Zákony 
Zákon o státní sociální podpoře
Zákon číslo:  
Oficiální název: § 1-81 117/1995 Sb. Zákon ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře 
  
Změna: 137/1996 Sb., 132/1997 Sb., 242/1997 Sb. (část), 242/1997 Sb., 91/1998 Sb. (část), 158/1998 Sb., 91/1998 Sb., 360/1999 Sb., 118/2000 Sb., 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 492/2000 Sb., 271/2001 Sb., 151/2002 Sb., 320/2002 Sb., 125/2003 Sb., 424/2003 Sb., 438/2003 Sb., 453/2003 Sb., 453/2003 Sb. (část), 53/2004 Sb., 237/2004 Sb., 315/2004 Sb., 453/2003 Sb. (část), 436/2004 Sb., 562/2004 Sb., 124/2005 Sb., 168/2005 Sb., 377/2005 Sb., 218/2005 Sb., 204/2005 Sb., 381/2005 Sb., 552/2005 Sb., 113/2006 Sb., 134/2006 Sb., 115/2006 Sb., 214/2006 Sb., 362/2003 Sb., 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., 585/2006 Sb. (část) 
 
 
§ 1-3      ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ  
§ 1      Státní sociální podpora  
§ 2      Druhy dávek  
§ 3      Okruh oprávněných osob  
§ 4-16      ČÁST DRUHÁ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ  
§ 4-16      Příjem rozhodný pro přiznání dávky  
§ 8      Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši  
§ 9      Nepříznivý zdravotní stav  
§ 10      Výdělečná činnost  
§ 11      Nezaopatřené dítě  
§ 12      Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání  
§ 13      Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole  
§ 14      Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole  
§ 16      Povinná školní docházka  
§ 17-48      ČÁST TŘETÍ DÁVKY  
§ 17-19      HLAVA PRVNÍ PŘÍDAVEK NA DÍTĚ  
§ 17      Podmínky nároku na přídavek na dítě  
§ 18      Výše přídavku na dítě  
§ 19      Výplata přídavku na dítě  
§ 20-23      HLAVA DRUHÁ SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK  
§ 20-22      nadpis vypuštěn  
§ 20      Podmínky nároku na sociální příplatek  
§ 21-22      Výše sociálního příplatku  
§ 23      nadpis vypuštěn  
§ 24-26      HLAVA TŘETÍ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ  
§ 24      Podmínky nároku na příspěvek na bydlení  
§ 25      Výše příspěvku na bydlení  
§ 27-29      HLAVA ČTVRTÁ PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU  
§ 27      Podmínky nároku na příspěvek na dopravu  
§ 28-29      Výše a výplata příspěvku na dopravu  
§ 30-32      HLAVA PÁTÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK  
§ 30-31      Podmínky nároku na rodičovský příspěvek  
§ 32      Výše rodičovského příspěvku  
§ 33-35      HLAVA ŠESTÁ ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK  
§ 33      Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek  
§ 34      Výše zaopatřovacího příspěvku  
§ 35      Výplata zaopatřovacího příspěvku  
§ 36-43      HLAVA SEDMÁ DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE  
§ 36      Díl první  
§ 36      Druhy dávek pěstounské péče  
§ 37-39      Díl druhý Příspěvek na úhradu potřeb dítěte  
§ 40      Díl třetí  
§ 40      Odměna pěstouna  
§ 41      Díl čtvrtý  
§ 41      Příspěvek při převzetí dítěte  
§ 42      Díl pátý  
§ 42      Příspěvek na zakoupení motorového vozidla  
§ 43      Díl šestý  
§ 43      Společná ustanovení  
§ 44-46      HLAVA OSMÁ PORODNÉ  
§ 44      Podmínky nároku na porodné  
§ 45      Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče  
§ 46      Výše a výplata porodného  
§ 47-48      HLAVA DEVÁTÁ POHŘEBNÉ  
§ 47      Podmínky nároku na pohřebné  
§ 48      Výše a výplata pohřebného  
§ 49-73b      ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH  
§ 49-60      HLAVA PRVNÍ  
§ 49-54      Díl první Nárok na dávku a její výplatu  
§ 55-56      Díl druhý Přechod nároku na dávky  
§ 57-60      Díl třetí Výplata dávek  
§ 61-65      HLAVA DRUHÁ  
§ 61-62      Díl první Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované  
§ 63-64      Díl druhý Povinnosti státních orgánů a dalších osob  
§ 63a      Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob  
§ 65      Díl třetí  
§ 65      Kontrolní činnost  
§ 66-73b      HLAVA TŘETÍ ORGANIZACE A ŘÍZENÍ  
§ 66      Díl první  
§ 66      Orgány rozhodující o dávkách  
§ 67-73b      Díl druhý  
§ 67      Zahájení řízení  
§ 68      Náležitosti žádosti  
§ 68a      Důkazní prostředky  
§ 68b      Podání a jiné úkony  
§ 68c      Účastníci řízení  
§ 69      Vydávání rozhodnutí  
§ 71      Odvolání  
§ 72      Náklady řízení  
§ 73a      Soudní přezkum  
§ 74-79      ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ  
§ 74-79      Základní ustanovení  
§ 79      Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte  
§ 79a-79b      ČÁST ŠESTÁ PROVÁDĚNÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V OBDOBÍ OD 1. LEDNA 2003 DO 31. BŘEZNA 2004  
§ 80-81      ČÁST SEDMÁ  
§ 80      Zrušovací ustanovení  
§ 81      Účinnost  
     
Vybraná ustanovení novel 
117/1995 Sb.  
ZÁKON  
ze dne 26. května 1995  
o státní sociální podpoře 
Změna: 137/1996 Sb.  
Změna: 132/1997 Sb.  
Změna: 242/1997 Sb. (část)  
Změna: 242/1997 Sb.  
Změna: 91/1998 Sb. (část)  
Změna: 158/1998 Sb.  
Změna: 91/1998 Sb.  
Změna: 360/1999 Sb.  
Změna: 118/2000 Sb.  
Změna: 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 492/2000 Sb.  
Změna: 271/2001 Sb.  
Změna: 151/2002 Sb., 320/2002 Sb.  
 
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:  
 
                           ČÁST PRVNÍ 
                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ 
 
                              § 1 
 
                     Státní sociální podpora 
 
(1) Státní sociální podporou se  stát podílí na krytí nákladů na 
výživu a ostatní základní osobní  potřeby dětí a rodin a poskytuje 
ji i  při některých dalších sociálních  situacích. Státní sociální 
podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši 
příjmu.  
 
(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.   
 
                               § 2 
 
                           Druhy dávek 
 
Dávky státní sociální podpory jsou:  
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu  
1. přídavek na dítě,  
2. sociální příplatek,  
3. příspěvek na bydlení,  
4. příspěvek na dopravu,  
b) ostatní dávky  
1. rodičovský příspěvek,  
2. zaopatřovací příspěvek,  
3. dávky pěstounské péče,  
4. porodné,  
5. pohřebné.   
 
                               § 3 
 
                     Okruh oprávněných osob 
 
(1) Dávky státní sociální  podpory  náleží   při  splnění   dále 
stanovených  podmínek  pouze  fyzické  osobě  (dále  jen "osoba"), 
jestliže  osoba a  osoby společně  s ní  posuzované jsou  na území 
České  republiky  hlášeny  k   trvalému  pobytu  podle  zvláštních 
předpisů.1) Za  trvalý pobyt se  podle tohoto zákona  považuje též 
pobyt cizince  na území České  republiky hlášeného k  pobytu podle 
zvláštních právních  předpisů upravujících pobyt  cizinců na území 
České republiky,  a to ode  dne, kterým uplynulo  365 dnů ode  dne 
hlášení.  Podmínka uplynutí  365 dnů  ode dne  hlášení se nezkoumá 
u dětí  cizinců  hlášených  k  pobytu  na  území  České  republiky 
a narozených  na území  České  republiky,  do jednoho  roku jejich 
věku.  
 
(2) U  nezletilých dětí  svěřených na  území České  republiky do 
péče  nahrazující péči  rodičů nebo  do ústavní  péče se  podmínka 
přihlášení k  trvalému pobytu nebo  dlouhodobému pobytu pro  vznik 
nároku na dávku nevyžaduje.  
 
(3) Orgán  kraje  v  přenesené  působnosti  (dále  jen  "krajský 
úřad"),  příslušný podle  místa pobytu  osoby může  v odůvodněných 
případech prominout podmínku trvalého pobytu.  
------------------------------------------------------------------  
 1) § 4  zákona  č.  135/1982  Sb.,  o  hlášení  a evidenci pobytu 
    občanů. §  7 a § 19  odst. 3 zákona č.  123/1992 Sb., o pobytu 
    cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.  
 
                           ČÁST DRUHÁ 
                    VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ 
 
               Příjem rozhodný pro přiznání dávky 
 
                              § 4 
 
Příjem rozhodný  pro přiznání dávky  uvedené v §  2 písm. a)  se 
stanoví  jako  měsíční  průměr   příjmů  rodiny  připadajících  na 
rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem").   
 
                               § 5 
 
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují  
a) z příjmů,  které jsou  předmětem daně  z příjmů  fyzických osob 
   podle  zákona  o  daních  z  příjmů3)  a  nejsou  od  této daně 
   osvobozeny, tyto příjmy:  
   1. příjmy ze závislé  činnosti a funkční požitky uvedené  v § 6 
      odst. 1  a 10 zákona o  daních z příjmů, s  výjimkou částky, 
      která se  považuje za příjem z  důvodu bezplatného používání 
      motorového vozidla  pro služební i soukromé  účely podle § 6 
      odst. 6 zákona o daních z příjmů,  
   2. příjmy z  podnikání a z  jiné samostatné výdělečné  činnosti 
      uvedené  v  §  7  odst.  1  a  2  zákona  o daních z příjmů, 
      a jde-li  o   uvedené  příjmy  podléhající   dani  z  příjmů 
      stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,  
   3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,  
   4. ostatní příjmy uvedené v § 10  odst. 1 písm. a) až g) zákona 
      o daních z příjmů, 
   a to  po  odpočtu  výdajů   vynaložených  na  jejich  dosažení, 
   zajištění a  udržení, přičemž jde-li o  příjmy podléhající dani 
   z příjmů  stanovenou paušální  částkou, považují  se za  výdaje 
   vynaložené na jeho dosažení,  zajištění a udržení předpokládané 
   výdaje,  po odpočtu  dalších výdajů,  odpočítávaných z takových 
   příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na 
   sociální   zabezpečení   a   příspěvku   na   státní   politiku 
   zaměstnanosti  a  pojistného  na  veřejné  zdravotní pojištění, 
   pokud nebyly  pojistné a příspěvek  zahrnuty do těchto  výdajů, 
   a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,  
b) z příjmů,  které jsou  předmětem daně  z příjmů  fyzických osob 
   a jsou osvobozeny od této daně,  
   1. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona 
      o daních z příjmů,  
   2. příjmy  uvedené v  § 4  odst.  1  písm. k)  zákona o  daních 
      z příjmů,   jde-li   o   stipendia   ze   státního  rozpočtu 
      a z  prostředků  veřejné  vysoké   školy  a  obdobná  plnění 
      poskytovaná ze zahraničí,  
   3. příjmy  uvedené v  § 4  odst.  1  písm. m)  zákona o  daních 
      z příjmů, jde-li  o služné, zástupné  a příplatky náležející 
      za  službu  nebo  výcvik   za  ztížených  podmínek  nebo  ve 
      ztížených  a zdraví  škodlivých podmínkách  podle zvláštního 
      právního předpisu,3a)  
   4. příjmy  uvedené v  § 4  odst.  1  písm. o)  zákona o  daních 
      z příjmů,  jde-li o  měsíční přídavek  na bydlení, výsluhový 
      příspěvek, odbytné, odchodné,  platové vyrovnání a příspěvek 
      za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3b)  
   5. příjmy  uvedené v  § 4  odst.  1  písm. p)  zákona o  daních 
      z příjmů, jde-li o služné a  příplatek za práci ve ztížených 
      podmínkách  nebo  ve  zdravotně  škodlivém  prostředí  podle 
      zvláštního právního předpisu,3c)  
   6. příjmy  uvedené v  § 4  odst.  1  písm. r)  zákona o  daních 
      z příjmů, s  výjimkou příjmů z převodu  účasti na obchodních 
      společnostech,  
   7. příjmy  uvedené v  § 6  odst. 9  písm. k),  m), o),  s) a u) 
      zákona o daních z příjmů, 
a to po odpočtu výdajů  vynaložených na jejich dosažení, zajištění 
a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle 
zákona o daních z příjmů, které  se pro tento účel stanoví obdobně 
jako takové výdaje  pro určení základu daně podle  zákona o daních 
z příjmů,  
c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,  
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4)  
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům  uvedeným v písmenech a) až 
   d)  v  částce,  v  jaké  byly  vyplaceny,  popřípadě po odpočtu 
   výdajů,  daní,  pojistného  a  příspěvku  uvedených v písmenech 
   a) a b), nebyly-li tyto příjmy  už započteny podle písmen a) až 
   d),  
f) rodičovský  příspěvek  a  zaopatřovací  příspěvek  pro nárok na 
   přídavek  na  dítě,  sociální  příplatek,  příspěvek na dopravu 
   a příspěvek na bydlení,  
g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na 
   bydlení,  
h) mzdové nároky  podle zákona o ochraně  zaměstnanců při platební 
   neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to 
   v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.  
 
(2) Do rozhodného příjmu se  započítává každý z příjmů uvedených 
v odstavci 1  samostatně, a žádný  z takových příjmů  nelze snížit 
o ztrátu  z jiného  druhu příjmů  ani o  ztrátu ze  stejného druhu 
příjmů,  k níž  došlo za  jiné  období  než za  období, za  něž se 
rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory 
započitatelných do  rozhodného příjmu [odstavec  1 písm. f)  a g)] 
oprávněná osoba nebo osoba  společně posuzovaná uhrazuje přeplatek 
na dávce (§ 62) nebo uhrazuje  částky, které jí byly poskytnuty na 
uvedených  dávkách  neprávem  nebo  proto,  že  uvedená dávka byla 
poskytnuta v  nesprávné výši, snižuje se  rozhodný příjem o částku 
této úhrady v tom rozhodném období,  v němž k takové úhradě došlo. 
Při stanovení  rozhodného příjmu podle  odstavců 5 a  6 započte se 
jako rozhodný příjem  i po snížení příjmu podle  věty druhé částka 
odpovídající nejméně částce životního minima. Byla-li poplatníkovi 
daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona 
o daních z příjmů,  příjem uvedený v odstavci 1  se o toto zvýšení 
snižuje,  popřípadě se  o toto  snížení zvyšuje  v tom kalendářním 
roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom 
kalendářním   čtvrtletí,   zjišťuje-li   se   rozhodný  příjem  za 
kalendářní  čtvrtletí, v  němž došlo  k takovému  zaúčtování. Věta 
čtvrtá platí  obdobně,  jde-li  o  přeplatky  nebo  nedoplatky  na 
pojistném na  sociální zabezpečení a příspěvku  na státní politiku 
zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.  
 
(3) Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se  zjišťuje rozhodný 
příjem,  kalendářní rok  [§ 6  písm. a)],  započítávají se  příjmy 
uvedené v odstavci 1  
a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně 
   z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 
   v němž byly vyplaceny,  
b) v písmenu b), jde-li o  příjmy uvedené v bodech 1 až 6  a v § 6 
   odst.  9 písm.  k), m)  a s)  zákona o  daních z  příjmů, v tom 
   kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,  
c) v písmenu b),  jde-li o příjmy uvedené  v § 6 odst.  9 písm. o) 
   a u) zákona o  daních z příjmů, v tom  kalendářním roce, v němž 
   byly plátcem zaúčtovány,  
d) v písmenu  c), jde-li  o dávky  nemocenského pojištění  (péče), 
   v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,  
e) v písmenu   c),   jde-li   o   dávky   důchodového   pojištění, 
   a v písmenech d), f) až h) v tom kalendářním  roce, v němž byly 
   vyplaceny.  
 
(4) Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se  zjišťuje rozhodný 
příjem,  kalendářní  čtvrtletí  [§  6  písm.  b)], započítávají se 
příjmy uvedené  
a) v odstavci 1 písm. a) č. 1  v tom kalendářním čtvrtletí, v němž 
   byly  zaúčtovány,  
b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, 
   v němž byly vyplaceny,  
c) v odstavci  1 písm.  b), jde-li  o příjmy  uvedené v  v bodu 1, 
   s výjimkou  příjmů uvedených  v §   4 odst.  1 písm.  e) zákona 
   o daních z příjmů, a v bodech 2 až  6 a v § 6 odst. 9 písm. k), 
   m)  a s)  zákona o  daních  z  příjmů, v  odstavci 1  písm. c), 
   jde-li o dávky důchodového pojištění,  a v odstavci 1 písm. d), 
   f) až h) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,  
d) v odstavci 1  písm. b), jde-li o  příjmy uvedené v §  6 odst. 9 
   písm. o)  a u) zákona o  daních z příjmů, a  v odstavci 1 písm. 
   c),  jde-li  o  dávky  nemocenského  pojištění  (péče),  v  tom 
   kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.  
 
(5)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se zjišťuje rozhodný 
příjem, kalendářní  čtvrtletí [§ 6  písm. b)] a  v tomto rozhodném 
období osoba  podle svého prohlášení vykonávala  činnost, z níž má 
příjmy uvedené  v odstavci 1 písm.  a) bodu 2, započítává  se jako 
příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající  
a) měsíčnímu průměru  stanovenému z příjmů  z uvedené činnosti  za 
   kalendářní  rok,  který  bezprostředně  předchází  kalendářnímu 
   roku,  do něhož  spadá počátek   období od  1. července  do 30. 
   června  následujícího  kalendářního  roku,  na  které  se dávka 
   přiznává (§ 51),  
b) měsíčnímu průměru  stanovenému z příjmů  z uvedené činnosti  za 
   období zahrnuté  do daňového přiznání za  kalendářní rok, který 
   bezprostředně  předchází  kalendářnímu  roku,  do  něhož  spadá 
   počátek  období  od  1.  července  do  30. června následujícího 
   kalendářního roku, na které se  dávka přiznává (§ 51), došlo-li 
   ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském 
   roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo  
c) jedné  dvanáctině  příjmů,  jde-li  o  příjmy  podléhající dani 
   z příjmů   stanovenou   paušální   částkou,   ze  kterých  byla 
   v kalendářním roce, který  bezprostředně předchází kalendářnímu 
   roku,  do  něhož  spadá  počátek   období  od  1.  července  do 
   30. června  následujícího kalendářního  roku (§  51), stanovena 
   daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, 
 nejméně však částka odpovídající  životnímu minimu osoby podle § 8 
odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví 
za  kalendářní měsíce,  v nichž  osoba vykonávala  alespoň po část 
kalendářního   měsíce   činnost,   z   níž   měla  příjmy  uvedené 
v odstavci 1 písm.  a) bodu 2.  Obdobně se postupuje,  má-li osoba 
příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.  
 
(6)  Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se zjišťuje rozhodný 
příjem, kalendářní  čtvrtletí [§ 6  písm. b)] a  v tomto rozhodném 
období osoba  podle svého prohlášení vykonávala  činnost, z níž má 
příjmy uvedené  v odstavci 1  písm. a) bodu  2, avšak která  podle 
svého prohlášení  v kalendářním roce  bezprostředně předcházejícím 
kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 
30.  června následujícího  kalendářního  roku,  na které  se dávka 
přiznává (§ 51), činnost, z níž  by měla příjem uvedený v odstavci 
1 písm. a) bodu 2, nevykonávala,  započítává se jako příjem z této 
činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního 
minima osoby  podle § 8 odst.  1 věty třetí. Předchozí  věta platí 
obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v  § 4 odst. 1 písm. e) zákona 
o daních  z příjmů.  Při  stanovení  rozhodného příjmu  podle věty 
první se  ke zvýšení nebo snížení  daně z příjmů podle  odstavce 2 
věty čtvrté nepřihlíží.  
 
