Jak na to Zákony Odkazy

Územní plánování

Jaká bude naše obec? Zúčastněte se projednávání územního plánu!

Rozhodnutí úřadů někdy berou dech. Z parčíku, do kterého jsme byli zvyklí chodit, z ničeho nic vzniknou stavební parcely, stromy jsou pokáceny a začne budování rezidenční čtvrti... Malá výrobna, která již roky stojí na dohled od obytných domů, se náhle rozrůstá a mění ve velkou továrnu obtěžující svým provozem ve dne v noci desítky lidí... V těsné blízkosti obce, kde je dnes naprostý klid, má brzy začít stavba nové rychlostní silnice...

Zdá se Vám to povědomé? Také jste někdy něco podobného zažili a připadalo Vám to absurdní? Pak je následující návod určen právě Vám. Podle zákona musí všechny stavby a závažné změny v území, tedy například výstavba na zemědělské půdě nebo zabírání zelených ploch, odpovídat platnému územnímu plánu. Jeho vznik a změny můžete ovlivnit.

Každé území musí být nějakým způsobem uspořádáno tak, aby bylo zřejmé, jakou má ta která část dotčeného území funkci. Územní plánování je tedy klíčovým nástrojem pro jakýkoli stavební rozvoj lidských sídel a změny v krajině. Projekty, které jsou v územním plánu jednou zaneseny, jsou v budoucnosti velmi těžko odvratitelné.

V procesu územního plánování mají hlavní slovo Ministerstvo pro místní rozvoj, zastupitelstva krajů a zastupitelstva obcí. Ani veřejnost by neměla být při tvorbě těchto základních územně plánovacích dokumentů opomenuta. Proto jsou jí v tomto procesu poskytnuta určitá práva na účast.

Územní plánování je upraveno v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento právní předpis nahradil od 1. 1. 2007 starý stavební zákon č. 50/1976 Sb. a přinesl mnoho nový institutů a postupů.

Proč je územní plánování důležité?

Cílem územního plánování (§ 18 - 19 stavebního zákona) by mělo být zachování a vyvažování podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, aby bylo dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Prostřednictvím územního plánování se mají vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, především by územní plánování mělo být nástrojem pro soustavné a komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území.

K dosažení všech těchto cílů by územní plánování mělo ve veřejném zájmu:

• chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
• chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.
• určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
• zajistit, aby v nezastavěném území byly v souladu s jeho charakterem umisťovány jen určené stavby, zařízení a jiná opatření.

Územní plánování má podle § 19 stavebního zákona plnit zejména tyto úkoly:

• zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
• stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
• prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
• stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,
• stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,
• stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
• vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,
• vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,
• stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,
• prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
• vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
• určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
• vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
• regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
• uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče,
• vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území").

Kdo je pořizovatelem územně plánovacích dokumentů?

Pořizovatelem (§ 2 odst. 2 písm. a) stavebního zákona) územně plánovacích dokumentů (územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území nebo politiky územního rozvoje), jsou tyto orgány veřejné správy:

• příslušný obecní úřad,
• příslušný krajský úřad,
• Ministerstvo pro místní rozvoj,
• Ministerstvo obrany.

Jaké jsou kompetence orgánů veřejné správy pro územní plánování?

Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají (§ 5 - 17 stavebního zákona):

• orgány obcí (jedná se o působnost přenesenou, pokud ve věci nerozhoduje zastupitelstvo obce, pak jde o působnost samostatnou),
• orgány krajů (jedná se o působnost přenesenou, pokud ve věci nerozhoduje zastupitelstvo kraje, pak jde o působnost samostatnou),
• Ministerstvo pro místní rozvoj,
• na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany.

Orgány obce

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

• pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
• pořizuje územně plánovací podklady,
• pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu,
• pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,

Obecní úřad

Zastupitelstvo obce

• rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu,
• schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu,
• vydává v samostatné působnosti územní plán,
• vydává regulační plán,
• projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu,

Rada obce (a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce):

• vydává vymezení zastavěného území,
• schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),
• vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře,
• uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce.

Orgány kraje

Krajský úřad v přenesené působnosti kupř.:

• pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,
• pořizuje územně plánovací podklady,
• je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
• je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí,
• vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.

Zastupitelstvo kraje:

• vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
• schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
• schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje,
• vydává regulační plán v zákonem stanovených případech.

Rada kraje:

• uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje,
• vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování:

• vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
• pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady,
• vede evidenci územně plánovací činnosti.

Nástroje územního plánování

Mezi nástroje územního plánování patří:

1. Územně plánovací podklady:
   a) Územně analytické podklady
   b) Územní studie
   
2. Politika územního rozvoje
3. Územně plánovací dokumentace:
   a) Zásady územního rozvoje
   b) Územní plán
   c) Regulační plán

1) Územně plánovací podklady (§ 25 - 30 stavebního zákona)

Pod územně plánovací podklady spadají jednak územně analytické podklady, které slouží jako východisko pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, a jednak územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území. Oba dokumenty slouží jako východisko pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.

a) Územně analytické podklady

Územně analytické podklady obsahují rozbor udržitelného rozvoje území, tj. zjištění a vyhodnocení:

• stavu a vývoje území,
• hodnot území,
• omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů (tzv. územní limity),
• záměrů na provedení změn v území,
• zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území,
• určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

b) Územní studie

Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

Pořizování územně plánovacích podkladů se nemůže účastnit veřejnost.

