Místní referendum - Jak na to
Místní referendum
Existují nějaké důležité změny jež byste chtěli prosadit ve vaší obci či městské části a myslíte, že se na nich shodnete s většinou obyvatel? Prosazují vaši volení zástupci určitý záměr přesto, že jeho realizace zjevně nebude ve prospěch obce? Pokud jde o záměr či akci, která spadá do tzv. samostatné působnosti obce, mohou občané sami rozhodnout - v místním referendu. Předmětem takového rozhodování pak může být i rozdělení či sloučení obcí, využití důležitého objektu v majetku obce, postoj k plánované stavbě v obci apod.
Místní referendum je zatím jediný u nás obecně uzákoněný nástroj přímé demokracie. Lze jej uspořádat pouze na území jedné obce. Zákon o obecném referendu, který by umožnil např. i krajské či celostátní referendum zatím nebyl nikdy schválen.
Proč iniciovat místní referendum
Víme-li, nebo jsme-li si téměř jisti, že danou věc podpoří většina našich spoluobčanů, patří vyvolání místního referenda mezi nejúčinější způsoby, jak něco na místní úrovni prosadit, popřípadě přání většiny zviditelnit a významně medializovat. Pokud totiž místní referendum proběhne podle všech pravidel, jsou jeho výsledky pro obec závazné a právně vynutitelné.
Určitou překážkou pro uskutečnění platného referenda ve velké obci / městě je zákonná podmínka účasti alespoň 50% oprávněných osob. I přesto však může mít i ve velkém měste takové referendum význam pro vyjádření názoru jeho občanů.
Místní referendum se řídí především zákonem o místním referendu č. 22/2004 Sb.
O čem lze a o čem nelze v referendu rozhodovat
Občané mohou podle zákona o místním referendu rozhodovat pouze o konkrétně položených otázkách, na které lze odpovědět "ano" nebo "ne", které patří do samostatné působnosti obce. V referendu nelze zasahovat do přenesené působnosti obce a nelze rozhodovat ani o některých dalších věcech uvedených v zákoně.
V praxi z toho vyplývá, že pro platnost referenda je velmi důležité dobře formulovat otázku. V případě pochybností, doporučujeme zkonzultovat formulaci s právníkem.
Co konkrétně spadá do samostatné působnosti obce najdete v zákoně o obcích (§ 84, 85, 102 - které určují kompetence zastupitelstva a rady obce). Jde například o schvalování územního plánu či rozpočet (o rozpočtu se ovšem v referendu rozhodovat nesmí - viz dále), rozdělení či sloučení obce. Nejtypičtějším příkladem je nakládání s majetkem - je pouze věcí obce, co s majetkem, který vlastní, udělá. V referendu lze také rozhodovat o tom, jaká stanoviska mají orgány obce v samostatné působnosti zastávat v záležitostech, které přímo nespadají do jejich rozhodovací pravomoci (typicky např. stanovisko obce k umístění nějaké stavby či činnosti na jejím území).
(Poznámka: V přenesené působnosti vystupuje obec, resp. její orgány, jako nejnižší stupeň státní správy. Nedělá tedy to, co si občané prostřednictvím zastupitelů přejí, ale to, co jí předepisují zákony, předpisy či nadřízené orgány. V této působnosti obec například rozhoduje podle stavebního zákona jako stavební úřad, úředníci odboru životního prostředí podle zákona o ochraně přírody a krajiny apod. Obce jsou navíc ještě rozděleny podle šíře, v jaké vykonávají státní správu - na obce prvního stupně (= s rozšířenou působností), druhého stupně (= poveřené obecní úřady) a třetího (obecní úřady ostatních obcí) stupně.)
Podle zákona nelze místní referendum konat:
- o místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města
- o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání
- o volbě a odvolání starosty, primátora, zástupce starosty či primátora, člena rady a dalších členů zastupitelstva, dalších volených členů dalších orgánů obce či statutárního města (více o volbách v samostané sekci)
- jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy
e) jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy
- o věcech, o nichž se rozhoduje ve správním řízení či v dalších zvláštních řízeních (viz sekce Účast ve správním řízení)
- o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti
- o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce
- jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.
Kdo a jak může referendum navrhnout
Návrh na vyhlášení referenda může podat přípravný výbor složený nejméně ze tří občanů obce, kteří jsou jinak oprávněni k hlasování v komunálních volbách. (viz sekce Volby)
Přípravný výbor má i další pravomoce - uvádí je § 9 zákona.
Referendum může vypsat i obec sama, aniž by jí přišel návrh od přípravného výboru.