(7) Při stanovení  částek životního minima  podle odstavců 5 a 6 
se  vychází  z  částek  životního  minima  platných  k prvnímu dni 
kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.  
 
(8) Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se  zjišťuje rozhodný 
příjem, kalendářní  rok, započtou se  příjmy ze zahraničí  obdobné 
příjmům uvedeným v odstavci 1,  pokud byly předmětem daně z příjmů 
podle zákona  o daních z  příjmů, v tom  kalendářním roce, v  němž 
byly  předmětem  této  daně.  V  ostatních  případech se příjmy ze 
zahraničí  obdobné příjmům  uvedeným v  odstavci 1  započtou v tom 
rozhodném  období, v  němž  byly  vyplaceny. Je-li  příjem uvedený 
v odstavci  1 vyplácen  v cizí  měně, přepočte  se na  českou měnu 
podle  příslušného  kurzu  vyhlášeného  Českou  národní  bankou31) 
platného  k prvnímu  dni rozhodného  období, za  které se zjišťuje 
rozhodný příjem,  není-li dále stanoveno  jinak. Pro přepočet  měn 
podle  věty  druhé,  u   nichž  Česká  národní  banka  nevyhlašuje 
příslušný  kurz,  se  použije  kurz  této  měny  obvykle používaný 
bankami  v České  republice k  prvnímu dni  rozhodného období,  za 
které se  zjišťuje rozhodný příjem. Je-li  příjem vyplacený v cizí 
měně  předmětem daně  z příjmů  podle zákona  o daních z příjmů,3) 
přepočte  se  na  českou  měnu  způsobem  platným  pro  účely daně 
z příjmů, a  to v případech, kdy  je rozhodným obdobím, za  něž se 
rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.  
------------------------------------------------------------------  
3)  Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o  daních z příjmů, ve znění zákona 
    ČNR č. 35/1993 Sb., zákona  č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 
    Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 
    42/1994 Sb.,  zákona č. 85/1994  Sb., zákona č.  114/1994 Sb., 
    zákona  č.  259/1994  Sb.,  zákona  č.  32/1995 Sb., zákona č. 
    87/1995 Sb.,  zákona č. 118/1995 Sb.,  zákona č. 149/1995 Sb., 
    zákona  č. 248/1995  Sb., zákona  č. 316/1996  Sb., zákona  č. 
    18/1997 Sb.,  zákona č. 151/1997  Sb., zákona č.  209/1997 Sb. 
    a zákona č. 210/1997 Sb.  
3a) § 76  až 81  zákona č.  220/1999 Sb.,  o průběhu základní nebo 
    náhradní služby  a vojenských cvičení  a o některých  právních 
    poměrech vojáků v záloze.  
3b) § 61  odst.  3,  §  132,  138  a  140  zákona č. 221/1999 Sb., 
    o vojácích z povolání.  
    § 114  až  116  zákona  č.  186/1992  Sb.,  o služebním poměru 
    příslušníků  Policie  České  republiky,  ve  znění  pozdějších 
    předpisů.  
    § 116,  117  a  119  zákona  č.  154/1994  Sb., o Bezpečnostní 
    informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.  
3c) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.  
4)  § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.  
4a) Zákon  č. 118/2000  Sb.,  o  ochraně zaměstnanců  při platební 
    neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.  
31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.  
 
                               § 6 
 
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je  
a) u přídavku  na  dítě  a  příspěvku  na  dopravu  kalendářní rok 
   předcházející kalendářnímu roku, do  něhož spadá počátek období 
   od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž 
   před  počátkem uvedeného  období je  třeba podle  § 51 prokázat 
   rozhodný příjem,  
b) u sociálního   příplatku   a   příspěvku   na   bydlení  období 
   kalendářního čtvrtletí  předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, 
   na které  se nárok na výplatu  dávky prokazuje, popřípadě nárok 
   na dávku uplatňuje.  
 
                               § 7 
 
(1) Za rodinu se pro  účely tohoto zákona považuje, není-li dále 
stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, 
a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.  
 
(2) Společně  posuzovanými osobami jsou,  není-li dále stanoveno 
jinak,  
a) nezaopatřené děti (§ 11),  
b) nezaopatřené  děti (§  11) a  rodiče těchto  dětí; za rodiče se 
   považují i  osoby, jimž byly nezaopatřené  děti svěřeny do péče 
   nahrazující  péči  rodičů  na  základě  rozhodnutí  příslušného 
   orgánu, manžel rodiče nebo uvedené  osoby, vdovec nebo vdova po 
   rodiči nebo  uvedené osobě a druh  (družka) rodiče nebo uvedené 
   osoby,  
c) manželé nebo druh a družka,  nejde-li o rodiče posuzované podle 
   písmene b),  
d) nezaopatřené  děti,  jejich  rodiče,  pokud jsou nezaopatřenými 
   dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, 
pokud s  oprávněnou osobou spolu  trvale žijí a  společně uhrazují 
náklady na své potřeby.7)  
 
(3) Podmínka,  že osoby  spolu trvale  žijí a  společně uhrazují 
náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále 
stanoveno jinak, jde-li o  
a) nezletilé  nezaopatřené dítě  a jeho  rodiče [odstavec  2 písm. 
   b)]; pokud  rodiče dítěte uvedení  v odstavci 2  písm. b) části 
   věty  před středníkem  jsou rozvedeni,  posuzuje se  jako osoba 
   společně posuzovaná  s nezaopatřeným nezletilým  dítětem rodič, 
   s nímž dítě  společně žije, a bylo-li  uvedeným rodičům svěřeno 
   dítě  do  společné  nebo  střídavé  výchovy  obou  rodičů podle 
   zvláštního  právního předpisu,7a)  posuzuje se  s nezaopatřeným 
   nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů 
   s tím, že  tuto dohodu mohou  rodiče změnit vždy  jen k prvnímu 
   dni kalendářního čtvrtletí,  
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě 
   jsou  v  témže  bytě  hlášeni  k  trvalému pobytu;1) ustanovení 
   písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, 
c) manželé.  
 
(4) Je-li  nezaopatřené dítě  v plném  přímém zaopatření  ústavu 
(zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo 
toto  dítě.  Za  plné  přímé  zaopatření  se  považuje  zaopatření 
v ústavu  (zařízení) pro  péči  o  děti nebo  mládež, poskytuje-li 
tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.  
 
(5) Jde-li   o   sociální   příplatek,   nepřihlíží   se   kromě 
nezaopatřených  dětí  uvedených  v  odstavci  4  jako  ke společně 
posuzované osobě  k nezaopatřenému dítěti  svěřenému do pěstounské 
péče  nebo  svěřenému  do  péče  uvedené  v  §  43 odst. 2, včetně 
nezaopatřeného  dítěte, jemuž  náleží příspěvek  na úhradu  potřeb 
dítěte  po dosažení  zletilosti (§  38), a  nezaopatřeného dítěte, 
jemuž nenáleží příspěvek na úhradu  potřeb dítěte proto, že požívá 
důchod z  důchodového pojištění, jehož  výše je stejná  nebo vyšší 
než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené 
v § 43 odst. 3.  
 
(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny 
osoby, s výjimkou osob uvedených v  odstavci 4, které jsou v témže 
bytě hlášeny k trvalému pobytu;1)  podmínka, aby spolu trvale žily 
a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.  
 
(7) Obecní   úřad  obce   s  rozšířenou   působností  může   při 
rozhodování o  dávkách v případech,  kdy osoby uvedené  v odstavci 
3 písm.  a) až  c) spolu  nejméně po  dobu tří měsíců prokazatelně 
nežijí,   rozhodnout,  že   se  neposuzují   jako  osoby  společně 
posuzované, nebo  jde-li o příspěvek  na bydlení v  případech, kdy 
některá ze  společně posuzovaných osob nejméně  po dobu tří měsíců 
prokazatelně  byt neužívá,  rozhodnout, že  se k  ní při posouzení 
nároku na příspěvek  na bydlení a jeho výši  nepřihlíží, i když je 
v bytě hlášena k trvalému pobytu.  
 
(8) Za  osamělého rodiče  se  pro  účely tohoto  zákona považuje 
rodič, který  je svobodný, ovdovělý  nebo rozvedený, pokud  nežije 
s druhem. K druhovi (družce) se  jako ke společně posuzované osobě 
přihlíží,  jen  žije-li  s  oprávněnou  osobou  (odstavec  1) nebo 
s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.  
 
(9) Společně posuzovanými  osobami podle odstavců 2, 3  a 6 jsou 
i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí 
povolání (§  12), zdravotních nebo pracovních  zdržují mimo místo, 
kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.  
 
(10) Koná-li  muž   vojenskou  základní  nebo   náhradní  službu 
v Armádě České  republiky nebo civilní službu,  přihlíží se k němu 
po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok 
na  příspěvek na  bydlení podle  odstavce 6.  Předchozí věta platí 
obdobně pro  ženu, která koná  vojenskou základní službu  v Armádě 
České republiky.  
 
(11) Osoba,  která  je  ve  vazbě  nebo  ve výkonu trestu odnětí 
svobody, se  nepovažuje za osobu společně  posuzovanou po uplynutí 
prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí 
svobody.  Navazuje-li  na  dobu  vazby  doba  výkonu trestu odnětí 
svobody,  obě  doby  se  pro  stanovení  kalendářního měsíce podle 
předchozí věty sčítají.  
 
(12) Za  rozhodnutí příslušného orgánu o  svěření dítěte do péče 
nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje  
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte  do výchovy jiného občana než 
   rodiče,32)  
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33)  
c) rozhodnutí  orgánu vykonávajícího  sociálně-právní ochranu dětí 
   o péči budoucího  osvojitele o dítě nejméně  po dobu tří měsíců 
   před rozhodnutím soudu o osvojení,34)  
d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,35)  
e) rozhodnutí  soudu o  svěření  dítěte  do pěstounské  péče podle 
   zvláštního právního předpisu,36),  
f) rozhodnutí  orgánu vykonávajícího  sociálně-právní ochranu dětí 
   podle zvláštního  právního předpisu18) do péče  osoby, která má 
   zájem stát se pěstounem,  
g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37)  
------------------------------------------------------------------  
7) § 115 občanského zákoníku.  
7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.  
18) § 45b odst. 2 zákona o rodině.  
32) § 45 zákona o rodině.  
33) § 63 a 74 zákona o rodině.  
34) § 69 zákona o rodině.  
35) § 78 zákona o rodině.  
36) § 45a zákona o rodině.  
37) § 45 zákona o rodině.  
    § 76a občanského soudního řádu.  
 
                               § 8 
 
   Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši 
 
(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou  
a) životního minima,  
b) potřebnou  k zajištění  výživy a  ostatních základních osobních 
   potřeb (dále jen "částka na osobní potřeby"),  
c) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen 
   "částka nákladů na domácnost")  
rozumí  taková  částka  stanovená  zákonem  o  životním  minimu.8) 
Závisí-li stanovení  částky podle věty první  na počtu osob, berou 
se  v úvahu  osoby společně   posuzované uvedené  v §  7. Životním 
minimem osoby uvedené  v § 5 odst. 5 a  6 se rozumí částka, kterou 
tvoří  součet měsíční  částky na  osobní potřeby  a měsíční částky 
nákladů  na  domácnost  osoby,  která  není  nezaopatřeným dítětem 
a žije v domácnosti sama.  
 
(2)  Věk  dítěte  rozhodný  podle  zákona  o životním minimu pro 
stanovení  částek podle  odstavce 1  je věk,  kterého dítě dosáhne 
v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.  
------------------------------------------------------------------  
 8) Zákon č. 463/1991 Sb., o  životním minimu, ve znění zákona ČNR 
    č.  10/1993 Sb.,  zákona č.  84/1993 Sb.  a zákona č. 118/1995 
    Sb.   
 
                               § 9 
 
                    Nepříznivý zdravotní stav 
 
(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní  stav se pro účely tohoto 
zákona  považuje nepříznivý  zdravotní stav,  který podle poznatků 
lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.  
 
(2) Jestliže z důvodu  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 
činí stupeň zdravotního postižení  
a) od 20  % do 49 %,  považuje se nezaopatřené dítě  za dlouhodobě 
   nemocné,  
b) od  50 %  do 79  %, považuje  se osoba  za dlouhodobě zdravotně 
   postiženou,  
c) od  80  %  do  100  %,  považuje  se  osoba za dlouhodobě těžce 
   zdravotně postiženou.  
 
(3)  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí  stanoví vyhláškou 
klasifikaci  zdravotního  postižení   podle  stupňů  (odstavec  2) 
a způsob jejich posuzování.  
 
(4) Posuzování  zdravotního stavu pro účely  tohoto zákona podle 
odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.9)  
------------------------------------------------------------------  
 9) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního 
    zabezpečení, ve  znění zákona ČNR č.  590/1992 Sb., zákona ČNR 
    č.  37/1993 Sb.,  zákona č.  160/1993 Sb.,  zákona č. 307/1993 
    Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.   
 
                              § 10 
 
                        Výdělečná činnost 
 
(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost  
a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění 
   (péči),  
b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně 
   činnou se pro  účely tohoto zákona považuje osoba,  která se za 
   takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo  
c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.  
 
(2) Příjmy  z  výdělečné  činnosti  se  pro  účely tohoto zákona 
rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.  
 
(3)  Je-li příjem  uvedený v  odstavci 1  vyplácen ze zahraničí, 
platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.  
------------------------------------------------------------------  
38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.  
 
                              § 11 
 
                        Nezaopatřené dítě 
 
(1)  Za nezaopatřené  dítě se  pro účely  tohoto zákona považuje 
dítě do skončení povinné školní  docházky, a poté, nejdéle však do 
26. roku věku, jestliže  
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo  
b) se  nemůže  soustavně  připravovat  na  budoucí  povolání  nebo 
   vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo  
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno 
   vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.  
 
(2)  Po skončení  povinné školní  docházky se  do 18.  roku věku 
považuje  za   nezaopatřené  dítě  také  dítě,   které  je  vedeno 
v evidenci úřadu práce  jako uchazeč o zaměstnání a  nemá nárok na 
hmotné zabezpečení uchazečů o  zaměstnání, s výjimkou případu, kdy 
mu  hmotné zabezpečení  uchazečů  o  zaměstnání nenáleží  z důvodů 
uvedených v  § 14 odst.  1 písm.  d)  až f) zákona  č. 1/1991 Sb., 
o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.  
 
(3) Za  nezaopatřené dítě  nelze však  považovat dítě,  které je 
poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.  
 
                              § 12 
 
          Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání 
 
(1) Za  soustavnou  přípravu  dítěte   na  budoucí  povolání  se 
považuje:  
a) studium na  středních a vysokých školách  v České republice,10) 
   s výjimkou  
  1. studia po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, 
     civilní služby nebo za trvání služebního poměru,  
  2. studia při zaměstnání nebo  kombinovaného studia na středních 
     školách, je-li  dítě v době  takového studia výdělečně  činno 
     podle § 10 nebo má-li v  době takového studia nárok na hmotné 
     zabezpečení uchazečů o zaměstnání,  
b) příprava pro  pracovní uplatnění ve  výcvikových zařízeních pro 
   občany se změněnou pracovní schopností,  
c) studium  na středních  nebo  vysokých  školách v  cizině, pokud 
   podle rozhodnutí  Ministerstva školství, mládeže  a tělovýchovy 
   je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách 
   v České republice. 
 
(2) Středními  školami uvedenými v  odstavci 1 se  rozumí školy, 
pokud jsou zařazeny do sítě  škol,39) a dále školy ozbrojených sil 
a ozbrojených  sborů  a  školy  požární  ochrany;40) přípravou pro 
pracovní  uplatnění  ve  výcvikových   zařízeních  pro  občany  se 
změněnou pracovní  schopností se rozumí  taková příprava prováděná 
podle předpisů o zaměstnanosti.41)  
 
(3) Za studium  na středních školách se pro  účely tohoto zákona 
považuje také  studium na vyšších odborných  školách42) a příprava 
ve  speciálních  školách  a  za  studium  na  vysokých  školách se 
pro   účely  tohoto   zákona  považuje   studium  v   bakalářském, 
magisterském a doktorském studijním programu.43)  
------------------------------------------------------------------  
10) Zákon č.  29/1984 Sb., o  soustavě základních škol,  středních 
    škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona 
    č. 188/1988  Sb., zákona č.  171/1990 Sb., zákona  č. 522/1990 
    Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 
    331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona 
    č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 
    Zákon č. 172/1990 Sb., o  vysokých školách, ve znění zákona č. 
    216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.  
39) § 1  zákona č.  29/1984 Sb.,  ve znění  zákona č. 171/1990 Sb. 
    a zákona č. 138/1995 Sb.  
40) § 53  a  násl.  zákona  č.  29/1984  Sb.,  ve  znění zákona č. 
    171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.  
41) § 13 zákona  ČNR č. 9/1991  Sb., o zaměstnanosti  a působnosti 
    orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona 
    ČNR č. 272/1992 Sb.  
42) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.  
43) § 45  až  47  zákona  č.  111/1998  Sb.,  o  vysokých  školách 
    a o  změně  a  doplnění   dalších  zákonů  (zákon  o  vysokých 
    školách).  
 
                              § 13 
 
   Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole 
 
(1)  Soustavná příprava  dítěte na  budoucí povolání  na střední 
škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku 
prvního   ročníku  školy.   Jestliže  žák   začal  plnit  studijní 
povinnosti  před tímto  dnem,  začíná  jeho soustavná  příprava na 
budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.  
 
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední 
škole se považuje také  
a) doba  od  skončení  výuky  v  jednom  školním  roce  do počátku 
   následujícího  školního  roku,   jestliže  dítě  pokračuje  bez 
   přerušení v dalším studiu,  
b) doba  od úspěšného  vykonání závěrečné  nebo maturitní zkoušky, 
   je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období 
   školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška 
   konána;  to  platí  též,  bylo-li  v  květnu nebo červnu konáno 
   absolutorium,  
c) doba školních  prázdnin bezprostředně navazujících  na skončení 
   studia45)  nebo  dobu  uvedenou  v  písmenu  b),  není-li  dále 
   stanoveno jinak.  
 
(3) Dobu školních prázdnin uvedenou  v odstavci 2 písm. c) nelze 
považovat  za soustavnou  přípravu dítěte  na budoucí  povolání na 
střední škole, jestliže  
a) dítě  vykonávalo po  celý kalendářní  měsíc výdělečnou  činnost 
   podle § 10,  
b) dítě mělo po celý kalendářní  měsíc nárok na hmotné zabezpečení 
   uchazečů o zaměstnání,  
c) výdělečná  činnost  uvedená  v  písmenu  a)  a  nárok na hmotné 
   zabezpečení uchazečů o zaměstnání uvedený  v písmenu b) na sebe 
   v průběhu kalendářního  měsíce navazují tak, že  trvají po celý 
   kalendářní měsíc,  
d) poslední  ročník  studia  probíhal   po  dobu  výkonu  vojenské 
   základní  nebo  náhradní  služby   nebo  za  trvání  služebního 
   poměru.46)  
Omezení  uvedené v  písmenech a)  až c)  neplatí, stalo-li se dítě 
studentem  vysoké  školy  v  kalendářním  roce,  v  němž  ukončilo 
soustavnou přípravu na povolání na střední škole.  
------------------------------------------------------------------  
44) § 25 a 38  zákona č. 29/1984 Sb., ve  znění zákona č. 171/1990 
    Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.  
45) § 25 zákona  č. 29/1984 Sb.,  ve znění zákona  č. 171/1990 Sb. 
    a zákona č. 138/1995 Sb.  
46) Například zákon  č. 221/1999 Sb., ve  znění zákona č. 155/2000 
    Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 14 
 
   Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole 
 
(1)  Soustavná příprava  dítěte  na  budoucí povolání  na vysoké 
škole podle § 12 písm. a)  začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává 
studentem  vysoké   školy,  a  končí   dnem,  kdy  dítě   ukončilo 
vysokoškolské studium.  
 