2) Politika územního rozvoje

Novým nástrojem územního plánování je politika územního rozvoje (§ 31 - 35 stavebního zákona). Tento dokument je "nejvýše postaveným" územně plánovacím nástrojem. Jsou v něm vymezeny požadavky na konkretizaci úkolů a určena strategie pro územní plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Co by měla politika územního rozvoje obsahovat (§ 32 stavebního zákona)?

• stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
• vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy,
• vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo ty, které svým významem přesahují území jednoho kraje,
• vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo ty, které svým významem přesahují území jednoho kraje,
• stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,
• součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.

Jak se pořizuje politika územního rozvoje (§ 33 - 34 stavebního zákona)?

Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "Ministerstvo"), a to pro celé území republiky. Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Všem těmto úřadům je posléze zaslán návrh politiky územního rozvoje s tím, že mají uplatnit svá stanoviska.

Účast veřejnosti

Procesu pořizování politiky územního rozvoje se může účastnit taktéž veřejnost. Ministerstvo totiž musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky územního rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a stanovit lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají přímo Ministerstvu (§ 33 odst. 4 stavebního zákona).

Po uplynutí všech stanovených lhůt Ministerstvo upraví návrh politiky územního rozvoje a přitom zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky veřejnosti a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.

Schválení politiky územního rozvoje

Politiku územního rozvoje následně schvaluje vláda a Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o tom, že politika územního rozvoje byla schválena. Současně zveřejní celý dokument způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetu).

3) Územně plánovací dokumentace (§ 36 - 42 stavebního zákona)

Územně plánovací dokumentace je souhrnné označení pro další nástroje územního plánování, a to:

• a) Zásady územního rozvoje - pořizovaný na úrovni kraje .
• b) Územní plán - pořizovaný na úrovni obce.
• c) Regulační plán.

Tyto nástroje řeší konkrétní otázky uspořádání a využití území, zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí.

a) Zásady územního rozvoje

Co jsou zásady územního rozvoje?

Zásady územního rozvoje, které se pořizují pro celé území kraje:

• stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje,
• vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro:
  veřejně prospěšné stavby,
  veřejně prospěšná opatření,
• stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití,
• mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití ("územní rezerva"),
• vyhodnocují vlivy na udržitelný rozvoj území, tzn. popíšou a vyhodnotí se zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.

Jakou mají zásady územního rozvoje formu?

Zásady územního rozvoje se vydávají formou opatření obecné povahy podle správního řádu (§ 171 - § 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Opatření obecné povahy není ani právním předpisem, ani správním rozhodnutím. Za splnění podmínek podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního je možné, aby opatření obecné povahy přezkoumávaly soudy ve správním soudnictví. Při přezkoumání opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Jak se pořizují zásady územního rozvoje?

Návrh zásad územního rozvoje

Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení projedná příslušný krajský úřad se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury a Ministerstva zdravotnictví.

O návrhu zásad územního rozvoje se vede společné jednání. Místo a dobu tohoto jednání oznámí příslušný krajský úřad jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. Na základě vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a jeho projednání a v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů krajský úřad zajistí upravení návrhu zásad územního rozvoje.

Před vydáním zásad územního rozvoje musí jejich návrh posoudit Ministerstvo, a to především z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje.

Účast veřejnosti v řízení o zásadách územního rozvoje (§ 39 stavebního zákona)

O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání. Pořizovatel musí doručit návrh zásad územního rozvoje veřejnou vyhláškou a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k veřejnému nahlédnutí (k doručování veřejnou vyhláškou a k úřední desce se vztahují § 25 a § 26 správního řádu).

Stejná (30 denní) lhůta by vzhledem k logice věci a obecné procesní úpravě ve správním řádu měla platit i pro oznámení veřejného projednání. K veřejnému projednání také přizve jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem.

Veřejného projednání se tedy může účastnit kdokoli.

Kdo může podávat námitky a připomínky?

Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze:

• dotčené obce (tj. obce v řešeném území a obce s tímto územím sousedící),
• zástupce veřejnosti.

Připomínky k návrhu může uplatnit každý.

Připomínky a odůvodněné námitky, ve kterých musí být vymezeno území dotčené námitkou mohou být podány nejpozději při veřejném projednání. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené obce a zástupce veřejnosti oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.

Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje (jako "vyššího" nástroje územního plánování), se nepřihlíží.

Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, tento se opět přiměřeně posoudí a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů.

Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména:

• s politikou územního rozvoje,
• s cíli a úkoly územního plánování,
• s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
• s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

Následně musí krajský úřad zpracovat odůvodnění zásad územního rozvoje. Jeho součástí je např.:

• výsledek výše uvedeného přezkoumání,
• vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
• stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno,
• komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty.

Jak se vydávají zásady územního rozvoje?

Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním. Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří, zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva.

Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního rozvoje.

b) Územní plán (§ 43 - 60 stavebního zákona)

Co je územní plán?

Územní plán v území té které obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.

Územní plán stanoví a vymezí:

• základní koncepci rozvoje území obce,
• ochrany hodnot tohoto území,
• plošného a prostorového uspořádání území,
• uspořádání krajiny
• koncepci veřejné infrastruktury;
• zastavěné území, plochy a koridory, zejména: zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby,
  plochy vymezené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území("plocha přestavby"),
  pro veřejně prospěšné stavby,
  pro veřejně prospěšná opatření,
  pro územní rezervy
  
• stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Jakou formou se vydává územní plán?

Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy.

Jak se pořizuje územní plán?