Návrh přípravného výboru musí obsahovat náležitosti uvedené v zákoně (§ 10):
- území, na němž se konání místního referenda navrhuje
- znění otázky, příp. otázek (musí na ně být možno odpovědět "ano" nebo "ne"
- odůvodnění návrhu
- odhad nákladů na provedením místního referenda a realizaci rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce příp. statutárního města
- označení zmocněnce z členů přípravného výboru
- jména, data narození, trvalé bydliště a podpisy členů přípravného výboru
Návrh musí svým podpisem na očíslované podpisové listiny (tvoří přílohu návrhu, ale zároveň je návrh jejich součástí) podpořit určitý počet oprávněných občanů (oprávněná je osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce). Tento počet je různý podle velikosti obce/městské části:
do 3 000 obyvatel ...... alespoň 30 % oprávněných osob
do 20 000 obyvatel ...... alespoň 20 % oprávněných osob
do 200 000 obyvatel ...... alespoň 10 % oprávněných osob
nad 200 000 obyvatel ...... alespoň 6 % oprávněných osob
Náležitosti podpisových listin
Každá podpisová listina musí obsahovat:
- označení území, na němž se má místní referendum konat
- znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu
- jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu
- upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: "Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč."
Na podpisový arch uvede každý podporovatel: jméno, příjmení, datum narození (rozdíl oproti petici), adresu a vlastnoruční podpis.
Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.
Kam se s návrhem žádosti na vypsání referenda obrátit
Návrh spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu či magistrátu.
Úřad návrh posoudí do 15 dnů od podání.
Pokud nenajde nedostatky, neprodleně uvědomí zmocněnce.
Pokud nedostatky najde - návrh nemá náležitosti dle § 10 a 11, obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje - úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby nedostatky odstranil. Lhůta musí být nejméně 7 dnů.
Pokud od úřadu nic nedojde do 30 dnů od podání, považuje se návrh za bezvadný.
Bezvadný návrh předloží rada obce či statutárního města k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání.
Jak a kdo referendum vyhlašuje
O návrhu rozhoduje - referendum vyhlašuje ve všech případech zastupitelstvo svým usnesením. Usnesení musí obsahovat znění otázek a termín konání referenda.
Usnesení se vyvěsí neprodleně na úřední desce příslušného úřadu po dobu 15 dnů.
Je-li referendum vyhlašováno na základě návrhu přípravného výboru, je zastupitelstvo vázáno zněním otázek z návrhu.
Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení. (Dnem vyhlášení je první den vyvěšení usnesení na úřední desce.)
Tato lhůta může být delší, pokud to přípravný výbor navrhne.
Hlasování v referendu se koná v 1 dni.
Může se ale také konat konat souběžně s volbami do zastupitelstev obcí, krajů, Parlamentu ČR či Evropského parlamentu. V tomto případě se koná ve stejnou dobu (obvykle 2 dny) jako jsou dané volby.
Doba a místo hlasování, stejně jako otázky pro hlasování, musí být oznámena nejpozději 15 dnů přede dnem konání referenda způsobem v místě obvyklým.
Kdo se může referenda zúčastnit
Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce. (Především věk alespoň 18 let a trvalý pobyt na území obce) (viz sekce Volby)
Pro hlasování v jiném okrsku si můžete vyzvednout hlasovací průkaz.
Účast v komisích
Pro hlasování v referendu se zřizují komise: v obci okrsková a místní, ve statutárním městě okrsková komise, místní komise a městská komise, které zajišťují či dohlížejí na průběh hlasování, zajišťují výsledky hlasování atd. (Co má přesně která komise na starosti najdete v zákoně.)
Členové komise musí být alespoň 4 a je třeba je delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování.
Členy okrskové, místní a městské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do městské komise primátor.
Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy městské komise primátor, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nevyhradí.
Výsledek referenda
Aby bylo referendum platné, je potřeba účasti alespoň poloviny - 50% oprávněných osob zapsaných v seznamech.
(Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.)
Rozhodnutí v referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se zúčastnily.
Rozhodnutí je závazné pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města.
Odvolání, stížnost, žaloba
Každý kdo má právo se referenda zúčastnit může podat stížnost na postup komise (okrskové, místní). O stížnosti rozhoduje komise vyššího stupně.
Každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor může u příslušného krajského soudu podat návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu, pokud
- došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek
- bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města
- bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze podle § 6 konat.
Přípravný výbor může podat žalobu ke krajskému soudu:
- jestliže nesouhlasí s výzvou obecního úřadu k odstranění vad návrhu na vyhlášení referenda (žalobu je třeba podat do 10 dnů od doručení výzvy k odstranění vad)
- jestliže zastupitelstvo obce nerozhodlo o návrhu přípravného výboru na vyhlášení referenda (= ochrana proti nečinnosti) nebo jestliže zastupitelstvo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí (v tomto případě je žalobu potřeba podat do 20 dnů od data, kdy měl být návrh zastupitelstvem projednán nebo od jednání zastupitelstva, které rozhodlo o nevyhlášení)
Rozhodnutí soudu pak nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce.
Příklady uskutečněného místního referenda:
- První místní referendum uskutečněné v ČR - v Táboře o nové silnici přes botanickou zahradu se konalo v listopadu 2000. Dramatický průběh referenda kompletně zdokumentoval Ekologický právní servis.
- Největší místní referendum - v Brně o odsunu hlavního nádraží se konalo v sobotu 9.10.2004. Podrobnosti najdete na stránkách občanské koalice Nádraží v centru.
VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na
adresu redakce tohoto portálu nebo
vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější
pak zveřejníme v novinkách.
Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu
e-mailem, zaregistrujte
svojí e-mailovou adresu.
|