(2)  Za  soustavnou  přípravu  dítěte  na  budoucí  povolání  se 
považuje také  
a) doba od  skončení studia na střední  škole do dne, kdy  se dítě 
   stalo  studentem  vysoké  školy,  jestliže  dítě  pokračuje bez 
   přerušení v dalším studiu,  
b) kalendářní  měsíc, v  němž  dítě  ukončilo řádně10a) studium na 
   vysoké   škole,  a   dále  kalendářní   měsíc  následující   po 
   kalendářním měsíci,  v němž dítě  ukončilo řádně10a) studium na 
   vysoké  škole,  pokud  dítě  nevykonává  po  celý  tento  měsíc 
   výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc 
   nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,  
c) doba od  ukončení studia na  vysoké škole do  dne, kdy se  dítě 
   stalo studentem  téže nebo jiné vysoké  školy, pokud studium na 
   téže nebo jiné vysoké  škole bezprostředně navazuje na ukončení 
   studia  na vysoké  škole,  nejdéle  však doba  tří kalendářních 
   měsíců  následujících  po  kalendářním   měsíci,  v  němž  dítě 
   ukončilo  studium na  vysoké  škole;  to platí  obdobně, jde-li 
   o studium, které se  podle § 12 odst. 3  považuje za studium na 
   vysokých školách.  
------------------------------------------------------------------  
10a) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.  
 
                              § 15 
 
Ministerstvo   školství,   mládeže   a   tělovýchovy   v  dohodě 
s Ministerstvem práce  a sociálních věcí  může stanovit vyhláškou, 
které další studium, popřípadě výuka,  jde-li o studium nebo výuku 
v České republice,  se pro účely státní  sociální podpory považuje 
z důvodu  svého  rozsahu  a  úrovně  za  studium na středních nebo 
vysokých školách.   
 
                              § 16 
 
                     Povinná školní docházka 
 
(1) Za  povinnou školní docházku11)  se pro účely  tohoto zákona 
považuje  též  docházka  do  desátého  ročníku  speciální základní 
školy,  zvláštní  školy  nebo   pomocné  školy,  vzdělávání  těžce 
zdravotně  postiženého  dítěte   osvobozeného  od  povinné  školní 
docházky47)   a  dále   studium  na   gymnáziu  nebo   na  taneční 
konzervatoři, jde-li o školní roky,  jimiž dítě završuje počet let 
potřebných pro splnění povinné školní docházky.  
 
(2) Za povinnou školní docházku  se považuje též období školních 
prázdnin  navazujících  na   ukončení  období  školního  vyučování 
školního  roku, v  němž dítě  dovrší poslední  rok povinné  školní 
docházky, pokud v této  době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost 
v rozsahu uvedeném v  § 10 ani nemělo nárok  na hmotné zabezpečení 
uchazečů o zaměstnání.  
------------------------------------------------------------------  
11) § 34 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.  
47) § 37  odst.  2  zákona  č.  29/1984  Sb.,  ve  znění zákona č. 
    138/1995 Sb.  
 
 
                            ČÁST TŘETÍ 
                              DÁVKY 
 
                           HLAVA PRVNÍ 
                        PŘÍDAVEK NA DÍTĚ 
 
                              § 17 
 
               Podmínky nároku na přídavek na dítě 
 
(1) Nárok  na   přídavek  na  dítě  do   31.  prosince  1998  má 
nezaopatřené dítě  
a) ve   zvýšené  výměře,   jestliže  rozhodný   příjem  v   rodině 
   nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 
   1,80,  
b) v základní výměře, jestliže rozhodný  příjem v rodině převyšuje 
   součin životního  minima rodiny a koeficientu  1,80, avšak není 
   vyšší než  součin částky životního minima  rodiny a koeficientu 
   2,20.  
 
(2) Nárok  na   přídavek  na  dítě  po   31.  prosinci  1998  má 
nezaopatřené dítě  
a) ve   zvýšené  výměře,   jestliže  rozhodný   příjem  v   rodině 
   nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10,  
b) v základní výměře, jestliže rozhodný  příjem v rodině převyšuje 
   součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak 
   není   vyšší  než   součin  částky   životního  minima   rodiny 
   a koeficientu 1,80,  
c) ve snížené výměře, jestliže  rozhodný příjem v rodině převyšuje 
   součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak 
   není   vyšší  než   součin  částky   životního  minima   rodiny 
   a koeficientu 3,00.  
 
                              § 18 
 
                      Výše přídavku na dítě 
 
(1) Výše přídavku na dítě podle  § 17 odst. 1 činí za kalendářní 
měsíc  
a) ve  zvýšené  výměře  součin  částky  na  osobní  potřeby dítěte 
   a koeficientu 0,27,  
b) v základní  výměře  součin  částky  na  osobní  potřeby  dítěte 
   a koeficientu 0,14.  
 
(2) Výše přídavku na dítě podle  § 17 odst. 2 činí za kalendářní 
měsíc  
a) ve  zvýšené  výměře  součin  částky  na  osobní  potřeby dítěte 
   a koeficientu 0,32,  
b) v základní  výměře  součin  částky  na  osobní  potřeby  dítěte 
   a koeficientu 0,28,  
c) ve  snížené  výměře  součin  částky  na  osobní  potřeby dítěte 
   a koeficientu 0,14.  
 
                              § 19 
 
                    Výplata přídavku na dítě 
 
(1) Přídavek na dítě  náležející zletilému nezaopatřenému dítěti 
se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.  
 
(2)  Přídavek  na  dítě  náležející  nezletilému  nezaopatřenému 
dítěti se vyplácí  osobě, která má dítě v  přímém zaopatření, a to 
do konce  kalendářního měsíce, v  němž nezaopatřené dítě  dovršilo 
zletilosti.  Přídavek na  dítě se  zletilému nezaopatřenému dítěti 
vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc 
následující  po měsíci,  v němž  dovršilo zletilosti.  Přídavek na 
dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud 
toto   dítě   nesdělí   jiný   způsob   výplaty.  Má-li  nezletilé 
nezaopatřené  dítě  v  přímém  zaopatření  více  osob,  vyplácí se 
přídavek  na  dítě  osobě  určené  na  základě dohody těchto osob. 
Nedohodnou-li se  tyto osoby, určí  obecní úřad obce  s rozšířenou 
působností,  který o  přídavku na  dítě rozhoduje,  které z těchto 
osob se bude přídavek na dítě vyplácet.  
 
(3) Je-li nezletilé nezaopatřené  dítě v plném přímém zaopatření 
(§ 7  odst. 4 věta druhá)  ústavu (zařízení) pro péči  o děti nebo 
mládež,  vyplácí se  přídavek  na  dítě tomuto  ústavu (zařízení). 
Pokud  doba  pobytu  nezletilého  nezaopatřeného  dítěte  v ústavu 
(zařízení) pro  péči o děti  nebo mládež, v  němž je dítě  v plném 
přímém  zaopatření,   byla  přerušena  na   dobu  zahrnující  celý 
kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, 
která má dítě, jemuž tento přídavek  náleží, po tuto dobu v přímém 
zaopatření. V době přerušení pobytu  platí pro výplatu přídavku na 
dítě odstavec 2 obdobně.  
 
                           HLAVA DRUHÁ 
                       SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK 
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
                              § 20 
 
              Podmínky nároku na sociální příplatek 
 
(1) Nárok  na sociální  příplatek má  rodič [§  7 odst.  2 písm. 
b) a  d)] pečující alespoň  o jedno nezaopatřené  dítě, s výjimkou 
dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené 
v § 43  odst. 2, včetně  nezaopatřeného dítěte, které  má nárok na 
příspěvek na  úhradu potřeb dítěte  po dosažení zletilosti  dítěte 
(§ 38),  dítěte, jemuž nenáleží příspěvek  na úhradu potřeb dítěte 
proto, že  požívá důchod z důchodového  pojištění, který je stejný 
nebo  vyšší  než  uvedený  příspěvek  (§  40), nebo nezaopatřeného 
dítěte  svěřeného   do  péče  uvedené   v  §  43   odst.  3  anebo 
nezaopatřeného dítěte,  které je v plném  přímém zaopatření ústavu 
(zařízení) pro  péči o děti nebo  mládež, jestliže rozhodný příjem 
v rodině  je  nižší  než  součin  částky  životního minima rodiny, 
popřípadě zvýšeného  podle § 22  odst. 1 a  2 a koeficientu  1,60. 
Je-li  současně splněno  více podmínek  uvedených v  § 22  odst. 1 
a 2,  stanoví se,  jde-li o  nárok na  sociální příplatek, životní 
minimum s  přihlédnutím k té  skutečnosti, která umožňuje  použití 
nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.  
 
(2) Splňuje-li  v rodině  podmínky nároku  na sociální příplatek 
více osob  nebo splňuje-li podmínky  nároku na sociální  příplatek 
více osob  z důvodu péče  o totéž dítě,  náleží sociální příplatek 
jen  jednou, a  to osobě   určené na  základě dohody  těchto osob. 
Nedohodnou-li se  tyto osoby, určí  obecní úřad obce  s rozšířenou 
působností, který  o příplatku rozhoduje,  které z těchto  osob se 
sociální příplatek přizná.  
 
                    Výše sociálního příplatku 
 
                              § 21 
 
(1) Výše  sociálního příplatku činí  za kalendářní měsíc  rozdíl 
mezi částkou na osobní  potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem 
částek na osobní potřeby  nezaopatřených dětí, je-li takových dětí 
v rodině více, a  částkou určenou jako podíl, v  jehož čitateli je 
součin částky  na osobní potřeby  uvedeného dítěte nebo  uvedených 
dětí  a rozhodného  příjmu rodiny  a ve  jmenovateli součin částky 
životního minima rodiny a koeficientu 1,60.  
 
(2)  Pokud  rozhodný  příjem  rodiny,  z  něhož  se  vychází při 
stanovení  podílu podle  odstavce 1,  nedosahuje částky  životního 
minima  rodiny,  započítává  se   pro  stanovení  výše  sociálního 
příplatku   jako  rozhodný   příjem  rodiny   částka  odpovídající 
životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle 
předchozí  věty  se  ke  zvýšení  částek  podle  §  22 odst. 1 a 2 
nepřihlíží.   
 
                              § 22 
 
(1) Při stanovení výše sociálního  příplatku se částka na osobní 
potřeby  nezaopatřeného  dítěte  uvedená  v  §  21 odst. 1 násobí, 
jde-li o  
a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,  
b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,  
c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,  
d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich 
   věku, koeficientem 1,10.  
 
(2) Při stanovení výše sociálního  příplatku se částka na osobní 
potřeby nezaopatřeného  dítěte a součet  částek na osobní  potřeby 
rozhodný  pro stanovení  životního minima  rodiny uvedený  v §  21 
odst. 1 násobí, jestliže  
a) oba   rodiče   jsou   dlouhodobě   těžce  zdravotně  postižení, 
   koeficientem 1,40,  
b) osamělý  rodič  (§ 7  odst.  8)  je  dlouhodobě těžce zdravotně 
   postižený, koeficientem 1,40,  
c) jeden  z  rodičů  je   dlouhodobě  těžce  zdravotně  postižený, 
   koeficientem 1,10,  
d) jde o osamělého  rodiče (§ 7 odst. 8) a  nejde o případ uvedený 
   v písmenu b), koeficientem 1,05.  
 
(3)  Jestliže   nezaopatřené  dítě  je   poživatelem  částečného 
invalidního  důchodu z  důchodového  pojištění,  nepoužije  se pro 
stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) 
až c) . 
 
(4) Je-li současně splněno  více podmínek uvedených v odstavcích 
1 a  2, stanoví  se výše  sociálního příplatku  s přihlédnutím  ke 
každé  podmínce   samostatně  a  vypočte  se   rozdíl  mezi  takto 
stanoveným sociálním příplatkem  a sociálním příplatkem stanoveným 
bez přihlédnutí ke  zvýšení podle odstavců 1 a  2. Výše sociálního 
příplatku   pak   činí   součet   rozdílů   podle  předchozí  věty 
a sociálního příplatku, jehož výše  byla stanovena bez přihlédnutí 
ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.  
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
                              § 23 
 
                             zrušen  
 
 
                           HLAVA TŘETÍ 
                      PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ 
 
                              § 24 
 
             Podmínky nároku na příspěvek na bydlení 
 
(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, 
který je v bytě hlášen  k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný 
příjem  v  rodině  je  nižší  než  částka součinu životního minima 
rodiny a koeficientu 1,60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce 
obytné místnosti  v zařízeních určených  k trvalému bydlení  podle 
zvláštního právního předpisu.47a)  
 
(2) Za  vlastníka bytu  se považuje  i vlastník  nemovitosti, ve 
které  je  byt,  který  vlastník  užívá,  pokud  je  v  něm hlášen 
k trvalému  pobytu.  Za  nájemce  bytu  se  považují  oba manželé, 
jde-li  o společný  nájem bytu  manžely podle  zvláštního právního 
předpisu.47b)  
 
(3)  Splňuje-li podmínky  nároku  na  příspěvek na  bydlení více 
osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na 
základě  dohody těchto  osob.  Nedohodnou-li  se tyto  osoby, určí 
obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností,  který  o příspěvku 
rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.  
 
(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému 
pobytu,  tento pobyt  v průběhu  kalendářního měsíce,  přihlíží se 
k této změně  pro účely příspěvku  na bydlení až  od následujícího 
kalendářního  měsíce.  To  platí  i  v  případě, že osoba společně 
posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento 
pobyt v průběhu kalendářního měsíce  nebo se stane vlastníkem nebo 
nájemcem tohoto bytu.  
------------------------------------------------------------------  
47a) § 717 občanského zákoníku.  
47b) § 703 občanského zákoníku.  
 
                              § 25 
 
                    Výše příspěvku na bydlení 
 
(1) Výše  příspěvku na bydlení  činí za kalendářní  měsíc rozdíl 
mezi  částkou  nákladů  na  domácnost  rodiny  a  podílem, v jehož 
čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného 
příjmu  rodiny a  ve  jmenovateli  součin částky  životního minima 
rodiny a koeficientu 1,60.  
 
(2)  Pokud  rozhodný  příjem  rodiny,  z  něhož  se  vychází při 
stanovení  podílu podle  odstavce 1,  nedosahuje částky  životního 
minima  rodiny,  započítává  se  pro  stanovení  výše příspěvku na 
bydlení jako rozhodný příjem  rodiny částka odpovídající životnímu 
minimu této rodiny.   
 
                              § 26 
 
                             zrušen  
 
 
                          HLAVA ČTVRTÁ 
                      PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU 
 
                              § 27 
 
             Podmínky nároku na příspěvek na dopravu 
 
(1) Nárok  na příspěvek na  dopravu má nezaopatřené  dítě, které 
mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,  
a) plní povinnou školní docházku, nebo  
b) se  soustavně připravuje  na budoucí  povolání na  střední nebo 
   vysoké škole (§ 12) a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje částku 
   součinu životního minima rodiny a koeficientu 2,00.  
 
(2) Za dojíždění dítěte z místa  obce, kde je hlášeno k trvalému 
pobytu, do  místa sídla školy  se považuje také  dojíždění z jedné 
části obce  do druhé části  této obce, není-li  mezi těmito částmi 
obce provozována městská linková osobní doprava.  
 
(3) Pokud dítě plní povinnou  školní docházku studiem na střední 
škole, považuje se  pro účely příspěvku na dopravu  za dítě plnící 
povinnou školní docházku.  
 
(4) Příspěvek na dopravu se za červenec a srpen nevyplácí.  
 
               Výše a výplata příspěvku na dopravu 
 
                              § 28 
 
(1) Dojíždí-li  dítě do  místa  sídla  školy nebo  její součásti 
denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky 
stanovené podle § 29  
a) 30 %, jde-li  o dítě mladší 15 let,  které plní povinnou školní 
   docházku, nebo  
b) 50  %,  jde-li  o  dítě,  které  plní  povinnou školní docházku 
   a dosáhlo 15  let nebo které se  připravuje na budoucí povolání 
   na střední nebo vysoké škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje 
   pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).  
 
(2) Nedojíždí-li dítě  do místa sídla  školy nebo její  součásti 
denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky 
stanovené podle § 29  
a) 6 %, jde-li  o dítě mladší  15 let, které  plní povinnou školní 
   docházku,  
b) 10  %,  jde-li  o  dítě,  které  plní  povinnou školní docházku 
   a dosáhlo 15  let nebo které se  připravuje na budoucí povolání 
   na  střední  škole  [§  12  písm.  a)]  nebo  se připravuje pro 
   pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo  
c) 5 %, jde-li o dítě, které  se připravuje na budoucí povolání na 
   vysoké škole [§ 12 písm. a)].  
 
(3) Při dojíždění do školy do  ciziny se považuje za sídlo školy 
místo silničního  nebo železničního hraničního  přechodu, kde dítě 
opouští území České republiky. Pokud  nelze při dojíždění do školy 
do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, 
náleží  dítěti příspěvek  na dopravu  odpovídající vzdálenosti 200 
km.  
 
(4) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla 
školy  nebo její  součásti vzdáleného  od místa  trvalého bydliště 
dítěte  více  než  30  km,  náleží  dítěti  příspěvek  na  dopravu 
odpovídající  vzdálenosti   30  km,  a   dojíždí-li  dítě  uvedené 
v odstavci  1 písm.  b) do  místa sídla  školy nebo  její součásti 
vzdáleného  od místa  trvalého bydliště  dítěte více  než 100  km, 
náleží mu  příspěvek na dopravu  odpovídající vzdálenosti 100  km. 
Dojíždí-li  dítě do  školy či  její součásti,  jejichž sídla  jsou 
v různých místech,  určí se výše  příspěvku podle nejvzdálenějšího 
místa,  do kterého  dítě dojíždí.  Jestliže dítě  dojíždí do místa 
sídla školy i do místa sídla  její součásti, jde o denní dojíždění 
podle odstavce 1,  jen jestliže místa sídla školy  i její součásti 
jsou  mimo místo  obce, kde   je dítě  hlášeno k  trvalému pobytu. 
O denní dojíždění se nejedná, má-li  dítě v místě sídla školy nebo 
její  součásti  přiděleno  (sjednáno)  ubytování  v internátu nebo 
v domově  mládeže  podle  zvláštního  právního  předpisu47c)  nebo 
v jiném  zařízení,   které  slouží  k   ubytování  studentů  podle 
zvláštního právního  předpisu.47d) Pro účely  tohoto zákona se  za 
součást   školy   považuje   i   středisko  praktického  vyučování 
a pracoviště  praktického  vyučování   podle  zvláštního  právního 
předpisu.47e)  
 
(5) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízdních 
řádů  nejpoužívanějších  autobusových  spojů  příslušné autobusové 
linky, nebo pokud existuje  jen železniční spojení, podle platných 
jízdních řádů této dopravy.  
 