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce:

• z vlastního podnětu,
• na návrh orgánu veřejné správy,
• na návrh občana obce,
• na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

Ke schválení územního plánu obce vedou i nadále 3 fáze: zadání, koncept a návrh. Změna je ovšem u konceptu, protože ten se zpracovává pouze v případě, že tak rozhodne zastupitelstvo obce při schválení zadání. Pravidlo je tedy stanoveno opačně než ve starém stavebním zákoně, podle kterého se koncept zpracoval vždy, pokud zastupitelstvo nerozhodlo o opaku.

Návrh na pořízení územního plánu (§ 46 stavebního zákona)

Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje. Návrh musí obsahovat:

• údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
• údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
• údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
• důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
• návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.

Pokud je podán návrh na pořízení územního plánu, musí obecní úřad jako pořizovatel posoudit úplnost návrhu a jeho soulad s právními předpisy. Jestliže zjistí nějaké nedostatky, vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Pokud se tak nestane, musí pořizovatel návrh odmítnout.

Splňuje-li však návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce, která je příslušná k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.

Zadání územního plánu (§ 47 stavebního zákona)

Zastupitelstvo obce následně rozhoduje, zda se bude pořizovat územní plán. Pokud ano, musí být zpracován návrh zadání územního plánu, v němž jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu.

Pořizovatel:

• zašle návrh zadání územního plánu:
  dotčeným orgánům,
  sousedním obcím,
  krajskému úřadu,
• zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu,
• zajistí vystavení návrhu zadání územního plánu k veřejnému nahlédnutí.

Koncept územního plánu - ano nebo ne (§ 48 - 51 stavebního zákona)?

Jak již bylo uvedeno, zpracování konceptu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zajišťuje pořizovatel podle nového stavebního zákona pouze tehdy, pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu.

O konceptu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání spojeného s výkladem veřejnou vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl koncept územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky. Vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti mohou uplatnit své námitky, a to ve stejné lhůtě, jaká je stanovena pro podávání připomínek. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení.

Návrh územního plánu (§ 50 stavebního zákona)

Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu.

O návrhu územního plánu se koná společné jednání dotčených orgánů, obce, sousedních obcí a krajského úřadu. Před vlastním řízením o vydání územního plánu posuzuje návrh územního plánu krajský úřad.

Řízení o územním plánu (§ 52 - 58 stavebního zákona)

O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje.

Námitky a připomínky

Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky. Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. V námitkách musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.

Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, se nepřihlíží.

Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

Pořizovatel také musí přezkoumat soulad návrhu územního plánu zejména:

• s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
• s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.

Vydání územního plánu

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

Zastupitelstvo není povinno předložený návrh územního plánu přijmout. V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.

Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu (§ 56 stavebního zákona)

Stavební zákon předpokládá, že při zpracování a projednávání návrhu zadání, popřípadě konceptu nebo návrhu územního plánu může dojít z různých důvodů k průtahům. Je-li překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován, návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.

c) Regulační plán (§ 61 - 75 stavebního zákona)

Dalším nástrojem územního plánování je regulační plán. Regulační plán výrazně podle nové právní úpravy změní svůj charakter. Jeho hlavní role totiž spočívá v umisťování staveb. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky:

• pro využití pozemků,
• pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
• pro ochranu hodnot a charakteru území,
• pro vytváření příznivého životního prostředí.

Regulační plán vždy stanoví podmínky:

• pro vymezení a využití pozemků,
• pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
• vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.

Velkou novinkou, kterou pro regulační plán přinesl stavební zákon je, že regulační plán nahrazuje v daném řešeném území ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí (je jakýmsi hromadným územním rozhodnutím) a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán ale nemůže nahradit územní rozhodnutí v nezastavěném území.

Pořízení regulačního plánu

Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

Pořízení regulačního plánu z podnětu (§ 64 - 66)

Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu:

• základní údaje o požadovaném záměru,
• identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy,
• důvody a účel pořízení regulačního plánu,
• návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí,
• zpravidla návrh zadání regulačního plánu.

Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků pořizovateli, jinak podnět odloží.

Návrh zadání regulačního plánu

Návrh zadání pořizovatel vystaví nejméně po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí v obci, pro jejíž území má být regulační plán pořízen. Skutečnost, že je návrh vystaven k nahlédnutí oznámí na úřední desce obce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží.

Na základě uplatněných požadavků pořizovatel upraví návrh zadání regulačního plánu a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně plánovací dokumentace.

Návrh regulačního plánu

Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj zajistí zpracování:

• návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
• dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis,
• posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání takovýto vliv nevyloučil.

O návrhu regulačního plánu se koná společné jednání mezi dotčenými orgány a obcí, pro niž regulační plán pořizuje.

Pořízení regulačního plánu na žádost (§ 66 stavebního zákona)

Regulační plán na žádost, která se podává u příslušného pořizovatele, lze vydat za splnění těchto podmínek:

• žádost fyzické nebo právnické osoby,
• stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán,
• součástí zásad územního rozvoje nebo územního plánu je zadání regulačního plánu.

Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání:

základní údaje o požadovaném záměru,
• identifikaci pozemků,
• údaje o dosavadním využití vymezené plochy,
• důvody a účel pořízení regulačního plánu,
• návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí.

K žádosti se připojí stanovené dokumenty, mj. návrh regulačního plánu.

