ast na rozhodovn
Účast na rozhodování
Občanská společnost zůstává fiktivním konceptem, pokud se na rozhodování o podstatných společenských otázkách nepodílí veřejnost. Ta může být přitom této možnosti zbavena politickým uspořádáním společnosti, nebo se ze spolurozhodování může vyloučit sama - pasivitou nebo kvůli neznalosti nástrojů, jež je nutné při podílu na rozhodování v moderním státě využít. Přitom problémů, k jejichž řešení může občan svojí aktivitou přispět, je mnoho.
V oblasti Účast na rozhodování najdete:
- Konkrétní návody, jak se může každý občan do rozhodování zapojit u nás a také v Evropské unii – jak oslovit se svými požadavky úřady, jak založit občanské sdružení, jak uspořádat demonstraci, referendum, petici, veřejné slyšení apod.
- Informace o právech občana a legislativě, která mu přitom může být oporou.
- Odkazy na další zajímavé weby věnované tématu spoluúčasti
- Příklady, jak to funguje ve vybraných evropských zemích
Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma:
Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
Účast na rozhodování a Evropská unie
Větší pozornost otázce zapojování veřejnosti a občanských organizací do rozhodovacích procesů v EU věnuje Evropská unie od konce 90. let. Základem pro účast veřejnosti na dění v EU se stal princip partnerství a veřejné konzultace.
Zapojení veřejnosti do rozhodování a také přístup k informacím se poprvé staly součástí evropského práva v roce 1990, kdy byla přijata směrnice o přístupu k informacím o životním prostředí. Požadavek na zapojení veřejnosti je dnes obsažen i v dalších směrnicích.
Obecné principy zapojování veřejnosti je možné shrnout do bodů, které vycházejí z Aarhuské úmluvy a z dokumentu „Všeobecné principy a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami“.
Na evropské úrovni je participativní demokracie kombinací tzv. sociálního a občanského dialogu. Tyto dva druhy dialogu zapojují občanskou společnost a poskytují jí příležitost ovlivnit rozhodování.
Diskuse na témaMůže veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého
území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
Agent StB Ing. Josef Zbořil |
chemik, 22. 4. 2010 |
Jak může nomenklaturní lobbysta, dvojnásobný agent StB Zbořil něco zde žvanit o korektnosti, demokracii a občanské společnosti. Jak může toto StBácké prase reprezentovat naši republiku v EU? To je nechutné | Reagovat | |
|
|