(6) Pro výplatu příspěvků na dopravu platí § 19 obdobně.  
------------------------------------------------------------------  
47c) § 22 zákona č. 76/1978 Sb.,  o školských zařízeních, ve znění 
     zákona č. 390/1991 Sb.  
     § 45  odst. 1  zákona č.  29/1984 Sb.,  o soustavě základních 
     škol,  středních  škol  a  vyšších  odborných  škol  (školský 
     zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.  
47d) Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  
47e) § 9a  a  násl.  zákona  č.  29/1984  Sb., ve znění pozdějších 
     předpisů.  
 
                              § 29 
 
Ministerstvo   financí   v   dohodě   s   Ministerstvem  dopravy 
a Ministerstvem práce  a sociálních věcí  stanoví vyhláškou částku 
odpovídající   čtyřicetinásobku   jednosměrného   plného  jízdného 
v pravidelné autobusové dopravě  na tarifní vzdálenost vyplývající 
z platných jízdních řádů vždy k 1.  září, a pokud se částka platná 
od 1. září  zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu  nejméně o 10 %, 
stanoví se tato částka i k 1. únoru.  
 
                           HLAVA PÁTÁ 
                      RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK 
 
             Podmínky nároku na rodičovský příspěvek 
 
                              § 30 
 
(1) Nárok  na  rodičovský  příspěvek   má  rodič,  který  osobně 
celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě  
a) do čtyř let věku nebo 
b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně 
   postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.  
 
(2) Na výplatu rodičovského příspěvku  nemá v kalendářním měsíci 
rodič nárok, není-li dále  stanoveno jinak, jestliže v kalendářním 
měsíci  
a) při výdělečné  činnosti uvedené v  § 10 odst.  1 písm. a)  a b) 
   dosahuje  příjem  vyšší,  než  stanoví  odstavec  3,  nebo  jde 
   o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c),  
b) má  rodič   nárok  na  dávky   nemocenského  pojištění  (péče), 
   nejde-li  o  dávky  nemocenského  pojištění  (péče) z výdělečné 
   činnosti  uvedené v  odstavcích 3  a 4,  na hmotné  zabezpečení 
   uchazečů o zaměstnání4) nebo na příspěvky náležející občanům se 
   změněnou   pracovní   schopností   v   době   jejich   pracovní 
   rehabilitace,16)  
c) dítě  zakládající  nárok  na  rodičovský  příspěvek  navštěvuje 
   jesle,  mateřskou školu  nebo  jiné  obdobné zařízení  pro dítě 
   předškolního věku  v rozsahu větším, než  je uvedeno v odstavci 
   6, nebo základní školu.  
 
(3) Vykonává-li rodič  výdělečnou činnost uvedenou v  § 10 odst. 
1 písm.  a),  má  nárok  na  výplatu  rodičovského  příspěvku, jen 
jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním 
měsíci  po odpočtu  daně z  příjmů fyzických  osob, pojistného  na 
sociální zabezpečení a příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti 
a pojistného na  veřejné zdravotní pojištění  1,5násobek částky na 
osobní  potřeby u  tohoto rodiče.  Do příjmu  podle věty  první se 
započítávají dávky nemocenského pojištění  (péče) z této činnosti, 
a to v  kalendářním měsíci, v  němž byly plátcem  zaúčtovány, a do 
příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. 
příjmu  se  stanoví  za  kalendářní  měsíce,  v  nichž  byl  rodič 
v kalendářním roce  výdělečně činný podle  § 10 odst.  1 písm. b). 
Pobíral-li  rodič dávky  nemocenského pojištění  z této  činnosti, 
započítávají  se do  příjmu pro  zálohové poskytování rodičovského 
příspěvku  i   do  průměrného  měsíčního   příjmu  rozhodného  pro 
zúčtování záloh, a  to v tom kalendářním měsíci,  v němž byly tyto 
dávky plátcem zaúčtovány. Je-li  průměrný měsíční příjem vyšší než 
příjem  uvedený v  odstavci 3,  je rodič  povinen částky vyplacené 
zálohově na rodičovském příspěvku vrátit jako přeplatek. Pro účely 
zúčtování je  rodič povinen nejpozději do  30. června kalendářního 
roku  následujícího po  kalendářním  roku,  za který  se zúčtování 
provádí, předložit  potvrzení o příjmu z  výdělečné činnosti osoby 
samostatně výdělečně činné za kalendářní rok, za nějž se zúčtování 
provádí; zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního 
roku  následujícího po  kalendářním  roce,  za který  se zúčtování 
provádí.  
 
(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b),  
a) vyplácí se rodičovský příspěvek  zálohově v kalendářním měsíci, 
   v němž  podle  sdělení  rodiče  byl  jeho  příjem, včetně dávek 
   nemocenského  pojištění,  které  byly  v  tomto  měsíci  jejich 
   plátcem  zaúčtovány,  nižší  než  1,5násobek  částky  na osobní 
   potřeby rodiče,  
b) je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci 
   spadajícím do  období v kalendářním  roce po vydání  rozhodnutí 
   o stanovení daně  paušální částkou podle  § 7a zákona  o daních 
   z příjmů,  v němž  je součet  jedné dvanáctiny  předpokládaných 
   příjmů,  jde-li o  příjem, ze  kterého byla  v kalendářním roce 
   stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, 
   které byly v tomto měsíci  jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 
   1,5násobek částky  na osobní potřeby  rodiče; rodič je  povinen 
   oznámit obecnímu  úřadu obce s  rozšířenou působností do  8 dnů 
   vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.  
Příjmem  se  rozumí  příjem  osoby  samostatně  výdělečně činné po 
odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, 
přičemž  jde-li  o  příjem  podléhající  dani  z  příjmů stanovené 
paušální  částkou,  považují  se  za  výdaje  vynaložené  na  jeho 
dosažení,  zajištění a  udržení předpokládané  výdaje, po  odpočtu 
dalších  výdajů  odpočítávaných  z  takových  příjmů  podle zákona 
o daních z  příjmů, po odpočtu pojistného  na sociální zabezpečení 
a příspěvku  na  státní  politiku  zaměstnanosti  a  pojistného na 
veřejné  zdravotní pojištění,  pokud nebyly  pojistné a  příspěvek 
zahrnuty do těchto výdajů, a  po odpočtu daně z příjmů připadající 
na tyto příjmy.  
 
 (5) Vyplácel-li  se rodičovský příspěvek  při výdělečné činnosti 
rodiče podle § 10 odst. 1 písm. b) zálohově [odstavec 4 písm. a)], 
provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího 
období  podle  zákona  o  daních  z  příjmů zúčtování rodičovského 
příspěvku,  a  to  tak,  že  se  znovu  posoudí  nárok  na výplatu 
rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše  
a) průměrného  měsíčního  příjmu  dosahovaného  v činnosti uvedené 
   v § 10 odst.  1 písm. b) stanoveného jako  průměr za kalendářní 
   měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo  
b) jedné  dvanáctiny předpokládaných  příjmů, jde-li  o příjem, ze 
   kterého byla v kalendářním  roce stanovena daň paušální částkou 
   podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce 
   spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené 
   paušální daně.  
 
Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky 
nemocenského   pojištění   započítávají   jako   příjem   v   těch 
kalendářních  měsících, v  nichž byly  plátcem dávky  nemocenského 
pojištění zaúčtovány.  Pro účely zúčtování  rodičovského příspěvku 
je  rodič  povinen  nejpozději  do  30.  června  kalendářního roku 
následujícího  po  kalendářním  roce,  za  které  se podává daňové 
přiznání,  předložit  potvrzení  o  příjmu  z  výdělečné  činnosti 
uvedené v §  10 odst. 1 písm. b) za  období, za které se zúčtování 
provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního 
roku následujícího po kalendářním roce,  za který se podává daňové 
přiznání. 
 
(6) Dojde-li v  kalendářním měsíci u rodiče  k souběhu výdělečné 
činnosti uvedené  v § 10  odst. 1 písm.  a) s výdělečnou  činností 
uvedenou v §  10 odst. 1 písm. b),  výplata rodičovského příspěvku 
za tento kalendářní měsíc nenáleží.  
 
(7) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže  
a) dítě  navštěvuje  jesle,  mateřskou  školu  nebo  jiné  obdobné 
   zařízení  pro děti  předškolního věku  nejvýše pět kalendářních 
   dnů  v  kalendářním  měsíci;  za  návštěvu  dítěte  v  jeslích, 
   mateřské   škole  nebo   jiném  obdobném   zařízení  pro   děti 
   předškolního věku  v kalendářním dnu  se rozumí každý  den, kdy 
   dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez 
   ohledu na délku doby trvání návštěvy,  
b) dítě pravidelně navštěvuje  léčebně rehabilitační zařízení nebo 
   speciální  mateřskou  školu  nebo  jesle  se  zaměřením na vady 
   zraku,  sluchu, řeči  a na  děti tělesně  postižené a  mentálně 
   retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,  
c) dítě  dlouhodobě  zdravotně  postižené  nebo  dlouhodobě  těžce 
   zdravotně  postižené  pravidelně  navštěvuje  jesle,  mateřskou 
   školu  nebo jiné  obdobné zařízení  pro děti  předškolního věku 
   v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,  
d) dítě  navštěvuje  jesle,  mateřskou  školu  nebo  jiné  obdobné 
   zařízení  pro děti  předškolního věku  v rozsahu nepřevyšujícím 
   čtyři  hodiny  denně  a  jestliže  stupeň zdravotního postižení 
   zraku nebo  sluchu obou rodičů (osamělého  rodiče) je v rozsahu 
   50 % a více (§ 9).  
 
(8) Jestliže byl  rodiči vyplacen rodičovský  příspěvek a nebyly 
přitom  splněny  podmínky  pro   výplatu  tohoto  příspěvku  podle 
odstavců  2 až  4, je   rodič povinen  vrátit obecnímu  úřadu obce 
s rozšířenou  působností vyplacené  částky rodičovského příspěvku, 
které  nenáležely. Věta  první platí  obdobně pro  případy, že byl 
rodiči  vyplacen  rodičovský  příspěvek   zálohově  a  na  základě 
zúčtování  rodičovského  příspěvku  bylo  zjištěno,  že  rodič měl 
příjmy vyšší, než byl 1,5násobek částky na osobní potřeby rodiče.  
 
 (9) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které 
zakládá  nárok  na  rodičovský  příspěvek,  ze  zdravotních důvodů 
v ústavní  péči zdravotnického  zařízení déle  než tři  kalendářní 
měsíce,  rodičovský  příspěvek  nenáleží  od čtvrtého kalendářního 
měsíce trvání této skutečnosti. 
v kalendářním  měsíci  k  zániku  nároku  na  rodičovský příspěvek 
proto,  že dítě  dovršilo věk  uvedený  v  odstavci 1,  a v  témže 
kalendářním měsíci  vznikl nárok na rodičovský  příspěvek z důvodu 
péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním 
měsíci  jen  jednou;  o  výplatě  rodičovského  příspěvku  v tomto 
případě     platí     obdobně      věta     první     a     druhá.  
 
(10) Při  péči  o  totéž  dítě  náleží  rodičovský příspěvek jen 
jednou,  a to  rodiči určenému  na základě  dohody rodičů, a je-li 
v rodině  více dětí  zakládajících nárok  na rodičovský příspěvek, 
náleží  při  péči  o  tyto  děti  rodičovský příspěvek jen jednomu 
z rodičů,  a   to  rodiči  určenému  na   základě  dohody  rodičů. 
Nedohodnou-li  se  rodiče,  určí  obecní  úřad  obce  s rozšířenou 
působností,  který  o  rodičovském  příspěvku  rozhoduje,  kterému 
z rodičů se  rodičovský příspěvek přizná.  Jestliže v rodině  [§ 7 
odst. 2  písm. b)] došlo v  kalendářním měsíci k zániku  nároku na 
rodičovský   příspěvek  proto,   že  dítě   dovršilo  věk  uvedený 
v odstavci  1,  a  v  témže  kalendářním  měsíci  vznikl  nárok na 
rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský 
příspěvek  v  tomto  kalendářním  měsíci  jen  jednou;  o  výplatě 
rodičovského příspěvku  v tomto případě  platí obdobně věta  první 
a druhá.  
 
(11)  Rodičovský příspěvek  rodiči nenáleží,  jestliže v  rodině 
druhý  z rodičů  má nárok  po celý  kalendářní měsíc  na peněžitou 
pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů 
nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.  
------------------------------------------------------------------  
 4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.  
16) § 120  vyhlášky  Federálního  ministerstva  práce a sociálních 
    věcí  č. 149/1988  Sb., kterou  se provádí  zákon o  sociálním 
    zabezpečení, ve  znění vyhlášek č. 309/1993  Sb. a č. 207/1995 
    Sb.  
 
                              § 31 
 
(1) Rodičem  se  pro  účely  rodičovského  příspěvku  rozumí též 
osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. 
Za  dítě  převzaté  do  trvalé  péče  nahrazující  péči  rodičů se 
považuje dítě  osvojené, dítě, jež  bylo převzato do  této péče na 
základě rozhodnutí  příslušného orgánu, dítě,  jehož rodič zemřel, 
a dítě manžela.  
 
(2) Podmínka osobní celodenní péče  se též považuje za splněnou, 
jestliže  rodič  zajistil  péči  o  dítě  jinou  zletilou  osobou, 
nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 7 písm. a) v době, kdy je  
a) výdělečně činný (§ 30 odst. 3 a 4),  
b) žákem  nebo  studentem  soustavně  se  připravujícím na budoucí 
   povolání  (§  12  až  15),  nejde-li  o  studium po dobu výkonu 
   vojenské  základní (náhradní)  služby, civilní  služby nebo  za 
   trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.  
 
   
 
                              § 32 
 
                   Výše rodičovského příspěvku 
 
(1) Výše rodičovského příspěvku činí  za kalendářní měsíc součin 
částky na osobní potřeby rodiče,  který má na rodičovský příspěvek 
nárok, a koeficientu 1,10.  
 
(2) Jestliže rodič  pobírající rodičovský příspěvek  v době, kdy 
pečuje o dítě zakládající nárok  na rodičovský příspěvek, má nárok 
na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc z nemocenského 
pojištění (péče) nebo na dávky  (příspěvek) uvedené v § 30 odst. 2 
písm. b),  jejichž výše je nižší  než výše rodičovského příspěvku, 
náleží rodičovský příspěvek ve  výši rozdílu mezi tímto příspěvkem 
a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič pobírající rodičovský 
příspěvek  v  době,  kdy  pečuje   o  dítě  zakládající  nárok  na 
rodičovský příspěvek,  nárok na dávky (příspěvky)  uvedené v první 
větě jen  po část kalendářního  měsíce a po  zbývající část tohoto 
kalendářního měsíce  má nárok na  rodičovský příspěvek, náleží  za 
takový  kalendářní  měsíc  rodičovský   příspěvek  ve  výši  podle 
odstavce 1.  
 
                           HLAVA ŠESTÁ 
                     ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK 
 
                              § 33 
 
            Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek 
 
(1) Nárok  na zaopatřovací příspěvek  má, koná-li muž  vojenskou 
základní nebo náhradní službu nebo vojenské cvičení v Armádě České 
republiky  nebo  v  Hradní  stráži  nebo  civilní službu (dále jen 
"služba" a "voják")  a voják nemá po dobu  služby nárok na náhradu 
mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,  
a) nezaopatřené  dítě  vojáka;  za  dítě  vojáka  se považuje dítě 
   vlastní (osvojené) a dítě  převzaté vojákem do péče nahrazující 
   péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,  
b) manželka  vojáka, která  pečuje o   dítě ve  věku do  čtyř let, 
   popřípadě  o  dítě  ve  věku  do  sedmi  let,  jde-li    o dítě 
   dlouhodobě zdravotně postižené  nebo dlouhodobě těžce zdravotně 
   postižené, nebo která je plně  invalidní anebo z jiného vážného 
   důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka 
   vojáka  nemůže   být  výdělečně  činná,   se  považuje  zejména 
   soustavná  příprava   na  budoucí  povolání   a  péče  o   dítě 
   předškolního  věku starší  čtyř  let,  pokud ji  nelze zajistit 
   jinak,  
c) osoba s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b), které soud 
   přiznal  vůči vojákovi  výživné nebo  příspěvek na  výživu nebo 
   která  uzavřela  s  vojákem  dohodu  o  placení  výživného nebo 
   příspěvku  na  výživu,  pokud  voják  pro  výkon uvedené služby 
   nemůže plnit svou vyživovací povinnost.  
 
(2)  Pro  nárok  na  zaopatřovací  příspěvek  platí  odstavec  1 
obdobně, koná-li službu žena.  
 
                              § 34 
 
                  Výše zaopatřovacího příspěvku 
 
(1) Výše  zaopatřovacího příspěvku náležejícího  osobám uvedeným 
v §  33 odst.  1 písm.  a) a  b) činí  za kalendářní  měsíc součin 
částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.  
 
(2)  Výše  zaopatřovacího  příspěvku  náležejícího osobě uvedené 
v § 33 odst. 1 písm. c)  činí za kalendářní měsíc částku výživného 
nebo příspěvku  na výživu, na  kterou má tato  osoba vůči vojákovi 
nárok,  nejvýše však  součin  částky  na osobní  potřeby oprávněné 
osoby a koeficientu 0,67.   
 
                              § 35 
 
                Výplata zaopatřovacího příspěvku 
 
Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku podle § 33 odst. 1 písm. a) 
platí § 19 obdobně.   
 
                           HLAVA SEDMÁ 
                      DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE 
 
                            Díl první 
 
                              § 36 
 
                   Druhy dávek pěstounské péče 
 
Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:  
a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,  
b) odměna pěstouna,  
c) příspěvek při převzetí dítěte,  
d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla.   
 
                            Díl druhý 
                Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 
 
                              § 37 
 
(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě 
svěřené do pěstounské péče.  
 
(2) Výše  příspěvku na úhradu  potřeb dítěte náležejícího  podle 
odstavce  1  činí  za  kalendářní  měsíc  součin  částky na osobní 
potřeby  dítěte a  koeficientu 1,20;  jde-li o  nezaopatřené dítě, 
použije se koeficientu 2,00.  
 
(3) Při  stanovení výše příspěvku na  úhradu potřeb dítěte podle 
odstavce  2  se  částka  na  osobní  potřeby dítěte násobí, jde-li 
o dítě  
a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,10,  
b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,60,  
c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,80.  
 
(4)  Příspěvek  na  úhradu  potřeb  dítěte  nenáleží po dobu, po 
kterou  je dítě  v plném  přímém zaopatření  ústavu (zařízení) pro 
péči o děti nebo mládež (§ 7  odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné 
osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do 
péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).  
 
(5) Příspěvek na úhradu  potřeb dítěte náležející podle odstavce 
1 se vyplácí pěstounovi.   
 
                              § 38 
 
Nárok na příspěvek na úhradu  potřeb dítěte, který náležel podle 
§ 37 odst. 1 ke dni dosažení  zletilosti dítěte, se zachovává i po 
dosažení zletilosti  dítěte, nejdéle však  do 26. roku  jeho věku, 
jde-li o nezaopatřené dítě, které  trvale žije a společně uhrazuje 
náklady  na  své  potřeby7)  s  osobou,  která  byla  do  dosažení 
zletilosti  jeho  pěstounem.  Příspěvek  náležející  dítěti  podle 
předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.  
------------------------------------------------------------------  
 7) § 115 občanského zákoníku.   
 