Řízení o regulačním plánu (§ 67 - 71 stavebního zákona)

O návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se koná veřejné projednání. Návrh regulačního plánu pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a vystaví k veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně 15 dnů přede dnem veřejného projednání. Nejpozději při veřejném projednání může každý podat své připomínky a ti, kdo by jinak byli účastníky územního řízení, mohou podat námitky. Důležité je, že k námitkám a připomínkám uplatněným k věcem, o kterých bylo rozhodnuto v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, se nepřihlíží. Pořizovatel v součinnosti s příslušnou obcí nebo krajem zajistí označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání. V případě pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní žadatel. Je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem.

Vydání regulačního plánu (§ 69 stavebního zákona)

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje návrh na vydání regulačního plánu s jeho odůvodněním. Příslušné zastupitelstvo pak vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými ve stavebním zákoně. Zastupitelstvo opět není povinno předložený návrh regulačního plánu schválit. Jestliže nesouhlasí s předloženým návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.

Forma a charakter územního plánu (§ 36 odst. 4, § 43 odst. 4, § 59 odst. 2, § 62 odst. 1, § 97 odst. 1)

Podle starého stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.) obsahovaly územní plány tzv. závaznou a směrnou část. Závazné byly základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech. Šlo tedy např. o vymezení ploch zeleně a průmyslových zón, maximální přípustnou výšku budov v konkrétním území apod. Závazná část územního plánu je závazným podkladem pro zpracování dalších územních plánů a pro rozhodování o konkrétních stavbách v územním řízení. Vyhlašovala se obecně závaznou vyhláškou obce nebo kraje. Všechny ostatní části územního plánu byly směrné, tedy v podstatě jen doporučující.

Nový správní řád toto pojetí závaznosti územně plánovací dokumentace opustil. Od 1. 1. 2007 jsou zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, vymezení zastavěného území, územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře ydávány jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Správní řad upravuje proces a náležitosti opatření obecné povahy v § 171 - 174. Některá specifika vyjmenovaných ÚPD pak stanovuje samotný stavební zákon. Návrh opatření obecné povahy (ÚPD) musí být zveřejněn a veřejně projednán. Kdokoli může podat připomínky, jež musí být využity jako podklad pro opatření obecné povahy. Některé osoby pak mohou podávat námitky.

Změna a aktualizace územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentace samozřejmě není a ani nemůže být neměnná, lépe řečeno nezměnitelná. Stavební zákon upravuje postupy, kterými mají být tyto dokumenty měněny a aktualizovány.

1. Politika územního rozvoje (§ 35 stavebního zákona)

Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovává ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje. První zprávu Ministerstvo pro místní rozvoj musí zpracovat do 4 let od prvního schválení politiky územního rozvoje vládou.

Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje.

2. Zásady územního rozvoje (§ 42 stavebního zákona)

Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány.

Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle ustanovení pro pořizování zásad územního rozvoje.

3. Územní plán (§ 55 stavebního zákona)

Pořizovatel územního plánu předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně podle ustanovení pro pořizování územního plánu. Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu upustit od zadání i konceptu územního plánu ve stanovených případech.

Z hlediska změn v území, které lze provést na základě změny územního plánu, je důležité, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

4. Regulační plán (§ 71 stavebního zákona)

Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. V této lhůtě musí být podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí, jinak regulační plán pozbude platnosti. Vedle toho regulační plán přestane být platný, jestliže nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti.

Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání.

Přezkum územně plánovací dokumentace (§ 174 odst. 2 správního řádu a § 101a soudního řádu správního)

Rozhodnutí o námitce lze napadnout podnětem k zahájení přezkumného řízení (§94 a násl. správního řádu), odvolat se není možné. Dalším způsobem k ochraně práv pak může být správní žaloba podle § 65 odst. 1 a 2 soudního řádu správního, neboť rozhodnutí o námitce dotčené osoby může nepochybně být rozhodnutím o právech a povinnostech takové osoby a tudíž se jedná o rozhodnutí přezkoumatelné ve správním soudnictví.

Územně plánovací dokumentace je dále přezkoumatelná jako celek podle § 101a soudního řádu správního. Soud tak na návrh toho, kdo tvrdí, že byl územně plánovací dokumentací dotčen na svých právech, může zrušit např. celý územní plán nebo jeho část. Žaloba se podává u Nejvyššího správního soudu.

Vlivy územně plánovacích dokumentů na životní prostředí

obecně k posuzování vlivů v územním plánování

Posuzování vlivů na životní prostředí upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, který se věnuje posuzování určitých záměrů a některých koncepcí. Pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí obsahuje zákon o posuzování vlivů zvláštní ustanovení. To však v podstatě pouze odkazuje na stavební zákon.

V rámci územního plánování má proběhnout vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na tzv. udržitelný rozvoj území:

• vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí,
• pro hospodářský rozvoj,
• pro soudržnost společenství obyvatel území,

Součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil.

Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba, která k této činnosti získala autorizaci (§ 19 zákona o posuzování vlivů).

Schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit.

A. Politika územního rozvoje (zejména § 33 a 34 stavebního zákona)

Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Může se stát, že Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí určí, že politika územního rozvoje má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Pokud neexistuje alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze politiku územního rozvoje schválit jen:

• z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu,
• jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá s Ministerstvem životního prostředí.

Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo s prioritními druhy, lze politiku územního rozvoje schválit jen z důvodů:

• veřejného zdraví,
• veřejné bezpečnosti,
• příznivých důsledků nesporného významu pro prostředí,
• jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen na základě stanoviska Komise ES
.

B.Zásady územního rozvoje (zejména § 36 a 37 stavebního zákona)

Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.

