Trh práce - Zákony
České právo je plně harmonizováno s direktivami EU, postupně probíhá implementace novějších direktiv. Neexistuje však komplexní zákon, který by jasně definoval, co je diskriminace, sexuální obtěžování, a který by zajistil zaměstnaným dodržování principů rovnosti. To obsahuje návrh tzv. antidiskriminačního zákona, který je momentálně v procesu schvalování (2005). Více informací www.diskriminace.cz
. Problematiku rovných příležitostí v pracovně právních vztazích upravují především Zákon
o zaměstnanosti, novela platná od 1.10.2004, a novela Zákoníku práce platná od
1.1. 2001.
Zákoník práce
Zákoník práce §1 ukládá zaměstnavatelům povinnost zajišťovat rovné zacházení
se všemi zaměstnanci, dále zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci a to i vůči
lidem, kteří zaměstnanci nejsou, ale o místo se ucházejí. Princip rovného zacházení
však neplatí v případech, které vymezuje zákon (např. pro ženy platí zákaz práce
při těžbě nerostů, ražení tunelů a štol pod zemí) nebo existuje věcný důvod
spočívající v povaze práce (např. nelze muže přijmout na pozici kojné). Každý
kdo se o porušení povinnosti zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení dozví,
je oprávněn informovat (i anonymně) úřad práce, který provede kontrolu a případně
může udělit pokutu do výše 250 000 korun (při opakovaném selhání až do výše
1 000 000 Kč). Samotné osobě, která byla diskriminována kvůli svému pohlaví,
dává Zákoník práce §7 možnost domáhat se u soudu:
- aby bylo upuštěno od jednání, kterým je porušována zásada rovného zacházení
mezi muži a ženami
- aby byli odstraněny následky tohoto porušování a aby jí bylo dáno přiměřené
zadostiučinění
Výše uvedenou osobu může být nejen zaměstnanec či zaměstnankyně, ale také osoba,
která zaměstnána již není (byla propuštěna), nebo osoba, které bylo odepřeno
zaměstnancem či zaměstnankyní se stát. Občanský soudní řád stanoví, že „ve věcech
pracovních má soud skutečnosti , tvrzené o tom, že žalobce byl přímo či nepřímo
diskriminován na základě svého pohlaví, za prokázané, pokud v řízení nevyšel
najevo opak“.
Zákoník práce v §1 též vymezuje i pojem obtěžování. Jedná se o jednání na pracovišti, které je zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevhodné urážející a má přímo za účel snížení jeho lidské důstojnosti a vytvoření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího pracovního prostředí.
Zaměstnanci, kteří se zákonným způsobe domáhají svých práv, nemohou být jakýmkoliv
způsobem postihováni či znevýhodňováni. V souladu s Listinou základních práv
a svobod zaručuje Zákoník práce zvláštní ochranu těhotným ženám i rodičům malých
dětí (§154 a §270), a upravuje možnosti mateřské dovolené a rodičovské dovolené
pro muže (§157 až § 160 Zákoníku práce).
Zákon o zaměstnanosti
Zákon o zaměstnanosti §1 zajišťuje právo na zaměstnání bez ohledu na pohlaví,
sexuální orientaci, rasu, barvu pleti, jazyk, víru a náboženské či politické
smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích,
odborových organizací a jiných sdružení , národnost, etnický nebo sociální původ,
majetek, rod, zdravotní stav, věk, manželský nebo rodinný stav nebo povinnosti
k rodině. Obecná ustanovení §1 dále zakazují činit nabídky zaměstnání, která
jsou v rozporu s ustanoveními odstavce 1, dodržování tohoto zákazu zaměstnavateli
a zprostředkovatelnami práce je oprávněn kontrolovat úřad práce.
Další opatření je možné nalézt například v zákonu o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku §1 stanovuje,
že zaměstnancům náleží bez rozdílu pohlaví stejná mzda za stejnou práci a za
práci stejné hodnoty.
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ()
Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství ()
Zákon o sociálním zabezpečení ()
Zákon o státní sociální podpoře ()
Zákon o zaměstnanosti ()
ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákoník práce ()
|