                              § 39 
 
Jestliže  dítě  požívá  důchod  z  důchodového pojištění, náleží 
příspěvek na úhradu  potřeb dítěte, jen je-li vyšší,  a to ve výši 
rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.  
 
                            Díl třetí 
 
                              § 40 
 
                         Odměna pěstouna 
 
(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému 
bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte 
a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok 
na  příspěvek na  úhradu potřeb  dítěte. Nárok  na odměnu za výkon 
pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno 
do  pěstounské  péče,  nemá  nárok  na  příspěvek na úhradu potřeb 
dítěte jen proto, že požívá  důchod z důchodového pojištění, jehož 
výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.  
 
(2) Výše odměny pěstouna činí  za kalendářní měsíc za každé dítě 
svěřené  do  pěstounské  péče  součin  částky  na  osobní  potřeby 
pěstouna a koeficientu 0,50.  
 
(3) Vykonává-li   pěstoun   pěstounskou   péči   ve   zvláštních 
zařízeních a  je mu proto  poskytována odměna za  výkon pěstounské 
péče podle zvláštních předpisů,48)  odměna pěstouna podle odstavce 
1 nenáleží.  
 
(4)  Odměna pěstounovi  nenáleží, jestliže  dítě, které  mu bylo 
svěřeno do  pěstounské péče, je  v plném přímém  zaopatření ústavu 
(zařízení) pro  péči o děti nebo  mládež (§ 7 odst.  4 věta druhá) 
nebo v  péči jiné osoby  na základě rozhodnutí  příslušného orgánu 
o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).  
------------------------------------------------------------------  
48) § 1 vyhlášky Ministerstva práce  a sociálních věcí č. 136/1993 
    Sb., kterou  se stanoví odměna pěstouna  při výkonu pěstounské 
    péče ve  zvláštních zařízeních, ve znění  vyhlášky č. 184/1996 
    Sb.  
 
                           Díl čtvrtý 
 
                              § 41 
 
                  Příspěvek při převzetí dítěte 
 
(1)  Nárok na  příspěvek při  převzetí dítěte  má pěstoun, který 
převzal dítě do pěstounské péče,  nebo osoba, které bylo dítě před 
rozhodnutím soudu  o svěření dítěte do  pěstounské péče svěřeno do 
péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12 písm. f); příspěvek při 
převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.  
 
(2)  Výše příspěvku  při převzetí  dítěte činí  součin částky na 
osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00.  
 
(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.   
 
                            Díl pátý 
 
                              § 42 
 
            Příspěvek na zakoupení motorového vozidla 
 
(1)  Nárok  na  příspěvek  na  zakoupení  motorového  vozidla má 
pěstoun,  který má  v pěstounské  péči nejméně  čtyři děti nebo má 
nárok  na  odměnu  pěstouna  z  důvodů  péče  o čtyři děti, včetně 
zletilých nezaopatřených  dětí, jež zakládají  pěstounovi nárok na 
odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo 
nebo  zajistil  nezbytnou   celkovou  opravu  osobního  motorového 
vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.  
 
(2)  Výše příspěvku  na zakoupení  motorového vozidla  činí 70 % 
pořizovací  ceny  osobního  motorového  vozidla  nebo  prokázaných 
výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků 
poskytnutých  pěstounovi v  období posledních  deseti kalendářních 
let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.  
 
(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut 
v bezhotovostní  formě  i   před  zakoupením  osobního  motorového 
vozidla.  Použití  příspěvku  na  zakoupení  motorového vozidla je 
pěstoun   povinen  prokázat;   pokud  tohoto   příspěvku  nepoužil 
k zakoupení  osobního  motorového  vozidla,  je  povinen příspěvek 
vrátit.  
 
(4)  Pokud pěstoun  do pěti  let ode  dne, kdy  mu byl příspěvek 
poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu 
byl příspěvek  poskytnut, prodal, daroval,  počal je používat  pro 
výdělečnou  činnost  nebo   přestal  vykonávat  pěstounskou  péči, 
nejde-li o případ, kdy  pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči 
z vážných  zdravotních  důvodů,  je  povinen  vrátit poměrnou část 
příspěvku  na  zakoupení   motorového  vozidla  odpovídající  době 
z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.   
 
                            Díl šestý 
 
                              § 43 
 
                       Společná ustanovení 
 
(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské 
péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.  
 
(2) Jestliže poručník  o dítě osobně  pečuje, náleží poručníkovi 
a dítěti dávky podle § 37 až 42.  
 
(3)  Bylo-li   před  rozhodnutím  soudu  o   svěření  dítěte  do 
pěstounské  péče  dítě   rozhodnutím  příslušného  orgánu  dočasně 
svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,18) náleží 
ode dne  uvedeného v rozhodnutí  po dobu trvání  takové péče dávky 
podle § 37 až 40.  
------------------------------------------------------------------  
18) § 15  odst.  4  zákona  č.  50/1973  Sb.,  ve  znění zákona č. 
    118/1992 Sb.   
 
 
                           HLAVA OSMÁ 
                             PORODNÉ 
 
                              § 44 
 
                   Podmínky nároku na porodné 
 
(1) Nárok na porodné má žena, která porodila dítě.  
 
(2) Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, jestliže žena, která 
dítě  porodila, zemřela,  a porodné  nebylo vyplaceno  jí ani jiné 
osobě.  
 
(3) Nárok na porodné vzniká dnem porodu.   
 
                              § 45 
 
        Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče 
 
(1) Nárok na  porodné má ode  dne převzetí dítěte  rovněž osoba, 
která  převzala dítě  do jednoho   roku jeho  věku do  trvalé péče 
nahrazující  péči  rodičů.  Porodné  při  převzetí  dítěte, jde-li 
o totéž dítě, náleží jen jednou.  
 
(2) Nárok  na porodné podle  odstavce 1 náleží  i v případě,  že 
před  převzetím  dítěte  do  trvalé  péče  nahrazující péči rodičů 
vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.  
 
(3) Za dítě  převzaté do trvalé péče nahrazující  péči rodičů se 
považuje dítě osvojené  a dítě, jež bylo převzato  do této péče na 
základě rozhodnutí příslušného orgánu.  
 
(4)  V případě  svěření dítěte  do trvalé  péče nahrazující péči 
rodičů manželům  náleží porodné jen jednomu  z manželů určenému na 
základě  dohody  manželů.  Nedohodnou-li  se  manželé, určí orgán, 
který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.   
 
                              § 46 
 
                    Výše a výplata porodného 
 
(1) Výše porodného činí,  
a) narodilo-li  se jedno  dítě,  součin  částky na  osobní potřeby 
   tohoto dítěte a koeficientu 5,00,  
b) narodily-li se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek  na osobní 
   potřeby těchto dětí a koeficientu 6,00, nebo  
c) narodily-li se zároveň tři nebo  více dětí, součin úhrnu částek 
   na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 10,00.  
 
(2) Porodné se vyplatí jednorázově.   
 
 
                          HLAVA DEVÁTÁ 
                            POHŘEBNÉ 
 
                              § 47 
 
                   Podmínky nároku na pohřebné 
 
Nárok na pohřebné má osoba,  která vypravila pohřeb osobě, která 
měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo 
byl-li  pohřeb  vypraven  v  České  republice. Splňuje-li podmínky 
nároku na pohřebné  více osob, náleží tato dávka  jen jednou, a to 
osobě, která uplatní nárok na  dávku jako první. Nárok na pohřebné 
vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a)  
------------------------------------------------------------------  
48a) Zákon  č. 256/2001  Sb., o  pohřebnictví a  o změně některých 
     zákonů.  
 
                              § 48 
 
                    Výše a výplata pohřebného 
 
(1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.  
 
(2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.  
 
(3) Vláda  nařízením  zvýší  částku  pohřebného, jestliže úhrnný 
index spotřebitelských  cen zjištěných Českým  statistickým úřadem 
vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.  
 
 
                           ČÁST ČTVRTÁ 
                  SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH 
 
                           HLAVA PRVNÍ 
 
                            Díl první 
                  Nárok na dávku a její výplatu 
 
                              § 49 
 
(1)  Nárok   na  dávku  vzniká   dnem  splnění  všech   podmínek 
stanovených tímto zákonem.  
 
(2) Nárok na výplatu  dávky vzniká splněním podmínek stanovených 
tímto  zákonem  pro  vznik  nároku  na  dávku  a  na  její výplatu 
a podáním žádosti o přiznání dávky.   
 
                              § 50 
 
Podmínkou nároku  na výplatu dávky je  písemný souhlas oprávněné 
osoby a  společně s ní posuzovaných  osob (§ 7) s  tím, aby státní 
orgány a  další právnické osoby  a fyzické osoby  sdělily obecnímu 
úřadu  obce s  rozšířenou působností,  příslušnému krajskému úřadu 
a Ministerstvu práce  a sociálních věcí, pokud  o dávce rozhodují, 
vyplácí ji  nebo kontrolují, výši příjmu  těchto osob, skutečnosti 
prokazující  nezaopatřenost  dítěte,  nepříznivý  zdravotní  stav, 
údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří 
náležitosti  žádosti podle  § 68,   a to  v rozsahu  potřebném pro 
rozhodování  o dávce,  její výši  a výplatě.  Mělo-li nezaopatřené 
dítě nárok  na dávku před dovršením  zletilosti, náleží mu výplata 
dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas 
podle věty  první. Věta druhá  platí obdobně pro  nárok na výplatu 
rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.  
 
                              § 51 
 
(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu 
se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na 
dítě a příspěvku  na dopravu za září, náleží  výplata těchto dávek 
za dobu po  30. září, jen jestliže do  uvedeného data je prokázána 
výše  rozhodných  příjmů  pro  nárok  na  tuto  dávku po 30. září. 
Nejsou-li  prokázány  rozhodné  příjmy  podle  věty první, výplata 
přídavku  na dítě  a příspěvku  na dopravu  se zastaví  od splátky 
následující  po splátce  těchto dávek  náležejících za  kalendářní 
měsíc,  do jehož  konce je  třeba prokázat  výši příjmů pro jejich 
výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani 
do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož 
měla být  výše rozhodných příjmů  prokázána, nárok na  přídavek na 
dítě a příspěvek  na dopravu dnem 1. listopadu  téhož roku zaniká. 
Prokáže-li  se nárok  na výplatu  přídavku na  dítě a příspěvku na 
dopravu  za  dobu,  za  kterou  výplata  těchto dávek podle tohoto 
odstavce nenáležela,  přídavek na dítě  a příspěvek na  dopravu se 
doplatí zpětně za dobu, kdy  se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li 
se nárok na přídavek na dítě  nebo příspěvek na dopravu za dobu po 
zániku  nároku  na  tyto  dávky  podle  tohoto  odstavce, nárok na 
přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za 
celou  dobu, za  níž byly  podmínky pro  nárok splněny. Zpětně lze 
dávky podle věty  páté a šesté přiznat nejdéle  na dobu stanovenou 
v § 54 odst. 2 větě první.  
 
(2) Sociální  příplatek a příspěvek na  bydlení se přiznávají na 
období  od  1. července  do  30. června následujícího kalendářního 
roku nebo  v rámci tohoto  období na dobu  kratší, jsou-li splněny 
podmínky  nároku na  tyto dávky   jen po  tuto kratší  dobu. Dávky 
náležející podle věty první se  v rámci uvedeného období vyplácejí 
vždy  po  období  kalendářního   čtvrtletí  nebo  v  rámci  tohoto 
kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen 
po  kratší  dobu,  než  je  kalendářní  čtvrtletí.  Je-li sociální 
příplatek  nebo příspěvek  na  bydlení  vyplácen k  poslednímu dni 
kalendářního  čtvrtletí,  náleží  jejich  výplata  v bezprostředně 
následujícím  kalendářním  čtvrtletí,  jen  jestliže nejpozději do 
konce    prvního   kalendářního    měsíce   tohoto   následujícího 
kalendářního  čtvrtletí  se  prokáže  výše  rozhodných  příjmů  za 
kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. 
Neprokáže-li  se  rozhodný  příjem  podle  věty  třetí, zastaví se 
výplata  sociálního příplatku  a příspěvku  na bydlení  od splátky 
náležející za  kalendářní měsíc, do jehož  konce je třeba prokázat 
výši  příjmů  pro  výplatu  sociálního  příplatku  a  příspěvku na 
bydlení  na  následující  kalendářní  čtvrtletí.  Neprokáže-li  se 
rozhodný příjem  ani do konce kalendářního  čtvrtletí, za které by 
se  měly  uvedené  dávky  vyplácet,  nárok  na  sociální příplatek 
a příspěvek  na  bydlení  zaniká.  Ustanovení  věty  třetí až páté 
neplatí,  jde-li  o  sociální  příplatek  a  příspěvek  na bydlení 
vyplácený k  poslednímu dni kalendářního  čtvrtletí končícího dnem 
30. června.  Prokáže-li se nárok  na výplatu sociálního  příplatku 
a příspěvku  na bydlení  za dobu,  za kterou  výplata těchto dávek 
podle  tohoto odstavce  nenáležela,  nebo  prokáže-li se  nárok na 
sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na 
tyto  dávky  podle  tohoto  odstavce,  postupuje  se obdobně podle 
odstavce 1 věty páté a šesté.  
 
(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok 
na  dávku podle  tohoto zákona  v nižší  výměře a  po část  tohoto 
kalendářního měsíce  nárok na tutéž dávku  ve vyšší výměře, náleží 
za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.  
 
(4) Splňuje-li oprávněná osoba  podmínky nároku na dávky uvedené 
v § 2  písm. a), § 2  písm. b) č. 1  a 2, § 36  písm. a) nebo § 36 
písm.  b) jen  po část  kalendářního měsíce,  náleží tyto dávky ve 
výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.  
 
(5)  Nedosahují-li  dávky  za  kalendářní  měsíc  částky  50 Kč, 
náležejí v této částce.  
 
                              § 52 
 
Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně 
posuzovaných  osob nebo  jiné  skutečnosti  rozhodné pro  nárok na 
dávku nebo její  výši, posoudí se nově nárok na  dávku a její výši 
ke dni,  ke kterému k takové  změně došlo. Pro změnu  dávky a její 
výplatu platí § 53 obdobně.   
 
                              § 53 
 
(1) Zjistí-li se, že  
a) dávka  byla  přiznána  nebo  je  vyplácena  v nižší částce, než 
   v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána 
   od pozdějšího data,  než od jakého náleží, dávka  se zvýší nebo 
   přizná, a to ode dne, od  něhož dávka nebo její zvýšení náleží, 
   nejvýše však  tři roky nazpět  ode dne zjištění  nebo uplatnění 
   nároku na dávku,  
b) dávka  byla přiznána  nebo je  vyplácena ve  vyšší částce,  než 
   v jaké  náleží, nebo  byla přiznána  nebo se  vyplácí neprávem, 
   dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to 
   ode dne  následujícího po dni,  jímž uplynulo období,  za které 
   již byla vyplacena,  
c) se změnily  skutečnosti rozhodné pro výši  dávky nebo pro nárok 
   na  dávku  nebo  na  její  výplatu,  postupuje se obdobně podle 
   ustanovení písmene a) nebo b).  
 
(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví 
se výše dávky ode dne této změny.  
 
                              § 54 
 
(1)  Nárok  na  dávku  nezaniká  uplynutím  času,  není-li tímto 
zákonem stanoveno jinak.  
 
(2)  Nárok na  výplatu dávky   nebo její  části, jde-li  o dávky 
uvedené v  § 2 písm.  a) a písm.  b) bodech 1  a 2 a  v § 36 písm. 
a) a b),  zaniká uplynutím jednoho roku ode  dne, od kterého dávka 
nebo její část náleží; to neplatí,  jde-li o případ uvedený v § 53 
odst. 1.  
 
(3) Nárok na dávku  uvedenou v § 2 písm. b) bodech 4  a 5 a § 36 
písm. c) a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku  
a) ode  dne převzetí  dítěte nebo  ode dne  právní moci rozhodnutí 
   soudu o  svěření dítěte do pěstounské  péče, jde-li o příspěvek 
   při převzetí dítěte podle § 41,  
b) ode  dne  zakoupení  motorového  vozidla  nebo zaplacení opravy 
   motorového vozidla, jde-li o  příspěvek na zakoupení motorového 
   vozidla podle § 42,  
c) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,  
d) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,  
e) ode  dne  pohřbení   podle  zvláštního  právního  předpisu,48a) 
   jde-li o pohřebné podle § 47.  
Ustanovení odstavce 2 věty druhé zde platí obdobně.  
 
(4) Je-li oprávněná osoba ve  vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí 
svobody,  zaniká  jí  nárok  na  dávku  ode  dne  následujícího po 
uplynutí  prvního  kalendářního  měsíce  vazby  nebo výkonu trestu 
odnětí  svobody.  Navazuje-li  na  dobu  vazby  doba výkonu trestu 
odnětí  svobody, obě  doby  se  pro stanovení  kalendářního měsíce 
podle  předchozí  věty  sčítají.  Ustanovení  věty  první neplatí, 
jde-li  o nároky  za dobu  přede dnem,  od něhož  podle věty první 
nárok na dávku zaniká nebo  jde-li o nárok na rodičovský příspěvek 
odsouzené  ženy  po  dobu,  po  kterou  pečuje  o  dítě na základě 
povolení,  které jí  bylo vydáno  na žádost,  aby ve výkonu trestu 
měla  u sebe  a starala  se o  své dítě  podle zvláštního právního 
předpisu.48b)  
------------------------------------------------------------------  
48a) Zákon  č. 256/2001  Sb., o  pohřebnictví a  o změně některých 
     zákonů.  
48b) § 67 zákona  č. 169/1999 Sb., o  výkonu trestu odnětí svobody 
     a o změně některých souvisejících zákonů.  
 
                            Díl druhý 
                     Přechod nároku na dávky 
 
                              § 55 
 
Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.   
 
                              § 56 
 
(1)  Zemřela-li oprávněná  osoba po  uplatnění nároku  na dávku, 
vstupují  do dalšího  řízení o  dávce a  nabývají nárok  na částky 
splatné do dne  smrti oprávněné osoby stejným dílem  osoby, k nimž 
bylo přihlíženo při stanovení rozhodného  příjmu podle § 7, jde-li 
o dávky  poskytované v  závislosti na  výši příjmu,  a v ostatních 
případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.  
 
(2) Byla-li  dávka přiznána před smrtí  oprávněné osoby, vyplatí 
se splatné  částky, které nebyly vyplaceny  do dne smrti oprávněné 
osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.  
 
(3)  Nároky  na  dávky  podle  tohoto  zákona  nejsou  předmětem 
dědictví.   
 
                            Díl třetí 
                          Výplata dávek 
 
                              § 57 
 
(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. 
b) bodu  2, § 36  písm. a) a  § 36 písm.  b) se vyplácejí měsíčně, 
a to  po uplynutí  kalendářního měsíce,  za který  náležely, a  to 
nejpozději  do konce  kalendářního měsíce  následujícího po  tomto 
měsíci. Nedosahuje-li  dávka částky 100 Kč  měsíčně, vyplácí se po 
uplynutí  kalendářního čtvrtletí,  za které  dávka náležela,  a to 
nejpozději  do konce  kalendářního měsíce  následujícího po  tomto 
kalendářním čtvrtletí. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se 
může dohodnout s příjemcem dávky,  že bude dávku, která nedosahuje 
částky 100  Kč měsíčně, vyplácet  za delší období,  než je uvedeno 
v předchozí  větě;  sjednané  delší  období  nesmí přesáhnout dobu 
jednoho roku  a dávka se  v takovém případě  vyplatí nejpozději do 
konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.  
 
