 Příklady z praxe
Strategické plánování - hierarchie a příklady strategických plánů
- Strategické plánování na mezinárodní úrovni
- Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády
- Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů
- Strategické plánování na úrovni krajů
- Strategické plánování na úrovni obcí
- Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce
Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády
Na úrovni státu rozlišujeme strategie/koncepce/politiky vlády, což jsou zastřešující dokumenty, které vytyčují směry dalšího rozvoje a stanovují hlavní strategické cíle. Z nich by, v optimálním případě, měly vycházet všechny ostatní plánovací dokumenty.
Strategie udržitelného rozvoje České republiky
Příkladem může být "Strategie udržitelného rozvoje České republiky" (SUR ČR), schválená usnesením vlády ČR č. 1242 ze dne 8. prosince 2004.
Strategické cíle SUR ČR jsou formulovány pro jednotlivá témata společenského rozvoje:
Ekonomický pilíř: posilování konkurenceschopnosti ekonomiky
" udržet stabilitu ekonomiky ČR a zajistit její odolnost vůči vnějším i vnitřním negativním vlivům;
" vytvářet podmínky pro hospodářský růst schopný zajistit, při minimálních dopadech na životní prostředí, optimální zaměstnanost, financování veřejných služeb (zejména v oblasti sociální) a postupné snižování veřejného i "vnitřního dluhu";
" vytvářet podmínky pro flexibilní ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb.
Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity
" zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost);
" minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling);
" přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).
Sociální pilíř: posílení sociální soudržnosti a stability
" podporovat rozvoj lidských zdrojů s cílem dosahovat maximální sociální soudržnosti;
" trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit;
" udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR, dlouhodobě jej zvyšovat a zlepšovat jeho věkovou strukturu.
Výzkum a vývoj, vzdělávání
" dosáhnout vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti a tím i zajištění konkurenceschopnosti české společnosti, rozvíjení etických hodnot v souladu s evropskými kulturními tradicemi.
Evropský a mezinárodní kontext
" obhajovat a prosazovat principy udržitelného rozvoje v rámci nejširších mezinárodních vztahů, v mezinárodních celosvětových a regionálních organizacích i v rámci bilaterálních vztahů. To zahrnuje spolupráci a vyvíjení iniciativy na všech mezinárodních úrovních a zejména úsilí o překonávání etnických, ekonomických, ekologických a sociálních konfliktů mezi různými kulturními společenstvími;
" být aktivním členem EU a přispívat k tomu, aby EU byla společenstvím funkčním a prosperujícím s tím, že prosperita EU přinese i českým občanům zvýšení životní úrovně, zlepšení kvality života a bezpečnosti a svobody.
Správa věcí veřejných
" postupně přizpůsobovat ústavní systém potřebám společnosti přechodu k udržitelnému rozvoji;
" zajistit takové postavení regionů/obcí, které odpovídá jejich perspektivní funkci při zajišťování rovnováhy mezi pilíři udržitelného rozvoje;
" posilovat podmínky pro účast veřejnosti na rozhodování ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytváření co nejširšího konsenzu při přechodu k udržitelnému rozvoji;
" vytvářet a rozvíjet instituce a formy práce veřejné správy v souladu s požadavky udržitelného rozvoje.
Strategii udržitelného rozvoje České republiky zpracoval Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. společně s DHV CR, s. r. o. Práce koordinovala Rada vlády pro udržitelný rozvoj.
Laická i odborná veřejnost (jednotlivci i organizace) byla přímo zapojena do procesu tvorby strategie prostřednictvím připomínkování všech čtyř jejích pracovních verzí, měla možnost se zúčastnit veřejné debaty o podobě strategie probíhající mj. formou organizace krajských kulatých stolů a celostátního Fóra pro udržitelný rozvoj. Do finální verze SUR ČR se, bohužel, nepodařilo prosadit konkretizaci a kvantifikaci jednotlivých strategických cílů. Pozitivní roli sehrály především odborné instituce a nestátní neziskové organizace při vytváření souboru indikátorů, které občanům České republiky umožní sledovat plnění strategie a tak účinným způsobem kontrolovat rozhodnutí politiků.
Na základě výše uvedeného usnesení vlády byla zpracována "Situační zpráva ke strategii udržitelného rozvoje České republiky", která s využitím sady 36 indikátorů zmapovala plnění příslušných strategických cílů. Situační zpráva má informovat politiky a veřejnost o skutečném stavu a vývoji České republiky v oblasti udržitelného rozvoje.