Krajský úřad musí k návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistit vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení musí být projednáno mj. s Ministerstvem životního prostředí. Pokud je jeho stanovisko negativní, postupuje se obdobně jako u politiky územního rozvoje.

C. Územní plán (zejména § 47, 48, 49, 50 stavebního zákona)

U územního plánu nemusí být k vyhodnocení vlivů na životní prostředí přistoupeno ze zákona. Přesto ale i v případě územního plánu existuje možnost jeho posouzení. Dotčené orgány a krajský úřad mohou do 30 dnů od obdržení návrhu zadání územního plánu uplatnit u pořizovatele požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Následně pořizovatel musí zajistit posouzení vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, pokud bylo součástí konceptu, nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování.

K vyhodnocení vlivů zaujímá stanovisko krajský úřad. Krajský úřad může ve svém stanovisku stanovit, že:

• územní plán má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
• tento vliv nebyl předmětem posouzení v zásadách územního rozvoje.

V takovém případě se opět postupuje obdobně jako v případě politiky územního rozvoje (§ 37 odst. 5 stavebního zákona).

D. Regulační plán (§ 72 - 75 stavebního zákona)

Pořizování regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování vlivů na životní prostředí v případě, že příslušným úřadem k provedení posuzování vlivů na životní prostředí je krajský úřad.

Posuzování regulačního plánu pořizovaného z podnětu (§ 65 a 73 stavebního zákona)

Na základě schváleného zadání regulačního plánu pořizovatel pro obec nebo kraj zajistí zpracování:

• dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud tak stanoví zákon o posuzování vlivů na životní prostředí,
• posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání takovýto vliv nevyloučil.

Pokud posouzení vlivů prokáže negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a tento vliv nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje nebo vydaného územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje obdobně jako u politiky územního rozvoje (§ 37 odst. 5 stavebního zákona).

Pořizovatel jako oznamovatel musí v dohodě s příslušným úřadem zaslat oznámení záměru k vyjádření dotčeným orgánům spolu s návrhem zadání. Současně zveřejní informaci o oznámení záměru. Každý může zaslat pořizovateli vyjádření k oznámení záměru ve lhůtě 15 dní od zveřejnění. Pořizovatel neprodleně seznámí příslušný úřad s vyjádřeními a požadavky veřejnosti a dotčených orgánů.

Musí být zpracován:

• závěr zjišťovacího řízení,
• dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí,
• posudek o vlivech záměru na životní prostředí.

Pořizovatel zašle v dohodě s příslušným úřadem dokumentaci vlivů s oznámením o společném jednání o návrhu regulačního plánu dotčeným orgánům. Dotčené orgány se mohou k dokumentaci vlivů vyjádřit ve stejné lhůtě, v jaké mohou uplatnit svá stanoviska k návrhu regulačního plánu. Pořizovatel s jejich vyjádřeními neprodleně seznámí příslušný úřad.

Posuzování regulačního plánu pořizovaného na žádost (§ 66 a 74 stavebního zákona)

K žádosti o pořízení regulačního plánu žadatel připojí mj.:

• stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud záměr řešený regulačním plánem toto posouzení vyžaduje,
• posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah zadání takovýto vliv nevyloučil.

Žadatel připojí k žádosti o vydání regulačního plánu posudek a dokumentaci vlivů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v tomto případě k žádosti nepřikládá.

Řízení o posuzovaném regulačním plánu (§ 75 stavebního zákona)

Pořizovatel v dohodě s příslušným úřadem zveřejní informaci o posudku a o dokumentaci vlivů. Současně zveřejní posudek a dokumentaci vlivů způsobem umožňujícím dálkový přístup a vystaví je spolu s návrhem regulačního plánu. Každý může zaslat pořizovateli vyjádření k posudku a dokumentaci vlivů ve stejné lhůtě (tj. 30 dnů), v jaké lze uplatnit námitky a připomínky k návrhu regulačního plánu. Pořizovatel s vyjádřeními neprodleně seznámí příslušný úřad.

Posudek, dokumentace vlivů a vyjádření musí být projednány na veřejném projednání za účasti příslušného úřadu. Pořizovatel oznámí konání veřejného projednání nejméně 15 dnů předem. Pořizovatel může toto projednání sloučit s veřejným projednáním o návrhu regulačního plánu.

Zveřejňování písemností a informací (zejména § 20 stavebního zákona)

Písemnosti (kterými se rozumí i výkresy, schémata a jiná zobrazen) ve věcech územního plánování se v zákonem stanovených případech doručují veřejnou vyhláškou. Zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. V případě potřeby se písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě obvyklým.

Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celý její obsah, vyvěsí příslušný správní orgán na úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout. Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

Nahlédnutí do územně plánovací dokumentace (§ 173 odst. správního řádu)

Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.

Veřejně prospěšné stavby

Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci, veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Vymezení veřejně prospěšných staveb má velký význam z hlediska právní úpravy vyvlastňování. Nově tuto problematiku upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastňování, ve které najdeme postup v řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho vedení a podmínky vyvlastnění upravuje. Co se ale týče účelů, pro které lze vyvlastnit, odkazuje na zvláštní zákony - jedním z těchto zákonů je právě stavební zákon.

Účely vyvlastnění ( § 170 stavebního zákona)

Pokud mají být práva k pozemkům a stavbám potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření, odňata nebo omezena, musí být splněny tyto podmínky:

stavby nebo jiný veřejně prospěšná opatření musí být vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a musí jít o:

• veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,
• veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,
• stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,
• asanaci (ozdravění) území.