(2) Dávky uvedené  v § 2 písm. b)  bodu 4, § 2 písm.  b) bodu 5, 
§ 36 písm.  c) a §  36 písm. d)  se vyplácejí nejpozději  do konce 
kalendářního  měsíce následujícího  po měsíci,  v němž  byla dávka 
přiznána.  
 
(3)  zrušen  
 
(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.   
 
                              § 58 
 
(1) Dávky  vyplácí  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností, 
který je příslušný k rozhodování o dávkách.  
 
(2) Dojde-li v době,  ve které je vyplácena dávka  uvedená v § 2 
písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, §  2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) 
a § 36  písm. b) ke  změně místa, kde  je oprávněná osoba  hlášena 
k trvalému   pobytu,  zastaví   obecní  úřad   obce  s  rozšířenou 
působností, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, 
výplatu  dávky,  a  to  nejpozději  do  konce  kalendářního měsíce 
následujícího  po  měsíci,  v  němž  se  o  změně  trvalého pobytu 
oprávněné osoby dozvěděl. Obecní úřad obce s rozšířenou působností 
uvedený v  předchozí větě předá  obecnímu úřadu obce  s rozšířenou 
působností příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby 
podklady,  na  jejichž  základě  byla  dávka  přiznána.  Příslušný 
obecní úřad obce s rozšířenou  působností vyplácí dávku od měsíční 
splátky  následující   po  měsíci,  v  němž   byla  výplata  dávky 
zastavena. 
 
(3)  Dávka  se  poukazuje  na  účet  příjemce  u  banky  v České 
republice nebo se vyplácí v  hotovosti. Oprávněná osoba je povinna 
v žádosti  uvést,  kterým  z  uvedených  způsobů  jí  má být dávka 
vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, 
je obecní úřad obce s  rozšířenou působností povinen provést změnu 
způsobu  výplaty  dávky  od  kalendářního  měsíce následujícího po 
měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.  
 
                              § 59 
 
(1) Příjemcem dávky je  oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby 
je příjemcem dávky  
a) zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené 
   v písmenech b) až d),  
b) jiná osoba, jíž byla nezletilá  oprávněná osoba svěřena do péče 
   na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy 
   uvedené v písmenech c) a d),  
c) osoba,   která  má   nezletilou  oprávněnou   osobu  v   přímém 
   zaopatření,  jde-li o  výplatu dávky  podle §  19 odst. 2, § 28 
   odst. 6 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),  
d) ústav (zařízení)  pro péči o děti  nebo mládež, je-li nezletilá 
   oprávněná  osoba  v  plném   přímém  zaopatření  tohoto  ústavu 
   (zařízení).  
 
(2) Obecní  úřad obce  s rozšířenou  působností namísto příjemců 
dávky  uvedených   v  odstavci  1   ustanoví  zvláštního  příjemce 
v případech, kdy by se  výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě 
nedosáhlo  účelu, kterému  má dávka  sloužit, nebo  kdyby tím byly 
poškozeny zájmy  osob, které je příjemce  dávky povinen vyživovat, 
anebo   nemůže-li  oprávněná   osoba  výplatu   přijímat.  Souhlas 
oprávněné osoby s ustanovením  zvláštního příjemce se vyžaduje jen 
v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.  
 
(3) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) 
a zvláštní  příjemce   jsou  povinni  dávku   použít  ve  prospěch 
oprávněné  osoby.  Zvláštní  příjemce  ustanovený oprávněné osobě, 
která  nemůže   výplatu  přijímat,  používá   dávku  podle  pokynů 
oprávněné osoby.  
 
 (4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn 
dávku  použít bez  souhlasu  oprávněné  osoby k  úhradě nedoplatku 
nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.  
 
(5) Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností může ustanovit 
zvláštním  příjemcem  jen  fyzickou  nebo  právnickou osobu, která 
s ustanovením souhlasí.  
 
                              § 60 
 
Dávky se do ciziny nevyplácejí.   
 
 
                           HLAVA DRUHÁ 
 
                            Díl první 
             Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, 
           příjemce dávky a osoby společně posuzované 
 
                              § 61 
 
(1)  Příjemce  dávky  je  povinen  písemně  ohlásit  příslušnému 
obecnímu úřadu obce  s rozšířenou působností do osmi  dnů změny ve 
skutečnostech  rozhodných pro  trvání nároku  na dávku,  její výši 
nebo výplatu.  
 
(2) Byl-li příjemce dávky  vyzván příslušným obecním úřadem obce 
s rozšířenou  působností   nebo  krajským  úřadem,   aby  osvědčil 
skutečnosti rozhodné  pro nárok na dávku,  její výši nebo výplatu, 
je povinen této  výzvě vyhovět, a to ve lhůtě  do osmi dnů ode dne 
doručení   výzvy,  neurčil-li   obecní  úřad   obce  s  rozšířenou 
působností nebo krajský úřad delší  lhůtu; neučiní-li tak v určené 
lhůtě, může  být výplata dávky zastavena,  dávka může být odejmuta 
nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl  ve výzvě na tento následek 
prokazatelně upozorněn.  
 
  (3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením 
o dávce  
a) osvědčit  skutečnosti rozhodné  pro nárok  na dávku,  její výši 
   nebo výplatu,  
b) písemně  ohlásit obecnímu  úřadu obce  s rozšířenou  působností 
   změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a),  
c) udělit písemný souhlas podle § 50.  
 
(4)  Osoba  společně  posuzovaná  je  povinna  splnit povinnosti 
uvedené v  odstavci 3 písm. a)  a c) na požádání  oprávněné osoby. 
Pokud osoba společně posuzovaná  odmítne splnit povinnosti uvedené 
v odstavci  3  písm.  a)  a  c),  je  okresní  úřad povinen vyzvat 
společně posuzovanou  osobu, aby tyto  povinnosti splnila do  osmi 
dnů ode dne vyzvání; obecní úřad obce s rozšířenou působností může 
s osobou  společně  posuzovanou  dohodnout  pro  splnění uvedených 
povinností dobu  delší než osm dnů.  Povinnost uloženou v odstavci 
3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů 
ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.  
 
(5) Je-li dávka nebo  její výše podmíněna nepříznivým zdravotním 
stavem  oprávněné  osoby  nebo  společně  posuzované  osoby,  jsou 
oprávněná  osoba  nebo  tato  společně  posuzovaná  osoba  povinny 
podrobit  se  vyšetření  zdravotního  stavu  nebo jinému odbornému 
vyšetření,  jsou-li příslušným  obecním úřadem  obce s  rozšířenou 
působností  nebo krajským  úřadem k  tomu vyzvány,  a to  ve lhůtě 
stanovené orgánem, který uvedenou  povinnost uložil. Výplata dávky 
může  být  zastavena,  nebo  dávka  může  být odejmuta jestliže se 
osoba, jejíž zdravotní stav  je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření 
zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky 
byl ve výzvě na tento následek upozorněn.  
 
(6) Obecní  úřad obce  s  rozšířenou  působností, který  o dávce 
rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo  krajský úřad mohou osobě společně 
posuzované  uložit  pokutu  až  do  výše  10  000  Kč  za porušení 
povinností  uvedených v  odstavcích 3  až 5.  Pokutu nelze uložit, 
jestliže osobě společně posuzované vznikla pro nesplnění uvedených 
povinností povinnost nahradit přeplatek na  dávce podle § 62 odst. 
2 a 3. Pro  vybírání a vymáhání přeplatku platí §  65 odst. 6 věta 
první obdobně.  
                              § 62 
 
(1)  Příjemce  dávky,  který  nesplnil  některou  jemu  uloženou 
povinnost  nebo  přijal  dávku   nebo  její  část,  ačkoliv  musel 
z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší 
částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena 
neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté 
vrátit.  Tato  lhůta  neplyne  po  dobu  řízení o odvolání, řízení 
o žalobě,  výkonu  rozhodnutí,  nebo  jsou-li  na úhradu přeplatku 
prováděny srážky z dávky.  
 
(2)  Jestliže  osoba  s  oprávněnou  osobou  společně posuzovaná 
způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, 
a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna 
jej nahradit.  
 
(3) Jestliže  oprávněná osoba i  osoba společně s  ní posuzovaná 
způsobily přeplatek  na dávce, odpovídají za  vrácení přeplatku na 
dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně 
posuzovaná  se  vzájemně  vypořádají  podle  míry  zavinění. Spory 
o vzájemném  vypořádání mezi  těmito osobami  rozhodují soudy.48c) 
Podle tohoto  ustanovení se postupuje,  nejde-li o případ  uvedený 
v § 63a odst. 2.  
 
(4) Nárok na vrácení dávky  poskytnuté neprávem nebo v nesprávné 
výši zaniká uplynutím  tří let ode dne, kdy  byla dávka vyplacena. 
Tříletá  lhůta neplyne  po dobu  řízení o  opravném prostředku, po 
dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu 
přeplatku  prováděny  srážky  z  dávky  nebo  příjmu nebo kdy jsou 
placeny  splátky na  základě dohody  o uznání  dluhu. Pro  vrácení 
poměrné  části  příspěvku  na  zakoupení  motorového vozidla platí 
lhůta uvedená v § 42 odst. 4.  
 
(5)   Povinnost  vrátit   přeplatek  nevzniká,   jestliže  tento 
přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.  
 
(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 
3 rozhoduje obecní úřad obce  s rozšířenou působností, který dávku 
vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být 
sráženy též  z běžně vyplácené  nebo později přiznané  dávky, a to 
i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké 
vznikl přeplatek; přitom platí  obdobně předpisy o výkonu soudních 
rozhodnutí srážkou ze mzdy.48d)  
------------------------------------------------------------------  
48c) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.  
48d) § 299 a 317 občanského soudního řádu.  
 
                            Díl druhý 
            Povinnosti státních orgánů a dalších osob 
 
                              § 63 
 
(1) Státní orgány, další právnické  osoby a fyzické osoby, vyjma 
příjemců  dávek,  oprávněných  osob  a  osob společně posuzovaných 
(§ 61),  osoby jsou  povinny na  výzvu příslušného  obecního úřadu 
obce  s rozšířenou  působností, který  o dávce  rozhoduje nebo  ji 
vyplácí,  na  výzvu  krajského  úřadu  nebo  na  požádání žadatele 
o dávku  a  osoby  společně  posuzované,  sdělit  bezplatně  údaje 
rozhodné podle  tohoto zákona pro  nárok na dávku,  její výši nebo 
výplatu;  jde-li  však  o  údaje  týkající  se  zdravotního  stavu 
vyžádané obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo krajským 
úřadem a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních 
výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19)  
 
(2) Jestliže státní  orgány a osoby  uvedené v odstavci  1 mohou 
sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její 
výši nebo  výplatu jen za  podmínky, že byly  pro sdělení takových 
údajů  zbaveny  mlčenlivosti,  má  se  za  to,  že jsou pro případ 
uvedených  údajů mlčenlivosti  zbaveny, jestliže  jim obecní  úřad 
obce  s rozšířenou  působností písemně  sdělil, že  osoba, jíž  se 
takové údaje týkají,  dala podle § 50 písemný  souhlas k tomu, aby 
státní orgány  a další právnické a  fyzické osoby sdělily obecnímu 
úřadu obce s rozšířenou působností uvedené údaje. 
O zjištěných  skutečnostech  vedoucích  k  zamezení  a  odstranění 
přeplatků   na   dávkách   státní   sociální   podpory   informuje 
Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušné okresní úřady.  
 
(3) Ministerstvo práce a  sociálních věcí vede informační systém 
o dávkách státní  sociální podpory a  jejich výši, o  poživatelích 
těchto dávek a  žadatelích o tyto dávky a  osobách s nimi společně 
posuzovaných. Údaje z tohoto  informačního systému sděluje obecním 
úřadům   obcí   s   rozšířenou   působností   a   krajským  úřadům 
v souvislosti s  řízením o dávkách  státní sociální podpory,  a to 
v rozsahu nezbytném pro provádění  státní sociální podpory. Státní 
orgány a  další právnické a fyzické  osoby jsou povinny poskytovat 
Ministerstvu práce  a sociálních věcí údaje  ze svých informačních 
systémů,  jedná-li se  o  údaje  nezbytné pro  vedení informačního 
systému  o dávkách  státní sociální  podpory, a  to způsobem  a ve 
lhůtách  určených Ministerstvem  práce a  sociálních věcí.  Obecní 
úřady obcí s rozšířenou působností  a krajské úřady jsou oprávněny 
zpracovávat  údaje  potřebné  pro  rozhodování  o  dávkách  státní 
sociální  podpory a  jejich výplatu  včetně osobních  údajů, a  to 
v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.  
 
(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění 
zákona  na  vlastní  náklady  aplikační  program  automatizovaného 
zpracování  údajů,  potřebný  pro  rozhodování  o  dávkách, jejich 
výplatu  a jejich  kontrolu  a  poskytuje tento  aplikační program 
obecním  úřadům obcí  s rozšířenou  působností a  krajským úřadům. 
Obecní  úřady obcí  s rozšířenou  působností a  krajské úřady jsou 
povinny při řízení  o dávkách, při jejich výplatě  a kontrole tyto 
aplikační programy používat.  
 
(5) Ministerstvo    vnitra    poskytuje    Ministerstvu    práce 
a sociálních   věcí,  krajskému   úřadu  a   obecnímu  úřadu  obce 
s rozšířenou   působností  pro   účely  státní   sociální  podpory 
z informačního systému evidence obyvatel19a) tyto údaje:  
a) jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,  
b) datum narození,  
c) pohlaví a jeho změnu,  
d) obec  a okres  narození; u  občana, který  se narodil v cizině, 
   pouze stát narození,  
e) rodné číslo,  
f) státní občanství,  
g) adresu  místa trvalého  pobytu včetně  předchozích adres  místa 
   trvalého pobytu,  
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě  datum zrušení údaje o místu 
   trvalého pobytu,  
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,  
j) zákaz pobytu a dobu jeho trvání,  
k) rodné číslo  otce, matky, popřípadě  jiného zákonného zástupce; 
   v případě, že jeden  z rodičů nemá rodné číslo,  uvede se datum 
   jeho narození,  
l) rodné  číslo  manžela  nebo  jméno  a  příjmení  manžela, je-li 
   manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,  
m) rodné číslo dítěte,  
n) datum, místo  a okres úmrtí;  u občana, který  zemřel v cizině, 
   pouze stát úmrtí,  
o) osvojení dítěte.  
 
(6) Informace uvedené v odstavci 5 poskytuje Ministerstvo vnitra 
v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.  
------------------------------------------------------------------  
19) § 2  odst.  4  zákona  ČNR   č.  550/1991  Sb.,  o  všeobecném 
    zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona 
    č. 59/1995 Sb.  
19a) § 3  odst.  2  zákona  č.  133/2000  Sb., o evidenci obyvatel 
     a rodných   číslech  a   o  změně   některých  zákonů  (zákon 
     o evidenci obyvatel).  
 
                              § 63a 
 
   
       Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob 
 
(1) Jestliže další  fyzická nebo právnická osoba (§  63 odst. 1) 
nepředložily na výzvu obecního  úřadu obce s rozšířenou působností 
nebo krajského úřadu údaje potřebné  pro nárok na dávku, její výši 
nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku 
toho vznikl přeplatek na dávce,  jsou další fyzické nebo právnické 
osoby povinny  jej nahradit. Ustanovení §  62 odst. 4 a  5 a odst. 
6 věta první platí zde obdobně.  
 
(2)  Jestliže   přeplatek  na  dávce   způsobily  osoby  uvedené 
v odstavci  1 a  osoby uvedené  v §  61, odpovídají obecnímu úřadu 
obce  s rozšířenou  působností, který  dávku vyplatil,  za vrácení 
přeplatku na  dávce společně a  nerozdílně. Ustanovení §  62 odst. 
3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.  
 
                              § 64 
 
(1) Zaměstnanci  Ministerstva  práce  a  sociálních  věcí, kraje 
zařazení  do  krajského  úřadu  a  obce  s  rozšířenou  působností 
zařazení  do obecního  úřadu jsou  povinni zachovávat  mlčenlivost 
o skutečnostech,  se  kterými  se  seznámili  při provádění státní 
sociální  podpory nebo  v přímé  souvislosti s  ním, pokud se dále 
nestanoví    jinak.   Tato   povinnost   trvá   i   po    skončení 
pracovněprávního  vztahu. Povinnosti  zachovávat mlčenlivost mohou 
být  zaměstnanci uvedených  orgánů  zproštěni  pouze tím,  v jehož 
zájmu  tuto  povinnost  mají,  a  to  písemně  s  uvedením rozsahu 
a účelu.  
 
(2) Údaje  týkající  se  oprávněných  osob  nebo příjemců dávky, 
státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které 
se orgány uvedené  v odstavci 1 při své  činnosti dozvědí, sdělují 
jiným subjektům,  jen stanoví-li tak zvláštní  zákon20) nebo tento 
zákon;  jinak  mohou  tyto  údaje  sdělit  jiným  subjektům jen se 
souhlasem  oprávněné osoby  nebo příjemce  dávky, státního  orgánu 
nebo jiných fyzických nebo právnických osob.  
 
(3) Orgány  uvedené   v  odstavci  1  jsou   povinny  na  žádost 
poskytovat  
a) orgánům  sociálního  zabezpečení49)   a  obecním  úřadům  údaje 
   potřebné  pro  rozhodování  o  dávkách  nemocenského pojištění, 
   důchodového pojištění a o  dalších sociálních dávkách a orgánům 
   sociálního  zabezpečení posuzujícím  zdravotní stav  podle §  9 
   odst. 2 písm.  a) a b) údaje o  nezaopatřenosti dítěte, obecním 
   úřadům a krajským úřadům  a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu 
   dětí   údaje   potřebné   pro   účely  sociálně-právní  ochrany 
   dětí,49a) obecním  úřadům a krajským úřadům  údaje potřebné pro 
   rozhodování o dávkách sociální péče,  
b) správcům daně z příjmů50) údaje  potřebné k vyměření a vymáhání 
   daní,  
c) zdravotním   pojišťovnám51)   údaje   potřebné   pro  stanovení 
   pojistného na veřejné zdravotní pojištění,  
d) úřadům   práce52)   údaje   potřebné   pro  nároky  vyplývající 
   z předpisů o zaměstnanosti,  
e) orgánům činným v trestním  řízení53) údaje potřebné pro trestní 
   řízení,  
f) soudům a  správním orgánům údaje  potřebné pro občanské  soudní 
   řízení a správní řízení,  
g) orgánům  oprávněným  podle  zvláštního  zákona54)  ke  kontrole 
   činností   orgánů  uvedených   v  odstavci   1  údaje  potřebné 
   k provádění této kontroly,  
h) Českému   statistickému   úřadu   údaje   potřebné  pro  vedení 
   statistických   registrů,  s   výjimkou  údajů   týkajících  se 
   jednotlivých osob.  
 
(4) Obecní  úřady obcí  s rozšířenou  působností a  krajský úřad 
jsou povinny  
a) Ministerstvu  práce  a  sociálních  věcí  poskytovat  informace 
   v případech   vyřizování   stížností   a   zobecněné  informace 
   a souhrnné údaje, s výjimkou  jmenných údajů, které obecní úřad 
   obce  s  rozšířenou  působností  nebo  orgán  kraje v přenesené 
   působnosti získá  při své činnosti; tím  není dotčena povinnost 
   podle § 63 odst. 3,  
b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona 
   ke  kontrole  činnosti  orgánů  provádějících  státní  sociální 
   podporu informace potřebné k provádění této kontroly.  
 