Strategie regionálního rozvoje České republiky
Dalším příkladem zastřešujícího strategického plánu státu je "Strategie regionálního rozvoje České republiky" (SRR ČR), kterou vláda ČR schválila usnesením č. 682 ze dne 12. července 2000. Tento dokument odpovídá požadavkům zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanoveními § 5 obsahuje:
" analýzu současného stavu regionálního rozvoje v ČR, včetně hodnocení regionálních disparit, národohospodářských a vnějších aspektů a environmentálního rámce i promítnutí regionálních aspektů do sektorových politik;
" hodnocení silných a slabých stránek i budoucích příležitostí a hrozeb regionů (SWOT analýzu);
" definici strategické vize regionálního rozvoje ČR;
" vymezení 6 problémových okruhů strategie a návazně na to i 16 strategických cílů, 39 strategických směrů a 164 rozvojových aktivit spojených s regionálním rozvojem ČR;
" způsob organizačního, nástrojového a programového zabezpečení strategie, včetně návrhu vymezení regionů se soustředěnou podporou státu od roku 2001;
" závěry a úkoly, které vyplývají ze strategie pro jednotlivé orgány veřejné správy.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR navrhlo vymezení státem podporovaných regionů. Mezi regiony se soustředěnou podporou státu patří 1) strukturálně postižené regiony, v nichž se soustřeďují negativní projevy strukturálních změn, dochází k útlumu odvětví a výrobních podniků a k růstu nezaměstnanosti (k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce a rozvoj podnikání); 2) hospodářsky slabé regiony, které na základě ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje vykazují podstatně nižší úroveň rozvoje, než je průměrná úroveň v České republice (k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména trh práce, hospodářskou úroveň a strukturu a úroveň příjmů obcí a obyvatel); 3) venkovské regiony, které jsou charakterizovány nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství (k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích).
Ostatními regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů jsou např. pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.
Pro jednotlivé problémové okruhy byly formulovány následující strategické cíle:
Národohospodářské aspekty a vnější vztahy
" vytváření makroekonomických podmínek dynamického rozvoje regionů ČR;
" akvizice zdrojů pro podporu regionálního rozvoje ČR;
" prevence vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů ČR.
Ekonomický potenciál
" mobilizace regionálního hospodářského potenciálu k dosažení ekonomického růstu;
" vytváření rozptýlené a různorodé hospodářské struktury na území státu;
" rozvoj zemědělských a venkovských oblastí.
Lidský potenciál
" vytváření rovnocenných životních podmínek a možností pro obyvatelstvo žijící v různých regionech a sídlech;
" předcházení neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých regionů a mikroregionů;
" modernizace vzdělávací soustavy a její propojení na zaměstnanost v regionech.
Technická vybavenost a obsluha území
" rozvoj infrastruktury pro zvýšení rozvojového potenciálu regionů ČR;
" zvýšení přizpůsobovací a absorpční schopnosti regionů ČR;
" zajištění mobility obyvatelstva v regionech ČR.
Životní prostředí
" zlepšení stavu životního prostředí v regionech;
" integrace environmentálních hledisek do rozhodování resortů s významnými vlivy na ŽP v regionech;
" zvýšení úrovně ekologického vědomí a podílu veřejnosti na rozhodování v oblasti ŽP v regionech.
Cestovní ruch
" uvolnění skrytého ekonomického potenciálu v cestovním ruchu a lázeňství.
Odpovědné orgány deklarovaly, že Strategie regionálního rozvoje České republiky je konsensuální dokument zpracovaný s pomocí přístupu "shora" i "zdola" a který zajistil, že do něj byly promítnuty vnější evropské a národohospodářské požadavky i místní a regionální požadavky, včetně ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Do přípravy SRR ČR bylo zapojeno několik set účastníků na úrovni regionální (Regionální koordinační skupiny složené ze zástupců obcí, okresních úřadů, úřadů práce, agrárních a hospodářských komor, zástupců podnikatelské sféry, vysokých škol, regionálních rozvojových agentur aj.) i celostátní (Národní koordinační skupina složená ze zástupců regionů - předsedové Regionálních koordinačních skupin a Regionálních řídících a monitorovacích výborů; ze zástupců vybraných resortů - MDS ČR, MZe ČR, MPO ČR, MF ČR, MŽP ČR, MPSV ČR, MZ ČR., MŠMT ČR, MV ČR, MMR ČR a Úřadu vlády; Parlamentu ČR - Senát i Poslanecká sněmovna; Hospodářské a Agrární komory ČR a dalších institucí). Na obou úrovních vznikly rovněž pracovní skupiny pro jednotlivé problémové okruhy.