Vedle toho lze právo k pozemku odejmout nebo omezit k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.

Hrazení nákladů

Územní plán

Co se týče úhrady nákladů, které vzniknou během procesu pořizování územního plánu, musíme rozlišovat několik situací.

• Náklady hradí obec - náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která rozhodla o pořízení.
• Náklady hradí obec - na nezbytné mapové podklady uhradí obec, pro kterou pořizuje územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak.
• Náklady hradí kraj - pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby dotčené obce.
• Náklady hradí pořizovatel - náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel.
• Náklady hradí navrhovatel - pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem.

Regulační plán

V případě regulačního plánu můžeme rozlišovat obdobně.

• Náklady hradí obec nebo kraj - náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání.
• Náklady hradí obec- obec, pro jejíž území pořizuje regulační plán úřad územního plánování, uhradí náklady spojené s označením řešené plochy tabulí a nezbytné mapové podklady, pokud se obce nedohodnou jinak.
• Náklady hradí jiná osoba - pokud je zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem.
• Náklady hradí žadatel - při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho zpracování, mapové podklady a označení řešené plochy tabulí žadatel.
• Náklady hradí pořizovatel - náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.

Vzájemný soulad jednotlivých územně plánovacích dokumentů

Zásady územního rozvoje

Zásady územního rozvoje musí být v souladu s politikou územního rozvoje. To se zajišťuje v několika fázích procesu pořizování zásad územního rozvoje. Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního rozvoje.

Územní plán

Územní plán musí být jednak v souladu s politikou územního rozvoje a současně také s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje.

Regulační plán

Musí být v souladu s ostatní územně plánovací dokumentací. Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje nebo následně vydaným územním plánem anebo jeho změnou vymezující veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, do té doby nelze podle jeho dotčených částí postupovat. Při této změně regulačního plánu postupuje obec jako při změně z vlastního podnětu. Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán vydaný z podnětu kraje s následně vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje, do té doby nelze podle jeho příslušných částí postupovat.

Jak může do územního plánování zasáhnout veřejnost

Zveřejňování písemností

Písemnosti ve věcech územního plánování se doručují veřejnou vyhláškou (v případech, kdy tak stanoví stavební zákon). Zveřejňuje-li se písemnost vyvěšením na více úředních deskách, považuje se za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. V případě potřeby se písemnost zveřejní i jiným způsobem v místě obvyklým. Vedle toho se písemnosti zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup (internet).

Může se stát, že písemnost je natolik obsáhlá, že by nebylo možné nebo účelné celý její obsah vyvěsit na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pak se vyvěsí pouze oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout. Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

Námitky a připomínky

Forma námitek a připomínek (§ 22 odst. 3, § 39 odst. 2, § 52 odst. 3, § 89 odst. 4)

Námitky musí být podány zásadně písemně a se zdůvodněním. Ve zdůvodnění je třeba se zaměřit obzvláště na vymezení území dotčeného námitkou, uvést údaje z katastru nemovitostí a další skutečnosti, které mohou prokázat oprávněnost námitky. Samozřejmě nesmí chybět identifikační údaje vztahující se k osobě a podpis.

V případě územně plánovací dokumentace jsou dotčenými osobami oprávněnými k podání námitek tyto:

• zásady územního rozvoje - námitky podává obec a zástupce veřejnosti,
• územní plán - námitky může podat vlastník nemovitosti dotčené návrhem veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšného opatření a zastavitelné plochy a zástupce veřejnosti,
• vymezení zastavěného území - námitky jsou oprávněni podat vlastníci zastavěných stavebních pozemků, stavebních proluk, sousedních pozemků a někteří další,
• regulační plán - námitky může podat osoba, která by byla účastníkem územního řízení např. soused nebo občanské sdružení,
• územní opatření o uzávěře a územní opatření o asanaci - námitky podávají dotčení vlastníci nemovitostí, zástupce veřejnosti a občanské sdružení.

O námitkách dotčených osob musí být rozhodnuto s odůvodněním. Rozhodnutí o námitkách se stává součástí odůvodnění opatření obecné povahy.

Koncentrace námitek a připomínek dotčených osob a veřejnosti (§ 39 odst. 2, § 48 odst. 2, § 52 odst. 2 a 4, § 67 odst. 1 a 4, § 89 odst. 2, § 114 odst. 2)

Zásada koncentrace znamená, že námitky je možné uplatňovat nejpozději během veřejného projednání a zároveň že již nelze uplatňovat námitky o kterých bylo rozhodnuto při vydání nadřízené územně plánovací dokumentace. To samé platí i ve vztahu územního řízení k územně plánovací dokumentaci a stavebního řízení k územnímu řízení. Ve stavebním řízení je zásada koncentrace ještě prohloubena, není možné uplatňovat už ani námitky, které byly nebo mohly být předloženy v územním řízení nebo v procesu regulačního plánu, nevyžaduje se tedy již, aby o nich bylo rozhodnuto, postačí skutečnost, že již byly podány, příp. že byla příležitost je v této fázi povolování stavby podat.