(5) Obecní  úřady  obcí  s  rozšířenou  působností  jsou povinny 
poskytovat  informace a  údaje uvedené  v odstavci  4 písm. a) též 
příslušnému krajskému úřadu.  
 
(6) Zobecněné  informace  a  souhrnné  údaje, které Ministerstvo 
práce a sociálních věcí a obecní úřad obce s rozšířenou působností 
získají  při  své  činnosti,  mohou  být  bez  uvedení konkrétních 
jmenných  údajů využívány  zaměstnanci těchto  orgánů při vědecké, 
publikační  a   pedagogické  činnosti  nebo   Ministerstvem  práce 
a sociálních  věcí,  krajský  úřad  pro  analytickou  a  koncepční 
činnost.  
 
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je příslušný 
k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické 
osoby,  která prokáže,  že má  vůči jiné  osobě podle pravomocného 
a vykonatelného  rozhodnutí splatnou  pohledávku, sdělit  písemně, 
zda  tato  jiná  osoba  je  poživatelem  dávky podle tohoto zákona 
a v jaké výši je tato dávka vyplácena.  
------------------------------------------------------------------  
20) Například §  128 občanského soudního řádu,  ve znění zákona č. 
    519/1991  Sb.,  a  §  8  trestního  řádu,  ve  znění zákona č. 
    178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.  
49) § 3  zákona  ČNR  č.  582/1991  Sb.,  o organizaci a provádění 
    sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.  
    Zákon  ČNR   č.  114/1988  Sb.,  o   působnosti  orgánů  České 
    socialistické  republiky  v  sociálním  zabezpečení,  ve znění 
    zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona 
    ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 
    9/1991  Sb.,  zákona  ČNR  č.  144/1991  Sb.,  zákona  ČNR  č. 
    582/1991 Sb.,  zákona č. 84/1993 Sb.,  zákona č. 307/1993 Sb., 
    nálezu Ústavního  soudu ČR č. 72/1995  Sb., zákona č. 118/1995 
    Sb. a zákona č. 238/1995 Sb.  
49a) Zákon  č. 359/1999  Sb., o  sociálně-právní ochraně  dětí, ve 
     znění pozdějších předpisů.  
50) § 1  zákona  ČNR  č.   531/1990  Sb.,  o  územních  finančních 
    orgánech, ve znění zákona č.  325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 
    Sb.  
51) § 1  zákona  ČNR  č.   551/1991  Sb.,  o  Všeobecné  zdravotní 
    pojišťovně České republiky.  
    Zákon   ČNR  č.   280/1992  Sb.,   o  resortních,   oborových, 
    podnikových  a  dalších  zdravotních  pojišťovnách,  ve  znění 
    zákona ČNR č.  10/1993 Sb., zákona ČNR č.  15/1993 Sb., zákona 
    č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.  
52) § 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.  
53) § 12  zákona č.  141/1961 Sb.,  o trestním  řízení soudním, ve 
    znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 
    292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.  
54) § 3 zákona  č. 166/1993 Sb., o  Nejvyšším kontrolním úřadu, ve 
    znění zákona  č. 117/1994 Sb., zákona  č. 224/1994 Sb., zákona 
    č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.  
 
                            Díl třetí 
 
                              § 65 
 
                        Kontrolní činnost 
 
(1) Krajský  úřad a  obecní úřad  obce s  rozšířenou působností, 
který  o dávce  rozhoduje nebo  ji vyplácí,  mají právo přezkoumat 
správnost a úplnost podkladů  předložených právnickými a fyzickými 
osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. 
Právo přezkoumat správnost a úplnost  podkladů podle věty první se 
nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.  
 
(2) Zaměstnanci  státních  orgánů  uvedených  v  odstavci 1 větě 
první  pověření  provedením  kontroly  mají  oprávnění kontrolovat 
u právnických  nebo  fyzických  osob  plnění  povinností uložených 
v § 63;  za tím účelem  jsou právnické nebo  fyzické osoby uvedené 
v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat 
uvedeným zaměstnancům  potřebnou součinnost. Jde-li  o banky, týká 
se oprávnění  kontrolovat podle věty  první jen povinností,  které 
banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro 
nárok nebo výši dávky zjišťují.  
 
(3) Zaměstnancům  právnických  nebo   fyzických  osob  uvedených 
v § 63,   kteří    nesplní   nebo   poruší    povinnosti   uložené 
v odstavci 2,   může   zaměstnanec   státního   orgánu   uvedeného 
v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu 
až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit 
ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.  
 
(4) Za  porušení  povinností  uvedených  v  §  63 jsou příslušný 
krajský úřad a příslušný obecní  úřad obce s rozšířenou působností 
oprávněny  uložit  právnické  nebo  fyzické  osobě  uvedené v § 63 
pokutu až do výše 250 000  Kč a při opětovném porušení povinností, 
za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu 
až do částky 500 000 Kč.  
 
(5) Pokutu podle odstavce 4 lze  uložit do jednoho roku ode dne, 
kdy  se příslušný  krajský úřad  nebo příslušný  obecní úřad  obce 
s rozšířenou   působností   dozvěděly   o   porušení   povinností, 
nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.  
 
(6) Pokuty uložené  podle tohoto zákona  vybírá a vymáhá  orgán, 
který pokutu uložil. Výnosy  z pokut uložených příslušným krajským 
úřadem  jsou  příjmem  rozpočtu  kraje,  výnosy  z pokut uložených 
příslušným  obecním  úřadem  obce  s  rozšířenou  působností  jsou 
příjmem obce, která pokutu uložila.  
 
                           HLAVA TŘETÍ 
                       ORGANIZACE A ŘÍZENÍ 
 
                            Díl první 
 
                              § 66 
 
                  Orgány rozhodující o dávkách 
 
(1) O   dávkách  rozhodují   obecní  úřady   obcí  s  rozšířenou 
působností.  
 
(2)  Místní   příslušnost  obecního  úřadu   obce  s  rozšířenou 
působností  se  řídí  místem,   kde  je  oprávněná  osoba  hlášena 
k trvalému  pobytu podle  zvláštních předpisů,  pokud tento  zákon 
nestanoví jinak (§ 3).  
 
                            Díl druhý 
 
                              § 67 
 
                         Zahájení řízení 
 
(1)  Řízení  o  přiznání  dávky  se  zahajuje na základě písemné 
žádosti  oprávněné osoby  podané příslušnému  obecnímu úřadu  obce 
s rozšířenou  působností  na  tiskopisu  předepsaném Ministerstvem 
práce a sociálních věcí.  
 
(2) Řízení o  změně výše již přiznané dávky  nebo o jejím odnětí 
nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby 
nebo z moci úřední obecním úřadem obce s rozšířenou působností.  
 
(3) Pokud  není oprávněná  osoba způsobilá  k právním úkonům,55) 
jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. 
Je-li  nezletilá  oprávněná  osoba  svěřena  na základě rozhodnutí 
příslušného  orgánu  do  péče  jiné  osoby,  zastupuje ji v řízení 
o dávkách namísto  zákonného zástupce tato  osoba. Je-li nezletilá 
oprávněná osoba  v plném přímém  zaopatření ústavu (zařízení)  pro 
péči o děti  nebo mládež, zastupuje tuto osobu  v řízení o dávkách 
tento  ústav  (zařízení)  v  případě,  že  zákonný zástupce (osoba 
uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců 
ode  dne, kdy  mu byla  zaslána písemná  výzva obecního úřadu obce 
s rozšířenou působností, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, 
nebo  v případě,  kdy pobyt  zákonného zástupce  (osoby uvedené ve 
větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, 
má právo jednat v řízení o  tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 
let a může mu být tato dávka vyplácena.  
------------------------------------------------------------------  
55) § 26 a násl. občanského zákoníku.  
 
                              § 68 
 
                       Náležitosti žádosti 
 
(1) Žádost o dávku musí obsahovat  
a) jméno, příjmení,  místo trvalého pobytu,  k němuž jsou  hlášeny 
   oprávněná  osoba a  osoby s  ní společně  posuzované podle § 7, 
   a rodná čísla těchto osob,  
b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle 
   § 50,  
c) určení,  jakým  způsobem  má  být  dávka  vyplácena,  popřípadě 
   vyplacena (§ 58 odst. 2),  
d) doklad  o   výši  příjmu  oprávněné  osoby   a  společně  s  ní 
   posuzovaných osob (§  5) v rozhodném období (§  6) v případech, 
   kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,  
e) potvrzení  o  skutečnostech  uvedených  v  §  30  odst.  4 a 5, 
   o příjmech  uvedených  v  §  32  odst.  2, popřípadě o návštěvě 
   dítěte v  jeslích, mateřské škole nebo  jiném zařízení uvedeném 
   v § 30 odst. 7, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,  
f) skutečnosti  prokazující  nezaopatřenost  dítěte,  je-li to pro 
   nárok na dávku nebo její výši potřebné,  
g) potvrzení  o  místě  sídla  školy  nebo  její  součásti, jde-li 
   o nárok na  příspěvek na dopravu,  je-li to pro  nárok na dávku 
   nebo její výši potřebné,  
h) doklad o tom, že byt je  užíván na základě nájemní smlouvy nebo 
   na   základě  vlastnictví   k  nemovitosti,   jde-li  o  žádost 
   o příspěvek na bydlení,  
i) potvrzení o době trvání služby,  jde-li o nárok na zaopatřovací 
   příspěvek,  
j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky 
   na  dávky   uvedené  v  § 36,  nebo   rozhodnutí  o  ustanovení 
   poručníkem, popřípadě rozhodnutí  příslušného orgánu o dočasném 
   svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, 
   jde-li o nároky podle § 43.  
 
(2) Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se  zjišťuje rozhodný 
příjem, kalendářní  rok, považuje se  za doklad, kterým  se příjmy 
prokazují,  
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené  
  1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) , d) a h),  
  2. v §  5  odst.  1  písm.  a)  č.  3,  pokud   nejsou   zdaněny 
     zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,  
  3. v § 5  odst. 1 písm. b),  jedná-li se o příjmy  uvedené v § 4 
     odst.  1  písm.  k),  m),  o  až  r)  a  v  § 6 odst. 9 písm. 
     k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,  
  4. v § 5  odst. 1 písm. e),  pokud jsou předmětem daně  z příjmů 
     podle  zákona o  daních z  příjmů a  nejsou zdaněny  zvláštní 
     sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,  
  5. v §  5  odst.  1  písm.  e),  pokud  se  neprokazují způsobem 
     uvedeným  v  č.  4,  jedná-li  se  o  příjmy  obdobné příjmům 
     uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,  
b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.  
 
(3) Je-li  rozhodným  obdobím,  za  které  se  zjišťuje rozhodný 
příjem,  kalendářní čtvrtletí,  považují se  za doklad,  kterým se 
příjmy prokazují,  
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené  
  1. v §  5 odst.  1 písm.  a) č.  1, písm.  c), d)  a h) a příjmy 
     uvedené v § 5 odst. 1  písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené 
     v § 4 odst.  1 písm. k), m), o)  až r) a v §  6 odst. 9 písm. 
     k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,  
  2. v § 5 odst. 1 písm. e),  jedná-li se o příjmy obdobné příjmům 
     uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,  
b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.  
 
(4) Pokud  jsou některé  z příjmů  prokazovány způsobem uvedeným 
v odstavci  2  písm.  b)  a  v  odstavci  3  písm.  b), může orgán 
rozhodující  o dávce  v  případě  pochybností požádat  o potvrzení 
o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.  
 
(5) Potvrzení  o  přípravě  na  budoucí  povolání  pro prokázání 
nezaopatřenosti dítěte  [odstavec 1 písm. f)]  a potvrzení o sídle 
školy  nebo její  součásti [odstavec  1 písm.  g)] se  předkládají 
každoročně  vždy  nejpozději  do  30.  září,  pokud v jednotlivých 
případech obecní  úřad obce s  rozšířenou působností neumožní,  že 
lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.  
 
(6) Veškerá  písemná podání  v řízení  o dávkách  se předkládají 
v češtině; listinné  doklady v jiných  jazycích musí být  opatřeny 
úředním překladem  do češtiny, pokud  orgán o dávkách  rozhodující 
v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.  
 
(7) Lze-li skutečnosti uvedené v  odstavci 1 ověřit z rozhodnutí 
příslušných  orgánů21)  nebo  z   jiných  dokladů,  nevyžaduje  se 
přiložení potvrzení.  
------------------------------------------------------------------  
21) Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci 
    a provádění  sociálního zabezpečení,  ve znění  zákona ČNR  č. 
    590/1992 Sb.,  a § 12  odst. 2 písm.  b) zákona ČNR  č. 9/1991 
    Sb., o  zaměstnanosti a působnosti  orgánů České republiky  na 
    úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.   
 
                              § 68a 
 
   
                       Důkazní prostředky 
 
V  řízení o  dávkách podle   tohoto zákona  lze použít  k důkazu 
záznamy  na  technických   nosičích  dat,  mikrografické  záznamy, 
tištěné  produkty optického  archivačního systému  a tištěné  nebo 
fotografické  produkty  jiné  výpočetní  techniky  místo originálu 
listiny,  podle jehož  obsahu byly  pořízeny, pokud  z povahy věci 
nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis 
listiny.  
 
                              § 68b 
 
   
                       Podání a jiné úkony 
 
Je-li podle  tohoto zákona pro  podání nebo jiný  úkon předepsán 
tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit  
a) se  souhlasem  orgánu  příslušného  v  řízení  o dávkách též na 
   počítačové sestavě,  která má údaje,  obsah i uspořádání  údajů 
   shodné s předepsaným tiskopisem,  
b) v elektronické podobě a  elektronicky podepsat podle zvláštního 
   právního  předpisu,21a) pokud  Ministerstvo práce  a sociálních 
   věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.  
------------------------------------------------------------------  
21a) Zákon  č. 227/2000  Sb., o  elektronickém podpisu  a o  změně 
     některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).  
 
                              § 68c 
 
   
                        Účastníci řízení 
 
V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení  
a) oprávněná osoba,  
b) příjemce dávky (§ 59),  
c) osoba  společně s  oprávněnou osobou  posuzovaná, další fyzická 
   nebo  právnická osoba,  jde-li o  řízení o  přeplatku na  dávce 
   podle § 62 a 63a,  
d) fyzická nebo právnická osoba,  jde-li o rozhodnutí o ustanovení 
   zvláštního příjemce podle § 59.  
 
                              § 69 
 
                       Vydávání rozhodnutí 
 
(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že  
a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,  
b) dávka byla odejmuta,  
c) výplata dávky byla zastavena,  nejde-li o případ uvedený v § 51 
   odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2,  
d) jde o přeplatek na dávce,  
e) přichází  v   úvahu  více  oprávněných   a  obecní  úřad   obce 
   s rozšířenou  působností rozhoduje  o tom,  komu se  bude dávka 
   vyplácet,  bude-li okresní  úřad rozhodovat  podle §  7 odst. 7 
   nebo o zvláštním příjemci podle 
   § 59,  
f) se  rozhoduje o  prominutí podmínky  trvalého pobytu  podle § 3 
   odst. 3.  
 
(2) Proti rozhodnutí o  prominutí podmínky trvalého pobytu podle 
§ 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací 
řízení.  
 
                              § 70 
 
(1) Rozhoduje-li  obecní  úřad   obce  s  rozšířenou  působností 
o dávce  v  případech,  kdy  se  nevydává  rozhodnutí,  je povinen 
žadateli  doručit písemné  oznámení o  dávce a  její výši. Písemné 
oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 
1 věty třetí  a odst. 2 věty  čtvrté. Písemné oznámení o  dávce se 
nedoručuje do vlastních rukou.  
 
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci  1 lze uplatnit do 30 dnů 
ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne 
výplaty dávky po jejím přiznání námitky.  
 
(3)  Námitky se  podávají písemně  u příslušného  obecního úřadu 
obce  s rozšířenou  působností, který  dávku přiznal.  Obecní úřad 
obce  s rozšířenou  působností vydá  do  30  dnů ode  dne, kdy  mu 
námitky došly, rozhodnutí o dávce.  
 
                              § 71 
 
                            Odvolání 
 
O  odvolání proti  rozhodnutí obecního  úřadu obce  s rozšířenou 
působností  rozhoduje  krajský  úřad.  Včas  podané  odvolání nemá 
odkladný účinek.  
 
                              § 72 
 
                         Náklady řízení 
 
Obecní   úřad  obce   s  rozšířenou   působností,  krajský  úřad 
a Ministerstvo  práce a  sociálních věcí  nemají nárok  na náhradu 
nákladů vzniklých v řízení o dávkách.  
 
                              § 73 
 
V  řízení  podle  tohoto  zákona  se  postupuje  podle  obecných 
předpisů o  správním řízení,22) pokud se  v tomto zákoně nestanoví 
jinak.  
------------------------------------------------------------------  
22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).   
 
                              § 73a 
 
   
                         Soudní přezkum 
 
Ze  soudního přezkumu  jsou vyloučena  rozhodnutí o prominutí 
podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.  
 
                              § 73b 
 
Působnost stanovená krajskému úřadu  nebo obecnímu úřadu obce 
s rozšířenou působností  podle tohoto zákona  je výkonem přenesené 
působnosti.  
 
                            ČÁST PÁTÁ 
                      PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 
 
                       Základní ustanovení 
 
                              § 74 
 
(1) Pro nároky na  
a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,23)  
b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,24)  
c) příspěvek  na  úhradu  potřeb  dítěte  a  odměnu pěstouna podle 
   zákona o pěstounské péči,25)  
d) podporu   při  narození   dítěte  a   pohřebné  podle  předpisů 
   o nemocenském   pojištění,26)   zákona    o   nemocenské   péči 
   v ozbrojených silách27) a zákona o sociálním zabezpečení,24)  
které  vznikly  před  1.  říjnem  1995,  jde-li  o  nároky uvedené 
v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky 
uvedené v  písmenech b) a  c), a které  nebyly před uvedeným  dnem 
přiznány  nebo   nebylo  do  uvedeného   dne  o  nich   pravomocně 
rozhodnuto, a  pro odnětí nebo  změnu výše dávek  za dobu před  1. 
říjnem 1995,  jde-li o nároky podle  písmen a) a d),  nebo před 1. 
listopadem  1995, jde-li  o nároky  uvedené v  písmenech b)  a c), 
platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.  
 
(2) Pro nároky na  
a) přídavky  na  děti  podle  předpisů  o nemocenském pojištění26) 
   a výchovné  podle  zákona  o   nemocenské  péči  v  ozbrojených 
   silách,27)  
b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24)  
c) příplatek k  přídavkům na děti  a výchovnému na  dítě, které je 
   dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči 
   nebo   mimořádnou   péči   zvlášť   náročnou,   podle  předpisů 
   o nemocenském   pojištění26)   a   zákona   o  nemocenské  péči 
   v ozbrojených silách,27)  
d) příplatek  k  výchovnému  na  dítě,  které  je dlouhodobě těžce 
   zdravotně postižené a vyžaduje  mimořádnou péči nebo mimořádnou 
   péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,24)  
e) státní   vyrovnávací   příspěvek   podle   zákonného   opatření 
   Předsednictva  Federálního shromáždění  o státním  vyrovnávacím 
   příspěvku,28)  
f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,29)  
g) příspěvek na  úhradu za užívání  bytu podle zákona  o sociálním 
   zabezpečení,24)  
které  vznikly  před  1.  lednem  1996,  jde-li  o  nároky uvedené 
v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky 
uvedené v písmenech b), d), e)  a g), a které nebyly před uvedeným 
dnem  přiznány  nebo  nebylo  do  uvedeného  dne o nich pravomocně 
rozhodnuto, a  pro odnětí nebo  změnu výše dávek  za dobu před  1. 
lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo 
před  1.  únorem  1996,  jde-li   o  nároky  uvedené  v  písmenech 
b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996.  
 