Veřejnost se mohla zúčastnit procesu strategického posouzení vlivů strategie z hlediska jejího vlivu na životní prostředí (SEA - Strategic Environmental Assessment). Proces posuzování proběhl v souladu s ustanovením § 14 v té době platného zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. První fáze trvala od října 1999 do konce listopadu 1999. Byla zaměřena na přípravu posudku a její součástí bylo předběžné zveřejnění návrhu strategie, vymezení obsahu a rozsahu hodnocení, vypracování předběžného stanoviska, veřejné projednání návrhu strategie a vyjádření veřejnosti ke zpracování konceptu posouzení.
Druhá fáze posouzení byla zahájena v lednu 2000 zveřejněním strategie i posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Veřejnost měla možnost se k oběma materiálům vyjádřit po dobu 60 dní, včetně veřejného projednání. Závěrečné shrnutí k posudku bylo předáno MMR ČR 3. dubna 2000. Ministerstvo životního prostředí ČR v souladu se zákonem č. 244/1992 Sb. vydalo 13. května 2000 ke strategii souhlasné stanovisko s podmínkami, které se týkaly úpravy jejího textu, její aktualizace a především její realizace.
Všechny výše uvedené strategické cíle jsou příliš vágní a obecné. Do větší konkrétnosti se nedostávají ani části textu věnované organizačnímu, institucionálnímu, nástrojovému a programovému zabezpečení realizace strategie. Ta tak namísto kvalitního, konkrétního a reálného strategického plánu zůstala pouze neurčitým programovým rámcem regionálního rozvoje. Celý proces tvorby SRR ČR byl navíc příliš zdlouhavý a komplikovaný, než aby mu široká veřejnost mohla věnovat po celou dobu takovou míru pozornosti, která by odpovídala důležitosti výsledného materiálu. Zapojení nestátních neziskových organizací, nejen v období přípravy dokumentu, ale především při následné fázi jeho realizace a kontroly plnění jednotlivých strategických cílů, bylo problematické a ani zdaleka nekorespondovalo s potřebami "zdravého" rozvoje občanské společnosti v České republice.
Dne 17. května 2006 schválila vláda ČR usnesením č. 560 "Strategii regionálního rozvoje České republiky" (SRR ČR), která vymezuje regiony se soustředěnou podporou státu na roky 2007 - 2013.
Národní rozvojový plán České republiky na léta 2004 - 2006
Z hlediska přímé účasti veřejnosti (včetně zástupců neziskového sektoru), formulace konkrétních strategických cílů, účinného prosazování principů udržitelného rozvoje v praxi a koneckonců také z hlediska efektivního čerpání finančních prostředků z finančních nástrojů strukturální politiky Evropské unie (podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti) ani zdaleka nesplnil očekávání proces vytváření a následné realizace strategického dokumentu "Národní rozvojový plán České republiky na léta 2004 - 2006" (NRP ČR), který vláda ČR schválila usnesením č. 1272 ze dne 16. prosince 2002.
Jedná se o výchozí dokument pro vyjednávání ČR o podpoře ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti pro zkrácené programové období 2004 - 2006. Obsahuje popis současné situace, definuje strategii, vymezuje zaměření operačních programů, stanovuje systém pro řízení a monitorování a určuje finanční rámec NRP ČR.
Byl v něm formulován globální cíl - udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti - a na něj navazující specifické strategické cíle:
" vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů;
" zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny obyvatel;
" přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí;
" vyvážený rozvoj regionů.
Účast zainteresované veřejnosti byla zajištěna v rámci procesu posouzení uvedené koncepce z hlediska jejích vlivů na životní prostředí (SEA) podle § 14 zákona ČNR č. 244/1992 Sb. Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo 23. května 2000 ke koncepci souhlasné stanovisko, ve kterém stanovilo podmínky zaměřené zejména na důsledné a účinné respektování principu udržitelného rozvoje při rozpracování všech součástí NRP ČR a při jeho realizaci.
Také v případě zpracovávání tohoto plánu byl postup neúnosně rozvleklý a složitý a ze strany Ministerstva pro místní rozvoj ČR nekvalitně koordinovaný. Globální cíl i specifické strategické cíle jsou tak obecné, že v podstatě zahrnují všechno a nic.
[Strategické plánování na mezinárodní úrovni]
[Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády]
[Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů]
[Strategické plánování na úrovni krajů]
[Strategické plánování na úrovni obcí]
[Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce]
|
OBČAN V EU