Pro dotčené osoby z toho plynou nároky, které dosud mohly poznat např. v občanském soudním řízení. V územním plánování je proto potřeba si uvědomit, jaký typ ÚPD námitkuji, zejména pokud jde o jeho podrobnost a navrhovat skutečně jen to, co je možné u daného typu ÚPD ovlivnit. Skutečnosti, které vzhledem k charakteru dané ÚPD tato řešit nemůže, si ponechat až na pozdější, podrobnější fázi územního plánování, aby příp. rozhodnutím pořizovatele o námitce nebyla zmařena příležitost podat námitku v další fázi územního plánování. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že ve stavebním řízení není možné uplatnit námitku, pokud již byla nebo mohla být předložena při projednávání regulačního plánu nebo v územním řízení.

Zástupce veřejnosti (§ 23 stavebního zákona)

Zástupce veřejnosti představuje novou možnost pro veřejnost jak efektivně a kvalifikovaně zasáhnout do postupů v územním plánování. Podstatou tohoto institutu je to, že prostřednictvím podání zástupce veřejnosti se připomínky veřejnosti mění na námitky. Námitky mají výrazně lepší procesní postavení. Musí o nich být rozhodnuto a toto rozhodnutí je nutné odůvodnit. Rozhodnutí o námitkách je možné nechat přezkoumat podle správního řádu a rovněž ve správním soudnictví. V případě zrušení nebo změny rozhodnutí o námitce je potom část územně plánovací dokumentace postižená zrušenou námitkou neplatná a nelze podle ní postupovat.

Zástupce veřejnosti je zmocněncem určitého počtu obyvatel obce nebo kraje. V malé obci s méně jak 2000 obyvateli je nutné shromáždit podpisy alespoň desetiny obyvatel obce, ve větší obci pak minimálně 200 podpisů. Do krajského územního plánování se vyžaduje zmocnění alespoň od 500 obyvatel kraje nebo od desetiny občanů obce s méně jak 2000 obyvateli, resp. od 200 občanů ve větších obcích na území kraje. Zmocnění se provede prostřednictvím běžné plné moci. Podepsaná osoba musí být označena jménem a příjmením a bydlištěm. V plné mocí musí být výslovně uvedeno zmocnění k podání námitky na základě věcně shodné připomínky zmocnitelů. Doložit je rovněž třeba seznam obyvatel obce podle zákona o evidenci obyvatel.

Po splnění formálních náležitostí zmocněný zástupce veřejnosti může podat námitku k zásadám územního rozvoje (krajský územní plán), územnímu plánu (ve fázi konceptu i návrhu), územnímu opatření o asanaci nebo stavební uzávěře.

Veřejné projednání (§ 22 stavebního zákona)

Z hlediska účasti veřejnosti při pořizování územně plánovacích dokumentů je mimořádně důležitým institutem tzv. veřejné projednání, které při pořizování územně plánovací dokumentace nařizuje pořizovatel. O průběhu veřejného projednání vede pořizovatel písemný záznam.

Pořizovatel vždy při veřejném projednání zajistí ve spolupráci s fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě ("projektant") výklad územně plánovací dokumentace.

Co je zastavěné území a zastavitelná plocha?

Zastavěné území

Zastavěným územím je především území vymezené územním plánem nebo jiným postupem podle stavebního zákona. Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území, a to buď v územním plánu anebo není-li vydán územní plán, může obec požádat o pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování. Úřad územního plánování vede o návrhu zastavěného území projednaného s dotčenými orgány řízení. Námitky mohou podat pouze vlastníci stanovených pozemků (§ 58 odst. 2 stavebního zákona) a vlastníci sousedících pozemků.

Zastavitelná plocha

Zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Změnou územního plánu lze vymezit další zastavitelné plochy pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Vymezení zastavitelných ploch je významné zejména z hlediska dalších procesů podle stavebního zákona )zjednodušené územní řízení, územní souhlas nebo ohlašování jednoduchých staveb).

Co to je nezastavěné území a nezastavitelný pozemek?

Nezastavěné území

Nezastavěným územím rozumíme pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro:

• zemědělství,
• lesnictví,
• vodní hospodářství,
• těžbu nerostů,
• pro ochranu přírody a krajiny,
• pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
• pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,
• taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.

Nezastavitelný pozemek

Nezastavitelným pozemkem je takový pozemek, jenž nelze zastavět a současně se nachází na území obce, která nemá vydaný územní plán. Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Jde o tyto pozemky:

• pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání,
• v intravilánu zemědělský pozemek nebo soubor sousedících zemědělských pozemků o výměře větší než 0,5 ha, s tím, že do tohoto souboru zemědělských pozemků se nezahrnují zahrady o výměře menší než 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků,
• v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.

Co je to stavební uzávěra?

Stavební uzávěry samozřejmě byly řešeny již ve starém stavebním zákoně. Do 1. 1. 2007 bylo tedy o stavební uzávěře rozhodováno územním rozhodnutím, které bylo vydáváno v územním řízení. Dobu platnosti rozhodnutí o stavební uzávěře stanovil stavební úřad.

Podle nového stavebního zákona se stavební uzávěry řeší prostřednictvím územního opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy (§ 97 - 100 stavebního zákona).

Územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost (územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce) ve vymezeném území pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území:

• podle připravované územně plánovací dokumentace,jestliže bylo schváleno její zadání, nebo
• podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území.

Příslušnost k vydávání územního opatření o stavební uzávěře

Územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území vydává v přenesené působnosti:

• rada obce,
• rada kraje za podmínky, že:

se územní opatření o stavební uzávěře dotýká více obcí nebo
v případě nečinnosti příslušné rady obce.

Postup při vydávání územního opatření o stavební uzávěře

Stanoviska dotčených orgánů a námitky veřejnosti

Návrh územního opatření o stavební uzávěře se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne, kdy obdržely návrh. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře dohodnut.

Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis 12).

Výsledkem celého procesu je územní opatření o stavební uzávěře, které stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání této stavební uzávěry. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území. Příslušná rada obce nebo kraje může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat.

Vlastnická práva a stavební uzávěra

Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře omezena, náleží náhrada v penězích, ledaže dojde k dohodě o poskytnutí náhradního pozemku. Povinnost poskytnout náhradu má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí. Vlastník musí podat písemnou žádost o náhradu.

Obec nebo kraj vyrozumí žadatele o svém stanovisku k uplatněnému nároku na náhradu do 6 měsíců ode dne podání. V případě uznání nároku obec nebo kraj poskytnou náhradu do 2 měsíců ode dne vyrozumění žadatele. Jestliže náhradu nepřiznají, rozhoduje o nároku soud. V případě neuznání nároku rozhoduje o něm soud.

1. Zjistěte si, zda obec a kraj, kde působíte, mají zpracovaný územní plán anebo zásady územního rozvoje a seznamte se s jejich obsahem.


2. Sledujte úřední desku na úřadě nebo na internetu, aby Vám neunikly projednávané změny.


3. Projednává-li úřad změnu územně plánovacích dokumentů, která Vás negativně ovlivní, zašlete písemně připomínky.


4. Účastněte se aktivně veřejných jednání.


5. Pokuste se zjistit stanoviska dotčených orgánů státní správy a získat některý z nich na svou stranu. Námitky správních úřadů mají větší váhu než námitky občanů.


6. Dotýká-li se případ, který řešíte, většího počtu lidí, informujte je o průběhu schvalování územně plánovací dokumentace. Čím více připomínek úřad dostane, tím lépe.


7. Informujte o problému sdělovací prostředky. O konečné podobě územních plánů rozhodují zastupitelé, tedy zástupci občanů, kteří by měli respektovat názor svých voličů.


8. Sledujte i další fáze rozhodování - proces EIA, IPPC anebo územní řízení atd. I když je nějaký záměr zanesen do územního plánu, nemusí být ještě realizován.


9. Zabýváte-li se nějakým závažnějším případem, nespoléhejte jen na sebe. Vstupte do místního občanského sdružení nebo takové sdružení založte. Získáte tím větší zákonná práva.


10. Účast v projednávání územně plánovací dokumentace a ve správních řízeních nemusí problém vyřešit. Využívejte i dalších občanských práv, jako jsou petice, veřejná shromáždění apod.

Autory textu jsou Martin Skalský / Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika a Ekologický právní servis.

 Použitá a doporučená literatura


Související odkazy:
Centrum pro podporu občanů - sdružení Arnika
Ekobrána.cz
Občan a územní plánování (leták Ministerstva pro místní rozvoj)
Poradna EPS: Změna územního plánu obce
Portál územního plánování

Související zákony:
Prováděcí vyhlášky ke Stavebnímu zákonu
Stavební zákon
Vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci
Zákon o vyvlastnění
Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění


Související zprávy:

27.2.2013 - V Olomouci může vyrůst spalovna odpadů
S místem pro spalovnu odpadů počítá návrh nového územního plánu Olomouce. Rezerva pro ni je vyčleněna v Holici. A to i přesto, že Olomoucký kraj plánuje zařízení pro energetické využití odpadu postavit v Přerově. Hnutí DUHA Olomouc považuje myšlenku na vybudování další spalovny v Olomouci za absurdní a sbírá proti tomuto záměru podpisy.

kategorie: Účast na rozhodování

22.6.2012 - Za zrušení krajského územního plánu může kraj
Nejvyšší správní soud zrušil 21. června Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Právníci Ekologického právního servisu viní kraj a žádají vyvození odpovědnosti.
kategorie: Účast na rozhodování

25.4.2012 - Kroky radního Hudečka směřují k tomu, že Praha bude od roku 2016 bez územního plánu
Zastupitelé hlavního města budou ve středu 25.4. hlasovat o zastavení prací na stávajícím konceptu územního plánu a o zahájení prací na novém Metropolitním územním plánu hlavního města Prahy.
kategorie: Účast na rozhodování

3.4.2012 - Praze hrozí, že bude za 3 roky bez platného územního plánu, Zelení vyzývají náměstka Hudečka ať zveřejní scénář, jak tomu zabránit
Zastupitelé hlavního města Prahy ve čtvrtek 29. března posvětili záměr tříletého výzkumného programu na přípravu metodiky a zadání pro nový územní plán Prahy, který bude realizovat externí výzkumná instituce v max. výši 20 milionů Kč. Právě s novou metodikou a s novým zadáním váže náměstek Hudeček přípravu metropolitního plánu Prahy, který má nahradit stávající územní plán.
kategorie: Účast na rozhodování

21.10.2011 - Magistrátní vyhláška zakáže moderní urbanismus
Pražský magistrát se chystá prakticky bez diskuze s odbornou i laickou veřejností schválit tzv. nařízení o obecných požadavcích na využívání území a stavby. Tento dokument určuje, jakým způsobem smí být zastavováno území hlavního města. Současná verze návrhu však vyvolává negativní reakce od řady urbanistů. Způsobí totiž jevy, kterých se na západ od našich hranic snaží vyvarovat, mj. takzvanou sídelní kaši. Navíc, velmi tvrdé předpisy, které umožňují výjimky, jsou ideálním prostorem pro rozvoj korupce.
kategorie: Účast na rozhodování

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

5. 5. 2008   JAM Na co územní plán