(3) Nároky  na dávky  uvedené v   odstavcích 1  a 2,  pokud byly 
uplatněny před  
a) 1. říjnem  1995, jde-li o dávky  uvedené v odstavci 1  písm. a) 
   a d),  
b) 1. listopadem 1995,  jde-li o dávky uvedené v  odstavci 1 písm. 
   b) a c),  
c) 1.  lednem 1996,  jde-li o   dávky uvedené  v odstavci  2 písm. 
   a), c) a f),  
d) 1.  únorem 1996,  jde-li o   dávky uvedené  v odstavci  2 písm. 
   b), d), e) a g),  
přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo 
fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách 
podle  předpisů  platných  před  1.  říjnem  1995,  jde-li o dávky 
uvedené v  písmenech a) a  b), a podle  předpisů platných před  1. 
lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).  
 
(4) Při  úhradě  nákladů  za  dávky  uvedené  v  odstavci  1  se 
postupuje podle  předpisů platných před  1. říjnem 1995,  a jde-li 
o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle 
předpisů platných před 1. lednem 1996.  
------------------------------------------------------------------  
23) Zákon  č.  382/1990  Sb.,  o  rodičovském  příspěvku, ve znění 
    zákona č. 117/1992 Sb.  
24) Zákon  č.  100/1988  Sb.,  o  sociálním  zabezpečení, ve znění 
    zákona  č. 110/1990  Sb., zákona  č. 180/1990  Sb., zákona  č. 
    1/1991  Sb., zákona  č. 46/1991  Sb., zákona  č. 306/1991 Sb., 
    zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR 
    č.  582/1991  Sb.,  zákona  č.  235/1992  Sb.,  zákona  ČNR č. 
    589/1992  Sb., zákona  ČNR č.  37/1993 Sb.,  zákona č. 84/1993 
    Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 
    307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.  
25) Zákon č. 50/1973  Sb., ve znění zákona č.  58/1984 Sb., zákona 
    č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.  
26) Zákon  č.  88/1968  Sb.,   o  prodloužení  mateřské  dovolené, 
    o dávkách v  mateřství a o  přídavcích na děti  z nemocenského 
    pojištění, ve  znění zákona č. 99/1972  Sb., zákona č. 73/1982 
    Sb., zákona č. 57/1984 Sb.,  zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 
    51/1987 Sb.,  zákona č. 103/1988 Sb.,  zákona č. 180/1990 Sb., 
    zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR 
    č.  37/1993 Sb.,  zákona č.  266/1993 Sb.,  zákona č. 308/1993 
    Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.  
    Vyhláška Ústřední  rady odborů č. 165/1979  Sb., o nemocenském 
    pojištění   některých   pracovníků   a   o  poskytování  dávek 
    nemocenského  pojištění  občanům  ve  zvláštních případech, ve 
    znění  vyhlášky  č.  155/1983  Sb.,  vyhlášky  č. 79/1984 Sb., 
    vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 
    148/1988 Sb.,  vyhlášky č. 123/1990 Sb.,  vyhlášky č. 263/1990 
    Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb.,  zákona č. 306/1991 Sb., zákona 
    ČNR č. 582/1991  Sb., zákona ČNR č. 590/1992  Sb., vyhlášky č. 
    30/1993 Sb.,  zákona ČNR č. 37/1993  Sb., vyhlášky č. 312/1993 
    Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.  
    Vyhláška  Ústřední  rady  odborů  a  Státního úřadu sociálního 
    zabezpečení   č.  141/1958   Ú.l.,  o   nemocenském  pojištění 
    a důchodovém  zabezpečení  odsouzených,  ve  znění vyhlášky č. 
    102/1964 Sb.,  vyhlášky č. 143/1965  Sb., vyhlášky č.  95/1968 
    Sb.,  vyhlášky  č.  155/1983  Sb.,  vyhlášky  č. 263/1990 Sb., 
    zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.  
27) Zákon č. 32/1957 Sb., o  nemocenské péči v ozbrojených silách, 
    ve  znění  zákona  č.  58/1964  Sb.,  zákona  č.  87/1968 Sb., 
    zákonného  opatření Předsednictva  Federálního shromáždění  č. 
    8/1982 Sb.,  zákona č. 109/1984  Sb., zákona č.  180/1990 Sb., 
    zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona  č. 308/1993 Sb. a zákona č. 
    182/1994 Sb.  
28) Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 
    206/1990  Sb.,  o  státním  vyrovnávacím  příspěvku,  ve znění 
    zákona č. 245/1991 Sb., zákona  č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 
    10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. 
    a zákona č. 183/1994 Sb.  
29) Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona 
    č. 109/1995 Sb.   
 
                              § 75 
 
(1) Dávky  uvedené v  § 74  odst.  1  písm. a)  a d)  se vyplatí 
naposledy za měsíc  září 1995. Dávky uvedené v §  74 odst. 1 písm. 
b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995.  
 
(2) Dávky  uvedené v  § 74  odst.  2  písm. a)  a c)  se vyplatí 
naposledy za  měsíc prosinec 1995.  Dávky uvedené v  § 74 odst.  2 
písm. b),  d), e) a g)  se vyplatí naposledy za  měsíc leden 1996. 
Příspěvek na  nájemné uvedený v §  74 odst. 2 písm.  f) se vyplatí 
naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995.  
 
(3) Výplatu  dávek podle  odstavců 1  a 2  provede státní orgán, 
právnická  nebo  fyzická  osoba,  který  o  nich  rozhodl  nebo je 
přiznal.   
 
                              § 76 
 
Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím  
a) 30.  září 1995,  jde-li o  dávky uvedené  v §  74 odst. 1 písm. 
   a) a d),  
b) 31. října 1995, jde-li o dávky uvedené  v § 74 odst. 1 písm. b) 
   a c),  
c) 31. prosince 1995, jde-li o dávky  uvedené v § 74 odst. 2 písm. 
   a), c) a f),  
d) 31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), 
   d), e) a g).   
 
                              § 77 
 
(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené  
a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,  
b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,  
c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,  
d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,  
je  příslušný  k  rozhodování  o  nich  na základě písemné žádosti 
okresní  úřad   podle  místa,  kde  je   oprávněná  osoba  hlášena 
k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).  
 
(2) Nárok na  dávku uvedenou v  § 74 odst.  2 písm. e)  nelze za 
dobu  před 1.  únorem 1996  přiznat, nebyl-li  nárok na tuto dávku 
uplatněn před uvedeným dnem.  
 
(3) Dávky  podle  odstavce  1  vyplatí  okresní  úřad,  který je 
příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené 
v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory.  
 
(4) Pro  řízení o  dávkách podle  odstavce 1  platí §  69 až  73 
obdobně.   
 
                              § 78 
 
Vznikne-li  nárok  na  dávky   podle  tohoto  zákona  dnem  jeho 
účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.   
 
                              § 79 
 
       Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte 
 
(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 
1. listopadu 1995 vyplácejí k  přídavkům na děti nebo k výchovnému 
příplatek na  dítě, které je dlouhodobě  těžce zdravotně postižené 
a vyžaduje mimořádnou  péči nebo mimořádnou  péči zvlášť náročnou, 
uvedený  v  §  74  odst.  2  písm.  c)  a  d), jsou povinny do 10. 
listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala 
posudek, na  jehož podkladě byl  uvedený příplatek k  přídavkům na 
děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit  jméno, adresu a rodné číslo 
tohoto   dítěte  a   opis  dokladu   uvedené  zdravotní  postižení 
prokazující.  
 
(2) Okresní  správa  sociálního   zabezpečení  může  na  základě 
uvedeného sdělení  posoudit,30) zda dítě  uvedené v odstavci  1 je 
dítě  dlouhodobě   těžce  zdravotně  postižené,   dítě  dlouhodobě 
zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).  
------------------------------------------------------------------  
30) § 8  zákona   ČNR  č.  582/1991  Sb.,   ve  znění  zákona  ČNR 
    č. 590/1992   Sb.,   zákona   č.   307/1993   Sb.   a   zákona 
    č. 241/1994 Sb.   
 
   
                           ČÁST ŠESTÁ 
           PROVÁDĚNÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V OBDOBÍ 
               OD 1. LEDNA 2003 DO 31. BŘEZNA 2004 
 
                              § 79a 
 
(1)  Obecní   úřady  obcí  s   rozšířenou  působností  zajišťují 
provádění státní sociální podpory podle  tohoto zákona od 1. dubna 
2004, s výjimkou orgánů hlavního města Prahy, které tuto působnost 
vykonávají od 1. ledna 2003.  
 
(2)  Provádění  státní  sociální  podpory  podle  tohoto  zákona 
zajišťují  v období  od 1.  ledna 2003  do 31.  března 2004 obecní 
úřady těchto obcí: Benešov,  Beroun, Blansko, Blovice, Brandýs nad 
Labem-Stará  Boleslav,  Brno,  Bruntál,  Břeclav, Černošice, Česká 
Lípa,   České   Budějovice,   Český   Krumlov,  Děčín,  Domažlice, 
Frýdek-Místek,  Havlíčkův  Brod,  Hodonín,  Hradec  Králové, Cheb, 
Chomutov,  Chrudim, Jablonec  nad Nisou,  Jeseník, Jičín, Jihlava, 
Jindřichův Hradec, Karlovy Vary,  Karviná, Kladno, Klatovy, Kolín, 
Kroměříž,  Kutná Hora,  Liberec, Litoměřice,  Louny, Mělník, Mladá 
Boleslav,  Most,  Náchod,  Nový  Jičín,  Nymburk, Nýřany, Olomouc, 
Opava,  Ostrava, Pardubice,  Pelhřimov, Písek,  Plzeň, Prachatice, 
Prostějov,  Přerov,  Příbram,   Rakovník,  Rokycany,  Rychnov  nad 
Kněžnou, Semily, Sokolov, Strakonice, Svitavy, Šlapanice, Šumperk, 
Tábor,  Tachov, Teplice,  Trutnov, Třebíč,  Uherské Hradiště, Ústí 
nad Labem, Ústí nad Orlicí, Vsetín, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad 
Sázavou.  
 
(3) Správní  obvody obcí uvedených  v odstavci 2  jsou pro účely 
výkonu státní  správy na úseku  státní sociální podpory  shodné se 
správními obvody  okresních úřadů podle  předpisů platných ke  dni 
31. prosince 2002, které měly sídlo  v těchto obcích k tomuto dni. 
Obce Černošice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav zřídí pracoviště 
obecního úřadu v hlavním městě Praze; správní obvod obce Černošice 
se  shoduje  se  správním   obvodem  okresního  úřadu  Praha-západ 
a správní obvod  obce Brandýs nad Labem-Stará  Boleslav se shoduje 
se  správním obvodem  okresního úřadu  Praha-východ podle předpisů 
platných  ke dni  31. prosince  2002. Obce  Nýřany a Blovice zřídí 
pracoviště obecního  úřadu v Plzni;  správní obvod obce  Nýřany se 
shoduje se správním obvodem  okresního úřadu Plzeň-sever a správní 
obvod obce Blovice se shoduje  se správním obvodem okresního úřadu 
Plzeň-jih podle  předpisů platných ke dni  31. prosince 2002. Obec 
Šlapanice zřídí  pracoviště obecního úřadu  v Brně; správní  obvod 
obce  Šlapanice se  shoduje  se  správním obvodem  okresního úřadu 
Brno-venkov podle předpisů platných ke dni 31. prosince 2002.  
 
(4)  Oprávnění, působnost  a povinnosti  náležející podle tohoto 
zákona  obecním  úřadům  obcí  s  rozšířenou  působností  přísluší 
v období  od  1.  ledna  2003  do  31.  března 2004 obecním úřadům 
uvedeným v odstavci 2.  
 
(5) Práva a povinnosti žadatelů o dávky státní sociální podpory, 
oprávněných   osob,   příjemců   dávek   státní  sociální  podpory 
a společně posuzovaných  osob, které přísluší  podle tohoto zákona 
vůči  obecním  úřadům  obcí   s  rozšířenou  působností,  přísluší 
v období od 1.  ledna 2003 do 31. března  2004 vůči obecním úřadům 
uvedeným v odstavci 2.  
 
(6)  Povinnosti   státních  orgánů,  dalších   právnických  osob 
a fyzických osob vůči obecnímu  úřadu obce s rozšířenou působností 
podle  § 63  přísluší v  období od  1. ledna  2003 do 31. prosince 
2004 vůči obecním úřadům uvedeným v odstavci 2.  
 
(7)  Oprávnění náležející  podle tohoto  zákona krajskému  úřadu 
a Ministerstvu práce  a sociálních věcí  zůstávají v období  od 1. 
ledna 2003 do 31. března 2004 nedotčena.  
 
(8) Působnost stanovená obecním úřadům uvedeným v odstavci 2 pro 
období od  1. ledna 2003 do  31. března 2004 je  výkonem přenesené 
působnosti.  
 
(9) Nestanoví-li  se v odstavcích 2  a 3 jinak, platí  pro výkon 
přenesené    působnosti   obecné    předpisy   upravující   obecní 
zřízení.30a)  
------------------------------------------------------------------  
30a) Zákon č.  128/2000 Sb., o  obcích (obecní zřízení),  ve znění 
     pozdějších předpisů.  
 
                              § 79b 
 
(1)  Práva a  povinnosti z  pracovněprávních vztahů  zaměstnanců 
obcí uvedených v § 79a odst.  2 zařazených k výkonu práce na úseku 
státní  sociální  podpory  přecházejí  od  1.  dubna  2004 na obce 
s rozšířenou působností, pokud činnost těchto zaměstnanců přechází 
do působnosti těchto obcí.  
 
(2)  Obec uvedená  v §  79a odst.  2 se  dohodne se zaměstnancem 
a obcemi  s rozšířenou  působností, na  kterou z  těchto obcí jeho 
práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejdou. Obec uvedená 
v §  79  odst.  2  na  základě  uvedené  dohody provede delimitaci 
příslušných  zaměstnanců této  obce na  určenou obec  s rozšířenou 
působností.  
 
(3) Movité  věci ve vlastnictví  obce uvedené v  § 79a odst.  2, 
které jsou  potřebné k výkonu činností  přecházejících od 1. dubna 
2004 do  působnosti obcí s rozšířenou  působností, přecházejí dnem 
1. dubna 2004  do vlastnictví té obce, na  kterou přecházejí práva 
a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1.  
 
(4)  Správní  řízení  zahájená  obecním  úřadem  obcí  uvedených 
v § 79a odst.  2 přede dnem 1.  dubna 2004, která před  tímto dnem 
nebyla pravomocně ukončena, dokončí obecní úřady obcí s rozšířenou 
působností.  
 
(5)  Výkony rozhodnutí  zahájené obecními  úřady obcí  uvedených 
v § 79a odst.  2 a výkony rozhodnutí, které  bude možné zahájit až 
po  1.  dubnu  2004,  provedou  obecní  úřady  obcí  s  rozšířenou 
působností.  
 
(6)  Pro provedení  spisové rozluky  v souvislosti  s převedením 
činností  v oblasti  státní sociální  podpory od  1. dubna 2004 na 
obecní  úřady obcí  s rozšířenou  působností se  použijí přiměřeně 
předpisy pro  provádění spisové rozluky v  souvislosti s ukončením 
činnosti okresních úřadů.  
 
   
                           ČÁST SEDMÁ 
                      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 
 
                              § 80 
 
                      Zrušovací ustanovení 
 
Zrušují se:  
 1. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče 
    o děti, ve  znění zákona č.  99/1972 Sb. a  zákona č. 180/1990 
    Sb.  
 2. Zákonné  opatření Předsednictva  Federálního shromáždění České 
    a Slovenské Federativní  Republiky č. 206/1990  Sb., o státním 
    vyrovnávacím  příspěvku,  ve  znění  zákona  č.  245/1991 Sb., 
    zákona č.  578/1991 Sb., zákona České  národní rady č. 10/1993 
    Sb.,  zákona  České  národní  rady  č.  37/1993 Sb., zákona č. 
    182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.  
 3. Zákonné opatření Předsednictva České  národní rady č. 229/1990 
    Sb., o určení státního orgánu,  který je v některých případech 
    příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění 
    zákona České národní rady č.  10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 
    Sb.  
 4. Zákon  č.  382/1990  Sb.,  o  rodičovském  příspěvku, ve znění 
    zákona č. 117/1992 Sb.  
 5. Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb.,  kterým se mění a doplňuje zákon 
    České národní  rady č. 482/1991  Sb., o sociální  potřebnosti, 
    a některé navazující zákony.  
 6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené 
    děti.  
 7. Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona 
    č. 109/1995 Sb.  
 8. Nařízení  vlády  Československé   socialistické  republiky  č. 
    106/1979 Sb.,  kterým se zvyšují hranice  příjmů přípustné pro 
    poskytování některých sociálních dávek na děti.  
 9. Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních 
    dávek.  
10. Nařízení  vlády  č.  336/1993  Sb.,  kterým  se zvyšují částky 
    životního minima a některé sociální dávky.  
11. Nařízení  vlády  č.  143/1994   Sb.,  o  zvýšení  rodičovského 
    příspěvku a podpory při narození dítěte.  
12. Vyhláška Ústřední  rady odborů č.  95/1968 Sb., o  poskytování 
    přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 
    78/1984 Sb.,  vyhlášky č. 147/1988  Sb., vyhlášky č.  263/1990 
    Sb., zákona  České národní rady  č. 582/1991 Sb.,  vyhlášky č. 
    30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb.  
13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva  práce a sociálních věcí 
    a Ústřední  rady odborů  č.  51/1973  Sb., o  úpravě některých 
    poměrů pěstounů vykonávajících  pěstounskou péči ve zvláštních 
    zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.  
14. Vyhláška Federálního  ministerstva práce a  sociálních věcí č. 
    235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva 
    Federálního   shromáždění   č.   206/1990   Sb.,   o   státním 
    vyrovnávacím  příspěvku, ve  znění vyhlášky  č. 313/1990  Sb., 
    zákona č.  245/1991 Sb., zákona  č. 578/1991 Sb.,  vyhlášky č. 
    27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona 
    č. 183/1994 Sb.  
15. Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady 
    nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.   
 
                               § 81 
 
                            Účinnost 
 
Tento  zákon nabývá  účinnosti dnem  1. října  1995, s  výjimkou 
§ 17  až 29  a §  80 bodů  1 až  3, 7,  12 až  15, které  nabývají 
účinnosti dnem 1. ledna 1996.  
 
Uhde v. r.  
Havel v. r.  
Klaus v. r.   
 
                    Vybraná ustanovení novel 
 
                  Čl.II zákona č. 271/2001 Sb. 
 
                    Přechodná ustanovení 
 
1.  Rozhodný  příjem  pro  účely  státní  sociální podpory se 
stanoví podle  předpisů platných po  dni účinnosti tohoto  zákona, 
jde-li  o dávky,  na které  vznikl nárok  po dni  účinnosti tohoto 
zákona.  
 
2. Odsouzené  ženě náleží rodičovský příspěvek  z důvodu péče 
o dítě ve  výkonu trestu nejdříve za  kalendářní měsíc následující 
po dni účinnosti tohoto zákona.  
  
  
 
         
 |