrovni kraje. Mimo jiné také vzhledem k menšímu počtu existujících či zpracovávaných koncepčních materiálů se zvláště občané středně velkých a menších měst i obcí mohou lépe orientovat v probíhajících a připravovaných procesech strategického plánování. Tím pádem se, v případě opravdového zájmu, mohou mnohem efektivněji podílet na rozhodování o způsobech řešení problémů, které odpovídají veřejnému zájmu, tj. zájmu většiny obyvatel obce/města.

Zhruba od druhé poloviny 90. let 20. století začala hlavně velká města v České republice zpracovávat strategické plány dalšího rozvoje, s důrazem na ekonomickou oblast. Většina k tomu využila služby externích konzultačních firem (např. pro města České Budějovice, Frýdek-Místek, Hradec Králové, Jihlava, Kladno, Krnov, Liberec, Pardubice, Ústí nad Labem, Velké Meziříčí, aj. zpracovala Strategický plán ekonomického rozvoje poradenská firma Berman Group - služby ekonomického rozvoje, s. r. o.; pro Prostějov, Říčany, Šumperk zpracovala Strategický plán rozvoje města firma DHV CR, spol. s r. o., která také metodicky řídila procesy vzniku strategických plánů v Ostravě a v Plzni; firma Eurovision, spol. s r. o. se podílela na vzniku Strategického plánu rozvoje města Znojma). Jiná města spolupracovala na svých strategických plánech rozvoje s příslušnými regionálními rozvojovými agenturami (např. Moravská Třebová s Regionální agenturou pro rozvoj střední Moravy; Světlá nad Sázavou s Regionální rozvojovou agenturou Vysočina, z. s. p. o.; Litoměřice s Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a. s. a další s nestátními neziskovými organizacemi (Centrum pro komunitní práci) provádí aktualizaci Strategického plánu rozvoje města Valašské Meziříčí).

Velmi kvalitní zapojení odborné i laické veřejnosti (cca 100 subjektů; 4 expertní skupiny) do procesu strategického plánování (asi 20 kulatých stolů; průběžné připomínkování a konzultace) se uskutečnilo v Brně při vytváření "Strategie pro Brno - strategického plánu rozvoje města Brna", kterou schválilo Zastupitelstvo města Brna dne 25. června 2002.

Několik různých metod strategického plánování a tedy i odlišných forem účasti v rozhodovacím procesu na místní úrovni již zažili občané statutárního města Kladna. Již v r. 1998 zahájilo město ve spolupráci s Ústavem pro ekopolitiku, o. p. s. realizaci procesu Místní Agenda 21 města Kladna. V červnu 1999 zde vznikla otevřená pracovní skupina občanů, která se dosud schází každou první středu v měsíci s vedoucími odborů magistrátu i zástupci samosprávy k projednávání konkrétních problémů, které vnímá veřejnost. Pracovní skupina se také zúčastňuje tvorby koncepčních rozvojových dokumentů.

Firma Berman Group zpracovala "Strategický plán ekonomického rozvoje Kladna", který schválilo Městské zastupitelstvo dne 16. května 2000. Jeho následnou realizaci výrazně zkomplikoval, resp. téměř znemožnil neúměrně velký počet strategických cílů, na jejichž plnění chyběly nejen finanční, ale i personální kapacity.

Dalším koncepčním materiálem, zpracovaným za přímé účasti veřejnosti tentokrát Ústavem pro ekopolitiku, o. p. s., je "Strategie ochrany životního prostředí Kladna - Environmentální politika města", kterou Zastupitelstvo města odsouhlasilo dne 20. září 2001. Tento dokument obsahuje konkrétní strategické cíle stanoví termíny jejich plnění a odpovědnost a definuje soubor indikátorů, které slouží ke kontrole vedení města i občanům.

Velmi zajímavé aktivity se uskutečnily v r. 2003, kdy se dvě skupiny, jedna tvořená představiteli města a veřejného života v něm a druhá složená z aktivních studentů středních a vysokých škol, pokusily vytvořit scénáře možného vývoje Kladna a jeho okolí. Jednotlivé scénáře:
- Klondike
- Spálená země
- Prosperita
- Pohoda
byly projednány s veřejností a následně zveřejněny v místních médiích.

S využitím výše uvedených i dalších koncepčních dokumentů města jako podkladů by v příštích letech mělo dojít ke zpracování strategie udržitelného rozvoje Kladna.

 

[Strategické plánování na mezinárodní úrovni] [Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády] [Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů] [Strategické plánování na úrovni krajů] [Strategické plánování na úrovni obcí] [Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce]



Za správnost textu odpovídá Tomáš Gremlica, Ústav pro ekopolitiku. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz